Lepší než život

Díl č. 8 (2. série - 2. epizoda)

Všechny scénáře

Vesmír

HOLLY: Těžařská loď Červený trpaslík tři miliony let v kosmu. Její posádka: Dave Lister, poslední žijící člověk, Arnold Rimmer, hologram Listerova mrtvého kolegy, a tvor, který se na lodi vyvinul z kočky. Konec sdělení.

HOLLY: (Hlas, v pozadí pluje Červený trpaslík) Dodatek: Tři miliony let letíme vesmírem a zjistili jsme spoustu věcí: nejvyšší formou života je člověk a nejnižší formou života je člověk, který si hraje s vláčky.

K Červenému trpaslíku cosi přilétá.



Ubikace

LISTER leží na horní pryčně, má zdravotní problém. Drží láhev s medicínou proti bolení břicha.

LISTER: (Čte nápis na lahvi) Na mírnou žaludeční nevolnost jednu lžičku, při akutních poruchách trávení dvě. (Zuby otevře láhev s medicínou, zahodí lžičku a nalije si skoro celý obsah láhve do půllitru)

RIMMER: (Vstoupí do místnosti s kuchařskou čepicí na hlavě) Tedy, ten oběd se mi skutečně povedl. Jistěže napoprvé se nedá očekávat vše na sto procent, ale ty knedlíčky byly opravdu jak se patří.

LISTER: Rimmere, s knedlíkama z pořádnýho těsta, s knedlíkama udělanejma, jak se patří, s takovejma knedlíkama se nedá hrát fotbal!

RIMMER: To je pravda, ale v porovnání s tím, co jsem čekal, byly naprosto vynikající.

LISTER: Jak je Kocourovi?

RIMMER: Usnul hned, jak jsem mu vypumpoval žaludek. Vyspí se z toho, ale to jehněčí nebylo nic moc.

LISTER: (Překvapeně) Jehněčí!? Všichni si mysleli, že jedí sejra! A co bylo v tom dortu s tím citrónovym sněhem?

RIMMER: Myslel jsem, že ti chutnal, vzal sis kousek s sebou.

LISTER: Jo, chtěl jsem ho zkusit na tu plíseň, co mám na nohou.

RIMMER: Vařit není žádná legrace! Když jsi po smrti, vůbec neexistuješ a skládáš se jenom ze světla.

LISTER: Takhle se vymlouváš pořád, že seš mrtvej.

RIMMER: Jenom se snažím, abych byl k něčemu. Abych dělal každodenní věci, které většina lidí považuje za samozřejmé.

LISTER: Ale ve všem ti přece pomáhaj robíci.

RIMMER: Jo, Prcek a ten drzý Bubla. (Vstane) Na co mi jsou?! To je jako dávat slepému kontaktní čočky!

LISTER: Robíci dělaj jenom to, co ty jim řekneš.

RIMMER: Ano, to tedy nepochybně. Řekneš jim: ?Dohlédněte na to jehněčí!?, a tak tam sedí a tři hodiny čučí, jak se pálí.

LISTER: No a? Nemaj žádný emoce, nejsou v jejich softwaru.

RIMMER: Viděl jsi jejich komůrku? Je polepená plakáty Johna Waynea! Neříkej, že je to normální ? (Ukazuje rukou výšku asi po ramena) takováhle hromada filmových časopisů ! (Zklamaně) Takhle já si robota nepředstavuju.

HOLLY: (Objeví se na monitoru) Ahoj, hádejte co se stalo.

LISTER: Čau Holle!

HOLLY: Hádejte.

LISTER a RIMMER: (Současně) Co?!

HOLLY: Tak hádejte!

RIMMER: Tak aspoň něco naznač?

HOLLY: Bez nápovědy, jen to uhodněte.

RIMMER a LISTER se zatváří otráveně. LISTER si promne obličej.

HOLLY: (Vítězně) Já věděl, že neuhodnete. Přiletěl poštovní modul!

RIMMER: (Překvapeně) Přišla pošta?

HOLLY: Hledá nás od našeho odletu, dostihl nás, když jsme se obrátili.

LISTER: Takže to trvalo tři miliony let!?

HOLLY: Jo, co chceš, obyčejný poštovní průměr?



Chodba

Robíci jezdí po chodbě - jeden s indiánskou čelenkou, druhý, převlečen za kovboje, honí prvního a střílí po něm z pistole. LISTER a RIMMER procházejí okolo?

RIMMER: Tak vidíš to?! (Udělá indiánský pokřik)



Sekce 14, údržba lodi (Místnost učená k výdeji pošty)

Záběr na tučnou obálku s nápisem: ?Fanklub Johna Waynea - Robíci - Červený trpaslík - Hluboký vesmír.? Jeden z robíků obálku bere a odjíždí s ní.

LISTER s RIMMEREM se prohrabují hromadou došlé pošty.

RIMMER: (Ohromeně) Tady je všechno! Veškeré dopisy, časopisy i nové filmy!

LISTER: (Nevěří vlastním očím) Další díl seriálu Pátek třináctýho! ?Pátek třináctého, část šestnáctistá čtyřicátá osmá?!

