Čekání na boha

Díl č. 4 (1. série - 4. epizoda)

Všechny scénáře

Vesmír

HOLLY: Toto je volání o pomoc těžařské lodi Červený trpaslík. Posádka je mrtvá, zahynula v důsledku ozáření. Jediní, kdo přežili, jsou Dave Lister, který byl v době nehody na lodi ve stavu nevědomí, a jeho březí kočka bezpečně uzavřená ve skladišti. Takže po probuzení za tři miliony let, je Lister pouze ve společnosti tvora, jenž se vyvinul z jeho kočky, a Arnolda Rimmera, holografické simulace jednoho mrtvého člena posádky. (Zmizí a znovu se objeví) Poslední zajímavou událostí byly Listerovy kuchařské zkoušky, kterými neprošel, i když předstíral, že ano. Z toho si můžete udělat obrázek, kolik legrace si tady někdy užijem.



Řídící centrum

Vstoupí RIMMER.

RIMMER: Holly, zpřístupni mi tajné materiály členů posádky.

HOLLY: Do těch smí nahlížet jenom kapitán, Arnolde.

RIMMER: Dáme mu pět vteřin, aby vstal z mrtvých, a když to nestihne, budeme předpokládat, že tu velím já. (Čeká) Ne, nestihl to.

HOLLY: (Rezignovaně) Tak, koho chceš?

RIMMER: Dej mi ... dej mi Listera. Jen záznamy.

HOLLY: ?David Lister, technik třetí třídy. Kapitánovy záznamy: Žádal o pracovní neschopnost z důvodu průjmů nejméně v pěti stech případech. Deset let se živil doplňováním regálů v obchodě, odkud odešel, neboť se odmítal stát otrokem své kariéry. Vyhlídky na povýšení: nulové.?

RIMMER: Á, vždycky jsem měl Hollistera rád. Ten uměl člověka opravdu prokouknout. Velký, velký člověk. Tragická ztráta. A teď mi, Holly, dej ... dej mi moje.

HOLLY: ?Arnold Rimmer, technik druhé třídy. Kapitánovy záznamy: Důstojníci mají takové rčení: ?Má-li nějaká práce smysl, má smysl udělat ji dobře. Nemá-li smysl, dejte ji Rimmerovi.? Touží po povýšení, ale neustále propadá u důstojnických zkoušek.?

RIMMER: Ne, ne! Holly, přestaň! Chci své materiály!!! Rimmer se dvěma M!

HOLLY: ?Přehnaně horlivý, zřejmě blázen. Pravděpodobně má víc zubů než mozkových buněk. Vyhlídky na povýšení: komické.?

RIMMER: Ne, ne, ne, Holly. Já chci Rimmera se dvěma R, jedno vpředu, druhé vzadu.

HOLLY: Arnolde, tohle je tvůj záznam.

RIMMER: Vždycky jsem nenáviděl toho hňupa Hollistera. Nikdy se nevyrovnal s mou popularitou, a proto zatajil můj návrh zkrátit důstojnický sestřih vlasů o tři milimetry. Úzkoprsý, přízemní trouba.

HOLLY: Arnie, vidím neidentifikovatelný objekt.

RIMMER: Neustále propadá u zkoušek! Jedenáctkrát podle mě není ?neustále?! Když jíte roast beef jedenáctkrát za život, sotva se řekne: ?Ten člověk jí neustále roast beef.? Ne, šlo by o vzácnou, přímo výjimečnou událost. Zřejmě blázen! Co to plácá za nesmysly?

HOLLY: Je na obrazovce.

RIMMER: A co?

HOLLY: Ten ufoun.

RIMMER: Co to je?

HOLLY: (U konce s psychickými silami) Nevím!

RIMMER: Tak to musíš zjistit ty. Já mám totiž víc zubů než mozkových buněk, ty troubo. (Se vztekem odejde)

HOLLY: (Poté, co odejde) Ano, to máš.



Ubikace

LISTER leží na posteli, jí brambůrky a dělá svinčík. Hlasitě čuchá v knize s nápisem KOČIČÍ SLOVNÍK.

TOASTOVAČ: Dal by sis toast?

LISTER: E-e.

TOASTOVAČ: Dobrý, teplý, křupavý toastík.

LISTER: E-e.

TOASTOVAČ: Tak ty tedy nechceš toast?

LISTER: Ne.

TOASTOVAČ: A co vdolek?

LISTER: Nechci!