RIMMER: Hele, Casablanca! Natočili re-make Casablancy!

LISTER: (Opět překvapeně) Vylízanci! Jak chceš natočit znova Casablancu? Ta verze s Dinglebatovou a Beardsleym je naprosto nepřekonatelná!

HOLLY: (Objeví se na monitoru) Jo, tu jsem viděl. Bomba! ?Z vesmírných barů všech světů znovu se zhmotní v tom mém??

RIMMER: Hele, to jsou zprávy ze Země za celý rok!

LISTER: (Rozplývajíc se nad videokazetou) A dvě sezóny fotbalový ligy! Uvidíme se na jaře?

RIMMER: Ehhhhh?, neutíkej, podívej na tu záplavu počítačových her!

LISTER: Kde?! Jóóó, tyhle jsou boží!

RIMMER: (Podezřívavě) Co je to zač?

LISTER: No počítačový hry, ne? Dáš si ty elektrody na hlavu, na přední laloky i na hypothalamus, takže máš pocit, že seš přímo, přímo tam! Tý johaha!!!

RIMMER: Jo, Holly, je tady pro tebe videodopis.

HOLLY: Foukni ho tam.

LISTER vloží videodopis do HOLLYHO vstupu. Na monitoru se objeví neznámý obličej s šedivými vlasy, brýlemi a knírem.

HOLLY: (Koukne na protější monitor) No, ty bláááho! To je Gordon!

RIMMER: Jaký Gordon?

HOLLY: To je počítač jedenácté generace na palubě Scotta Fitzgeralda. Má IQ osm tisíc!

GORDON: Tě bůh, Holláku! (Jeho hlas neodpovídá jeho údajnému IQ) Tady Gordon.

HOLLY: Úžasný intelekt, to vám řeknu.

GORDON: Rád bych ti poslal tah naší šachový partie. (Jeho obličej se objeví přes celou obrazovku) Já táhnu piónem, jo? (S úsměvem) To je ten mrňous úplně vepředu. Pión na E4. Seš na tahu. No a já radši končím. Tak zatim, čau. (Jeho obličej zůstává stále na obrazovce a očima hází na všechny strany) A?a?a?a tohle prosim tě vypni.

LISTER: (Vypne GORDONA) Ty s nim hraješ korespondenčně šachy?

HOLLY: No jo, jen osel by nezkřížil šavle s intelektem takového formátu. Pěšec na E4, co? Ten je ale mazaný!

LISTER: No a kdo vede, Holle?

HOLLY: No kdo, on! To byl první tah?



Ubikace

LISTER třídí nově došlou poštu.

LISTER: Moje, moje, moje, tvoje, moje?

RIMMER: (Otráveně) To tvoje jsou stejně jenom reklamy.

LISTER: Moje, moje, moje?

RIMMER: Napíšeš si o každou pitomost, co na světě je, viď? Jen, aby ti chodila nějaká pošta.

LISTER: Moje, moje?

RIMMER: (Posměšně) ?Zašlete mi spěšně soupravu na leštění slonů. Tři superkartáče, které si poradí i s jejich nejzáludnějším záhybem. Je mi už osmnáct, ačkoli mé IQ je nižší.?

LISTER: Moje, moje. Kruci! Finanční úřad!

RIMMER: (Rozzáří se a posadí se na posteli) Ho, ho, ho, ho, hóóó! Finanční úřad! Hihihííí!

LISTER: Osm tisíc pět set!!!

RIMMER: Osm tisíc pět set!? (Štěstím bez sebe) To jsou slušné daně, nemyslíš? Jak tohle chceš zaplatit, co?

LISTER: Nijak? je to tvoje.

RIMMER: Cože?!!! (Vyskočí z postele a jde se přesvědčit - nemůže uvěřit vlastním očím) Nééé, to je omyl. To je omyl. To je naprostý omyl.

LISTER: Klid! To už máš fuk, teď už tě chytat nebudou!

RIMMER: Co si myslíš? Jenom proto, že jsme tři miliony let někde ve vesmíru a lidstvo vymřelo? To je jim úplně fuk! Najdou nás!

LISTER: Moje...

RIMMER: Sakra! Teď abych si z toho pořád dělal nervy.

LISTER: (Nadále třídí poštu) Moje... Hele, další tvůj! ?Kontraadmirál generálporučík Rimmer?!

RIMMER: To je od mámy.

LISTER: (Nevěřícně) ?Kontraadmirál??

RIMMER: O všech svých zkouškách jí tvrdím, že jsem je udělal. Už je to pěkně trapné, s takovou budu za chvíli velitelem vesmíru.

LISTER: Mám ti to přečíst?

RIMMER: (Přikývne) Klidně.

LISTER: (Otevře dopis a čte) Milý Rimmere? (Zarazí se) To je od tvý mámy?

RIMMER: To je mamka.

LISTER: To je ale škrabopis. (Čte dál) Doufám, že tato epištola tě zastihne při zdraví adekvátním náročnosti úkolů. Hele, možná bych něco tak příliš osobního neměl číst.

RIMMER: Jen pokračuj?

LISTER: Píšu proto? to nejde přečíst?jó, píšu proto, abych tě?abych tě informovala, že tvůj otec skopal? A co je tohle za kravinu? Nemůžu přečíst, koho vlastně tvůj otec skopal.

RIMMER: Skonal.

LISTER: Co skonal?

RIMMER: Můj otec skonal.

LISTER: (Vůbec RIMMERA nevnímá, jen luští dopis) Já vim?

RIMMER: Můj otec skonal!

LISTER: (Rozveselí se nad vyluštěním slova) No jasně! Tohle je N!!! To dává smysl! Tvůj otec skonal! (Uvědomí si, co řekl) Ach, promiň, omlouvám se.

RIMMER: Nic víc nepíše?

LISTER: Jenom, že skonal tiše ve svém džípu? (Podívá se na dopis pozorně) ?ve spánku!



Rozhledna na povrchu lodi

RIMMER zahleděn do vesmíru pozoruje hvězdy. Přichází LISTER.

LISTER: Nemůžeš spát?

RIMMER: Hmmm.

LISTER: (S povzdechem) Já taky ne.

RIMMER: Hmmm.

LISTER: To když umřel táta mně, bylo mi teprve šest. Dostal jsem od každýho kupu dárků jako o Vánocích. Přál jsem si, aby se to stalo ještě pár lidem, abych si doplnil celý lego. Babička se mi to pokoušela vysvětlit, že jako odešel a že už se nevrátí. Jasně, že mě zajímalo, kamže šel. Říkala, že je moc štastnej a že odešel tam, co moje zlatá rybka. Tak jsem si myslel, že ho spláchli do záchoda. Myslel jsem, že je hned za tou vohnutou rourou. Posílal jsem mu tam jídlo a časopisy, aby měl co číst. Nakonec mě poslali k dětskýmu cvokaři, protože mě našli s hlavou v míse, jak čtu fotbalový výsledky.

RIMMER: Já věděl, že je mrtvý. Tak skončí všichni. To jenom kvůli tomu dopisu se zdá, jako by se to stalo včera.

LISTER: Nikdy jsi o něm moc nemluvil.

RIMMER: (Šeptem) Ne.

LISTER: Museli jste se mít moc rádi.

RIMMER: Rádi?

LISTER: Prostě hrozně rádi?

RIMMER: Rádi!? (Pauza - pak nenávistně) Já ho nenáviděl! Nesnášel jsem toho tlustýho, vykulenýho, plešatějícího neřáda!

LISTER: Co?

RIMMER: Chtěl se dostat k vesmírné armádě. Být důstojníkem. Ale nechtěli ho vzít, protože byl menší než udávaly předpisy. (Zdvihne důležitě ukazováček) O jeden cenťák! Měl jsem tři bratry. Když jsme byli malí, tak sehnal skřipec, aby nás mohl natahovat. Když bylo bratru Frankovi jedenáct, už měřil sto devadesát. Každé ráno nás měřil. Když jsi nevyrostl, šup na skřipec!

LISTER: (Udiveně) Zdá se, že měl o kolečko míň.

RIMMER: Abych pravdu řekl, myslím, že měl vybraná úplně všechna kolečka. Trpěl utkvělou představou, že musíme sloužit ve vesmíru. U každého jídla nám zadával otázky z hvězdné navigace. A kdo nevěděl, nedostal najíst.

LISTER: (Nemůže uvěřit vlastním uším) Ježiši, Rimmere, jak jsi to vydržel?

RIMMER: Nijak, taky jsem málem umřel hladem.

LISTER: To jsem netušil. Já myslel, že rodiče zbožňuješ.

RIMMER: Ve čtrnácti jsem se s nima rozved`.

LISTER: (Překvapeně) Cože?

RIMMER: Dal jsem je k soudu. Museli mi platit, dokud jsem si nemoh` vydělávat. A jednou za čtrnáct dní mi museli půjčit psa.

LISTER: (Stále to nemůže pochopit) Tak proč tě teda tak strašně sebralo to, že zemřel ?

RIMMER: To ještě neznamená, že jsem si ho nevážil, nevzhlížel k němu. To bylo přirozené, byl to můj otec.

LISTER: Na tvý rodině neni přirozený vůbec nic.

RIMMER: Akorát jsem si vždycky přál, aby jednou jedinkrát přišel a řekl: ?Dobře`s to udělal.?

LISTER: Ale co?

RIMMER: Něco, to je jedno! Chtěl jsem, aby byl na mě pyšný! Aspoň jednou, jedinkrát!!

Do rozhledny vstoupí s hlasitým povykem KOCOUR naprosto nevhodně rušící vážný rozhovor.

KOCOUR: Auuuúúúúúúúú!!! Mám úplně prázdné břicho! Úplně vypumpované! Tak tady jstééé! Člověče, já mám hlad! Já se musím najíst! (LISTER se ho snaží utišit, ale moc mu to nejde?)

LISTER: (?až se konečně dostane ke slovu) Rimmerovi umřel táta.

KOCOUR: Já radši kuře.

LISTER se hanbou odvrátí a RIMMER na KOCOURA hodí zhnusený pohled.



Ubikace

RIMMER kouká na kazetu se zprávami. Holografická zprávařka čte zprávy. Za ní je vidět logo ?Groovy Channel 27?.

ZPRÁVAŘKA: Dobrý večer, sledujete zprávy v pátek sedmadvacátého Geldolfa. Archeologové poblíž hory Sinaj našli stránku knihy, která je odborníky považována za součást Bible. Bonnští experti nyní určují její stáří. V případě, že je skutečně pravá, tak patří na první stranu a biblický text zní: ?Mé milované Candy. Všechny postavy v této knize jsou fiktivní a jakákoliv podobnost se skutečnými lidmi, žijícími či mrtvými, je čistě náhodná.? Církevní představitelé tuto stranu jednotně odmítli. V Evropě se terorista, který patří k revoluční frontě pracujících - fanatické levicové skupině, jejíž stoupenci nenávidí?

Do místnosti vkráčí KOCOUR, sedne si k RIMMEROVI na postel a opravdu drze ho vytrhne od sledování tři miliony let starých zpráv.

KOCOUR: Hele!

RIMMER: (Důrazně zavelí videu) Pauza!

KOCOUR: Ten tvůj táta, jestli ti to pomůže, je teď v zemi, že jo?! Jasně, že neni blahem bez sebe, ale na druhou stranu: (Jeho tón je teď velmi rozjařený) všichni ty červíci to můžou roztočit!

Zasměje se a vstane z postele, k níž akorát dorazil LISTER.

KOCOUR: (Šeptem k LISTEROVI) Nedá se nijak utěšit.

LISTER se na něj podívá, načež KOCOUR odejde. LISTER si promne čelo.

LISTER: Ty, Rimmere, jdeme si s Kocourem zahrát virtuální hru. Nechceš jít náhodou taky?

RIMMER odmítavě kroutí hlavou.

LISTER: Tak pojď! Holly říkal, že tě tam může naťukat.

RIMMER dá potřesením hlavy opět najevo, že se mu nechce.

LISTER: Ne? (Otočí se a beze slova odejde)

RIMMER: (K videu) Spustit !

ZPRÁVAŘKA: ?střední třídu byl dneska zatčen. Henri le Clerque se pokusil otrávit pramen ve Francii, který je zdrojem veškeré minerální vody s názvem Perrier. Pokud by uspěl, odborníci soudí, že střední třída by pak vyhynula do tří týdnů. Novou senzací ve světě techniky je zbrusu nová počítačová videohra, která se jmenuje ?Lepší než život?. Za pomoci nových senzorů s dokonalou zpětnou vazbou je hra schopna určit všechny vaše sny a přání a potom je skutečně vyplnit.

RIMMER po této větě vyskočí z postele, zbystří a poslouchá dál.

ZPRÁVAŘKA: Hra má takový úspěch, že když v jednom obchodě v Novém Tokiu byly vyprodány zásoby, bylo k rozehnání davu nutno použít gumové nukleární zbraně. Sport. Anglický tým podvodního hokeje porazil?

Záběr na RIMMEROVU postel. Ta je však už prázdná.



Poštovní místnost

RIMMER a KOCOUR nedočkavě sledují LISTERA, jak se přehrabuje kupou pošty. RIMMER naprosto změnil názor na videohry a je stejně nadržený jako ostatní.

LISTER: (Konečně najde, co hledá) ?Lepší než život?, jdeme na to!!!

KOCOUR: Výborně!!!

LISTER: Můžem začít! (Rychle si nasazují helmy)

Jakmile mají divné helmy na hlavě, zastrčí si obrovské elektrody do hlavy. Na obličejích se jim objeví otupený výraz.

RIMMER: Naťukej mě, Holly!

Klesnou jim hlavy.



Uvnitř hry ?Lepší než život? - chodba

Všichni tři se náhle objeví v oblaku páry uprostřed chodby. Projdou skrz dvoje impozantní dveře a ocitnou se na pláži. RIMMER nemá na čele své ?H?.



?Lepší než život? - pláž

LISTER: (Udiveně) Co je tohle za hru?

RIMMER: (Nabere plážový písek do hrsti a drolí ho na zem) To je neskutečné, jako bychom tu fakt byli.

KOCOUR (Uvidí blonďatou krásku): Jóóó!

Sledují MARILYN MONROE, jak k nim přichází.

MARILYN MONROE: Ahoj fešáci!

Zamává jim a zas odchází pryč. RIMMER s LISTEREM od ní nemohou odlepit oči.

RIMMER: To je ta?! Jak se jmenuje? Ta herečka ze dvacátého století! Ea? ea? Máří Magdaléna!

LISTER: (Na RIMMERA) Marilyn Monroe, ty troubo. (Šťouchne do KOCOURA) Myslim, že se jí líbíš.

KOCOUR: No, aby né! Přece neni slepá! (Volá za MARYLIN) Helé, pusó, teď nemám zrovna čas, ale pak zaskočím, jo? (Zamává jí a ona mu zamává zpátky)

RIMMER: To je úplná fantazie! (Něco zbystří v dáli a rozběhne se s nataženou rukou, volajíc) Hele! Hele!! Uááá!!!

Postava, k níž RIMMER běží, stojí ve vodě a má na sobě starou francouzskou uniformu. Evidentně je to NAPOLEON Bonaparte.

RIMMER (Chytá NAPOLEONA za ruku): Promiňte. Promiňte, asi máte spoustu práce, ale já Vám musím říct, že jste můj nejoblíbenější fašistický diktátor v historii. Mám všechny Vaše válečné deníky a to Vaše italské tažení bylo dokonalé! (Vytáhne jakýsi sešitek) Ea? mohl byste se mi tady podepsat? Kdybyste tam prosím napsal, že je to pro Arnieho. Věnuje drahý kamarád Napoleon Bonaparte. To není pro mě, ale pro sestru Alison. Říkáme jí Arnie?

RIMMER stojí za NAPOLEONEM a prsty ukazuje, jak se mu podepisuje. Jakmile má svůj podpis jistý, vrátí se k ostatním.

LISTER: (K RIMMEROVI) Napoleon Bonaparte a ty se chováš jako malej.

Náhle se u nich objeví neznámý muž. Je to PRŮVODCE hrou ?Lepší než život?. Všichni tři jsou zděšeni jeho náhlým zjevením.

PRŮVODCE: Pánové, ?Lepší než život? vás vítá. Určitě máte hlad a na pláži pár mil odsud je restaurace.

LISTER: Pár mil vodsaď. A jak se tam asi máme dostat?

PRŮVODCE: (S lišáckým kukučem) Jak budete chtít, nakonec, tohle je přece ?Lepší než život?! (A tak náhle, jak se objevil, zase zmizí)

LISTER: Jak budeme chtít? (Krátce se soustředí a kousek před ním se objeví výkonná Harley Davidson) Cha cha cha ha ha! Jóóó!

KOCOUR a LISTER nasednou na motorku, lusknou prsty a v rukách se jim objeví sluneční brýle. Nasadí si je.

LISTER: Paráda, co? Hííí hýýý!

KOCOUR a LISTER ukážou RIMMEROVI vztyčený prostředníček, LISTER přidá plyn, ohodí RIMMERA odlétajícím pískem a oba odjíždějí pryč. RIMMER se začne soustředit a s klepnutím se před ním objeví Reliant Robin, něco jako malý fiatek.

RIMMER: (Zklamaně) Trochu mrňavé. Mysli na velké věci!

Z Robina se stane nablýskaný Jaguár.

RIMMER: To už stojí za to. Heh heh!



Uvnitř Jaguára - stále ve hře ?Lepší než život?

RIMMER nasedne do auta a pustí rádio. Začne hrát vojenská hudba. RIMMER salutuje. Znova se soustředí a na sedadle vedle něj se objeví jakási žena.

RIMMER: McGruderová!

McGRUDEROVÁ: Čau, tygře. (Svůdně zavrčí)

RIMMER: (Oplatí jí to zavrčení) Vsadím se, že pod tím máš krajkovou podprsenku.

McGRUDEROVÁ: Tak to teda mám.

RIMMER vrčí a kouše se do zaťaté pěsti. Vypadá naprosto spokojen s tím, jak se věci doposud vyvíjejí.

RIMMER: Od dokonalosti nás dělí jediná věc. (Soustředí se a na zpětném zrcátku se objeví zavěšené plyšové žluté hrací kostky) Jíííóóó!

McGRUDEROVÁ na RIMMERA hodí sexy pohled. RIMMER nastartuje a odjíždí pryč po pláži.



?Lepší než život? - vytříbená restaurace

Restaurace je plná pestrobarevných - mohlo by se říct i divných, pokud by byli chudí - lidí. KOCOUR pije skrz brčko a LISTER vyhazuje jídlo do vzduchu a jako obvykle se jej snaží chytit do úst.

KOCOUR: Kde je Rimmer? Myslel jsem, že je hned za náma.

Objeví se PRŮVODCE hrou ?Lepší než život? a podává LISTEROVI jídlo.

PRŮVODCE: Váš kaviár po indicku, pane. Půl rýže, půl hranolek a spousty chleba s máslem k tomu.

LISTER: Ani se mi nesnilo, že bych mohl jednou jíst něco tak nóbl.

PRŮVODCE: Tohle, to je ?Lepší než život?, pane. (Otočí se ke KOCOUROVI) A pro vás rybičky, pane.

KOCOUR dychtivě přikyvuje a olizuje mu sako.

LISTER: (S plnou pusou) Jak se to chováš?

KOCOUR: Jako vždycky, když mi někdo dává jídlo.

KOCOUR pokračuje v olizování a LISTER znechuceně odloží talíř s ?lahodným? pokrmem na stůl. Muž položí před KOCOURA akvárium plné ryb.

PRŮVODCE: Jak jste si objednal - malé rybičky. Určitě je nechcete uvařit?

KOCOUR: Kdepák, já mám rád, když se to jídlo hejbá. (Vytáhne rybářský prut, začne mávat háčkem v akváriu a zpívá) A teď vás rybky ňamky zbaštím?

Do restaurace vchází RIMMER, je úhledně oblečen jako někdo, kdo byl několik let na cestách se svým autem, dokonce má i typické ochranné brýle.

PRŮVODCE: (Salutuje - RIMMERŮV oblíbený pozdrav) Dobrý večer, pane Rimmere. Vítejte. Všichni jsou u stolu K na druhé terase.

RIMMER: Výborně. (Odejde, aby se k nim mohl připojit)

KOCOUR stále loví rybky v akváriu a prozpěvuje si.

KOCOUR: A teď vás rybky ňamky zbaštím. A teď vás rybky ňamky zbaštím, nic není nad ty moje rybky? (Směje se a solí vodu v akváriu)

LISTER na něj kouká s nevěřícím výrazem. Po schodech zdola přichází RIMMER.

RIMMER: Omlouvám se. Ani nevim, jak se to stalo. Jedu a najednou tam byla McGruderová. (Posadí se) Aaah, a pak už to šlo ráz naráz a ? hergot, tohle je ale úžasná hra! Podruhé v životě se ze mě stal Hugh Heffner! (Začne jíst nějaký chléb)

LISTER: Ty můžeš šahat na věci?

RIMMER: Jasně, proč myslíš, že jdu tak pozdě? (Udělá gesto se zaťatou pěstí a loktem značící - zklátil jsem ji)

LISTER: (Nakloní se k ostatním) Už jste byli na pokoji?

RIMMER: (Nechápe) Na jakém pokoji?

LISTER: Ten můj fakt nemá chybičku. Mám vodní postel ve tvaru kytary potaženou leopardí kůží!

KOCOUR: Jóóó? To bys měl vidět moji skříň! Je tak velká, že zasahuje do několika časovejch pásem! Když jsou u košil tři hodiny, tak ponožky mají sedm ráno! (Samolibě přikývne a vrátí se k rybaření)

HLAS: (V pozadí) Pane admirále!

RIMMER se rozhlíží, kdo se tady vytahuje.

LISTER: No a ten můj elektronickej sluha! Prostě zavolám a přijde. Sundá mi kaťata, všechno zase uklidí, no to je fakt stylový.

HLAS: Pane admirále!

RIMMER: (Podrážděně) Kdo to je?! (Rozhlíží se kolem sebe a hledá odkud hlas přichází) To se ten nafoukanec musí pořád vytahovat tím, že zná nějakého admirála?

HLAS: Pane admirále Rimmere!

RIMMER: (Znuděně zívne) Uááááá? ale běž, my taky známe admirála. Co si myslíš?

Majitel hlasu se najednou objeví vedle RIMMERA, má na sobě kapitánskou uniformu, zasalutuje RIMMEROVÝM oblíbeným způsobem.

KAPITÁN: Admirále Rimmere, polní maršál Clifton se nechá poroučet a ráčí Vás pozvat na skleničku portského.

RIMMER: Eaa? to bude nějaký omyl, já nejsem žádný admirál.

V tu chvíli se místo jeho cestovatelského kroje objeví vypraná, zářivě čistá uniforma. RIMMER je admirál, má na sobě víc dekorací než Sixstýnská kaple.

RIMMER: (Podívá se na sebe) Ta hra je báječná. Pánové, omluvte mě.

RIMMER vstane a odchází se připojit k polnímu maršálovi a jeho přátelům. Znova se u stolu objeví jejich PRŮVODCE a servíruje kyblík s chlazeným šampaňským na stůl.

PRŮVODCE: Dom Perignon, ročník ´44. V půllitru, jak jste si přál.

LISTER: (Na pokraji blaha) Děkuju Vám.

LISTER pije šampaňské na ex, přičemž dobrou polovinu vylije na sebe a prázdnou sklenici si postaví na hlavu. KOCOUR na něj rozpačitě hledí.

LISTER: To byl dobrej ročník.

Dění se přesouvá na maršálovo párty. RIMMER sedí v čele stolu a kouří doutník. Všichni se viditelně dobře baví.

RIMMER: A tak povídám Hollisterovi?no, už si přesně nevzpomínám, ale byl to jeden z nejkrutějších a nejvtipnějších sarkasmů, co kdy svět slyšel.

Vojáci a mariňáci se na sebe na chvíli vážně podívají, jako by nevěděli, co dělat. Ale jelikož se nacházíme ve hře ?Lepší než život?, tak v momentě propuknou v smích.

KAPITÁN: Bravo, pane admirále, bravo!

Mladý KADET přichází za RIMMEREM.

KADET: Pane, já vím, že vás to jistě obtěžuje, ale mohl byste mi ji podepsat? (Podává mu knihu)

Nyní vidíme knihu - na přední straně je barevná fotka RIMMERA v uniformě.

RIMMER: Co to je, ty bažante? (Čte z titulní strany knihy) ?Má neuvěřitelná kariéra, admirál A.J. Rimmer?.

KADET: Četl jsem ji osmnáctkrát, pane.

RIMMER: (Podepíše knihu a vrátí ji kadetovi) Ták, nate hochu.

KADET: Děkuju Vám. Páni, celá akademie mi bude závidět.

RIMMEROVI náhle ztuhne úsměv. Za maršálem a nějakým jiným důstojníkem vidí stát svého OTCE. Je to malý, téměř plešatý muž s tmavým knírem.

RIMMER: Tati.

RIMMERŮV OTEC: Synu.

RIMMER: Co tady děláš?

RIMMERŮV OTEC: Ea? omlouvám se, že ruším tebe i tvé kamarády. Ale?

RIMMER: Ano?

RIMMERŮV OTEC: Ale jenom jsem ti chtěl sdělit?

RIMMER: Ano?

RIMMERŮV OTEC: Jenom jsem ti chtěl?

RIMMER: Ano?

RIMMERŮV OTEC: Jenom jsem ti chtěl říct,? (Pauza) ?že seš naprostej magor!

RIMMER: (Naprosto šokovaně) Cože?! Tohle není můj sen!

KOCOUR: (Objeví se vedle RIMMERA) Ne, ten je můůůůůj! (Vezme mu doutník a zmizí)



?Lepší než život? - golfové hřiště

LISTER a KOCOUR hrají golf. Zatímco LISTER je oblečen ?normálně?, KOCOUR má na sobě typicky golfový dres. LISTER nehraje zrovna moc stylově a napálí míček pořádnou ránou.

LISTER: Týýý jo!

KOCOUR: Hele, uhni kamaráde, teď jsem na řadě já. (Sundá míček ze stojánku a dá ho stranou)

LISTER: (Ukáže holí na míček) Tohle je míček.

KOCOUR: (Podrážděně) Ty mně snad budeš něco vykládat? Myslíš, že kočky neuměj hrát golf? Sleduj!

KOCOUR se pořádně rozmáchne, udělá tři otočky a vrhne golfovou hůl do dálky před sebe. LISTER se automaticky přikrčí. KOCOUR skáče na jedné noze, sledujíc letící hůl.

Na greenu u jamky je vidět přilétající LISTERŮV míček a o chvilku později KOCOUROVA golfová hůl. KOCOUR a LISTER tlačí golfové pytle na kolečkách do kopce. Míří k jamce.

LISTER: Ufff, mám hroznou žízeň.

KOCOUR: Jo?

LISTER: Jo.

V tom se opět zjeví jejich PRŮVODCE, v ruce drží velkou sklenici s drinkem a rachejtlí uprostřed.

PRŮVODCE: Co takhle banánovou bombu, pane? (Zapálí doutnák rachejtle)

LISTER: Jo, dobrej nápad. (Počká až raketa vzlétne a zavýská si) Jůůů hůůů, jejejeje!

LISTER a KOCOUR vcházejí do záběru zprava, zatímco zleva přijíždí na kolečkách HOLLYHO monitor.

HOLLY: Tak co? Jak to jde, chlapci?

KOCOUR: Všichni se skvěle bavíme!



?Lepší než život? ? polní cesta vedle golfového hřiště

Po polní cestě přijíždí plně naložený malý automobil, za jehož volantem sedí RIMMER. Je slyšet příšerný křik zlobících dětí. Auto zastavuje, zřejmě má poruchu.

RIMMER: Sakra buďte už zticha! Tohle se nedá vydržet! Všichni ven!

McGRUDEROVÁ: To tys je takhle rozdováděl! Tak si prosim tě laskavě nestěžuj!

Z auta vystupuje RIMMER a jeho těhotná žena - McGRUDEROVÁ. Po nich vyleze 6 dětí a začnou pobíhat kolem.

RIMMER: Takovej nesmysl. Tohle na mě neházej!

McGRUDEROVÁ: Co, tohle byl tvůj nápad! Co si myslíš, že se teď strhám, nebo co?!

RIMMER: Jo, to bys měla! Snad se máš jako matka o děti postarat!

McGRUDEROVÁ: To víš, že jo, všechno já!

LISTER a KOCOUR je pozorují zpovzdálí.

LISTER: Rimmere, co se ti stalo?

RIMMER: Listere, tohle je úžasná hra. (Nezní moc přesvědčivě) Jsem štastný.

KOCOUR: (Překřikuje hlučící dav dětí) Co je to za lidi?

RIMMER: McGruderová otěhotněla a ráno mě donutila, abych si ji vzal. Odpoledne se nám narodilo šest dětí. Blaho!

LISTER: Kde máš ten sporťák?

RIMMER: Arrrh. Už se nám nehodil. Kam bychom dali ty děti?

LISTER: Rimmere, ty sníš o tom, že budeš mít sedm dětí a hypotéku?

RIMMER: (Uchopí LISTERA za bundu a zavyje slabým hláskem) Pomóc!

McGRUDEROVÁ: Arnolde! Tak kde jsou ty plínky?

RIMMER má teď na sobě velmi staré ošuntělé hadry a popíjí z lahve zabalené do papírového sáčku. Vypadá jako typický bezdomáč. Oproti záběrům předtím má najednou na hlavě opět své typické ?H?.

RIMMER: Můj mozek se vzbouřil. Nedovolí mi, abych prožil něco hezkého. (Lokne si z flašky) Zato si představuje jen ty zlé sny.

RIMMER se sklouzne po kamenné stěně. Najednou se před ním objeví úřednicky vypadající muž.

DAŇOVÝ VÝBĚRČÍ: Pan Rimmer?

RIMMER: (?Mutujícím? hlasem) Ano?

DAŇOVÝ VÝBĚRČÍ: Pan Arnold Judit (Jidáš, v orig. Judas.) Rimmer?

RIMMER: Ano.

DAŇOVÝ VÝBĚRČÍ: (S úsměvem) Jsem z finančního úřadu.

RIMMER: Jéééžišmarja!

DAŇOVÝ VÝBĚRČÍ: (Podává desky s papíry) Tohle je příkaz k okamžité úhradě.

RIMMER: (Téměř panickým křikem) Osmnáct tisíc?!

DAŇOVÝ VÝBĚRČÍ: V případě, že nebudete schopen zaplatit, mám instrukce zlámat vám obě nohy a utrhat prsty! Tak co?

RIMMER: Co budu dělat? Jsem švorc!

LISTER: Já to zatáhnu. Klídek, hned to bude. (Začne prohledávat kapsy, ale nemůže najít ani halíř) Kde jsou všechny moje peníze?

RIMMER: Ále nééé! Přesně tohodle jsem se bál! Je to čím dál, tím horší. Pomozte mi!

KOCOUR: Ááá, ani se nehni! Obrovská tarantule ti právě vlezla do nohavice!

RIMMER: Já vím, sám jsem ji tam dal! To je moje nejhorší noční můra - tarantule v kalhotách!

LISTER: Už se nám to vymyká z rukou!

RIMMER: Ty myslíš, že to nevím? Ááá, už je na stehně, leze mi do trenek!

LISTER: Zavři oči a přej si ať zmizí!

RIMMER: Nejde to!

LISTER: Soustřeď se!

RIMMER: (Křičí) Nejde tóóó!!!

Ozve se hrozivý řev a RIMMERŮV obličej se zabarví do červena, jakoby měl vzplanout.



?Lepší než život? - na pláži

Ocitáme se na pláži. LISTER, KOCOUR i RIMMER jsou po krk zahrabaní do písku a mají obličej potřený něčím červeným. Dokonce i HOLLYHO monitor je napůl v písku a jeho pleš je také natřena.

KOCOUR: Pomóc! Je tu někdo?!

RIMMER: Mrzí mě to, fakt mě to mrzí!

LISTER: Co to má znamenat?!

RIMMER: Obličej nám pomazali džemem a teď nás sežerou mravenci!

KOCOUR: Próóóč?

RIMMER: Proč nééé?!

HOLLY: To je drahoušek. Kruci, toho někam vzít!

LISTER: Úplně jsi to zkazil, Rimmere!

RIMMER: My tady zahynem! Všichni zahynem a to kvůli mně!

VŠICHNI: Ááááááááááááááááááááá!!!!!



Poštovní místnost

Najednou jsme zpět na Červeném trpaslíkovi. Všichni si sundávají helmy z hlavy.

LISTER: Ty seš fakt úplně vypatlanej!

RIMMER: Promiňte!

KOCOUR: Jó, bylo to skvělý, dokud´s nepřišel ty s tou svojí ujetou palicí!

LISTER: Seš ujetej!

LISTER sebere další kousek pošty a všichni odchází.



Chodba

RIMMER: Já za to nemůžu. Mně se stávají jen hrozné věci!

KOCOUR: Hele, co to je?

LISTER: To je dopis pro Rimmera. (Otevře obálku a čte) Vážený pane, kvůli počítačové chybě jsme vás omylem informovali, že jste neuspěl u zkoušky z vesmírné navigace. Prospěl jste s vyznamenáním a jste povýšen do hodnosti navigačního důstojníka první třídy. V příloze najdete patřičné insignie. Jdi se vycpat!

Znechuceně se s KOCOUREM podívají na RIMMERA a odcházejí.



Ubikace

LISTER: A pak kdo je tady smolař. Kdo tvrdil, že se mu dějou jenom hrozný věci ?

RIMMER zase pořádně zasalutuje. Náhle se otevře skříňka a z ní vyleze náš známý DAŇOVÝ VÝBĚRČÍ, v ruce drží velké kladivo.

DAŇOVÝ VÝBĚRČÍ: Já !

LISTER: (Zděšeně) My jsme furt v tý hře!

DAŇOVÝ VÝBĚRČÍ: Tak na to dej krk. Tak co těch mejch osmnáct táců? (Přistoupí k RIMMEROVI a chytí ho za pravou ruku) Pojď hochu! Přišel čas na lámání kostí! Kdepak máme ty prstíky?

Položí RIMMEROVU ruku na stůl, rozmáchne se a praští ho kladivem přes prsty. Je slyšet zvuk praskajících kostí. V tom film zamrzne a přes celou obrazovku se objeví červený nápis GAME OVER.

DOPROVODNÝ HLAS: Konec hry.

---
Autoři přepisu: Martin Štrbáň (Drahosh) + Tomáš Kučera (Kohy) + Jiří Charvát (Rimmer)
E-mail: drahosh@quick.cz + kohy@cervenytrpaslik.cz + rimmer@cervenytrpaslik.cz

0.00223