TOASTOVAČ: Víš, kdy jsi měl naposledy toast? Před osmnácti dny. V 11:36, úterý třetího. Dvě várky.

LISTER: Šššš!

TOASTOVAČ: Tak na co si pořizuješ toastovač s umělou inteligencí, když nemáš rád toasty?

LISTER: Já mám rád toasty!

TOASTOVAČ: Ale je to moje práce! Tohle je kruté! Strašně kruté!

LISTER: Ale já jsem zaneprázdněnej!

TOASTOVAČ: Ale nejsi zaneprázdněný chroupáním toastu.

LISTER: Já žádnej nechci!!

TOASTOVAČ: Smysl mé existence je udělat ti teplý, namazaný, výtečný toast. Když žádný nechceš, moje existence nemá žádný smysl.

LISTER: Tak jo.

TOASTOVAČ: Toastuju, tedy jsem.

LISTER: Zavři už zobák!

Vrátí se k čichání knížky. Vstoupí RIMMER.

RIMMER: Co to zase děláš?!

LISTER: Čtu si.

RIMMER: Čteš si nosem?

LISTER: Je to kočičí kniha. Nečteš písmena, ale pachy. Jedeš nosem po řádce a všechny ty pachy se uvolní. Je to bezvadný.

RIMMER: Fakt hloupý nápad.

LISTER: Na rozdíl o tebe se já nebráním novejm kulturám a novejm způsobům nazírání.

RIMMER: A co tam stojí?

LISTER: Stojí tam (Čte nosem po stránce): ?Sbij (Čuch) Dicka, (Čuch) sbij. (Čuch) Bít (Čuch) Dicka, (Čuch) bít. (Čuch) Bít (Čuch, čuch, čuch) či nebít (Čuch) Dicka.?

RIMMER: To bude kočičí verze Shakespeara, ne?

LISTER: Shakespeara? Kdo je Shakespeare?

RIMMER: Ty troubo! Dramatik ze starých časů: Wilfried Shakespeare.

LISTER: Teprve začínám. Tohleto je pro tříletý. Měl by sis to taky zkusit.

RIMMER: Nemám nejmenší zájem čichat něco, co nám chtějí sdělit kočky, díky, Listere.

LISTER: Nevíš, o co přicházíš. Třeba ta strhující pasáž, jak si Dick koupí balón, velikej balón, velikej červenej balón. Je to fakt žrádlo.

RIMMER: Co kdyby sis přečet svou košili, Listere? To je zřejmě román od Victora Huga. Jo, a pokud tě to zajímá, Holly zahlé... To je moje košile?!

LISTER: Jo. Pučil jsem si jí.

RIMMER: Co je to tady vepředu?

LISTER: (Kontroluje různé skvrny) To bude nejspíš sušenka, ea, tohle je pudink, tohle asi inkoust, obvyklej sortiment fleků, no.

RIMMER: Nemůžeš se mi hrabat ve věcech!

LISTER: Dyť jsou ti stejně k ničemu.

RIMMER: Protože jsem mrtvý?

LISTER: Jo. Seš hologram a ty nepotřebujou šaty.

RIMMER: Jsou to moje věci, Listere! Ukradl by jsi mast na bradavice beznohému? Jak by se ti líbilo, kdybych ti ukradl tvé nejmilejší tričko s fleky od pudinku na břiše?

LISTER: Bylo by mi to jedno.

RIMMER: Nemáš právo štrachat se mi ve skříni.

LISTER: Dobře, jak chceš. (Začne se potutelně usmívat) Věšíš si trenýrky na ramínka, že jo?

RIMMER: To je moje věc!

LISTER: Dobře, Rimmere, dobře. Vem si jí zpátky.

RIMMER: Už ji nechci. Je zničená. Propotil jsi ji!

LISTER: Tak když nechceš košili, co teda chceš, Rimmere?

RIMMER: Abys mi nelezl do věcí.

LISTER: Jasně, jasně. Co to Holly viděl?

RIMMER: Neidentifikovatelný předmět.

LISTER: Myslíš šutr?

RIMMER: To není tak jisté.

LISTER: Vždycky jsou to šutry.

RIMMER: Vždycky jsou to kameny, ale tohle možná ne.

LISTER: Rimmere, tam venku nic není. Nikdo tady nepřistál. Ani vesmírný příšery, ani klingonský válečný lodi nebo blonďatý kočky s drdolem na hlavě, co říkaj: ?Ukaž mi ještě ten pozemský zvyk líbání!? Seš tu jenom ty, já, Kocour a fůra blbejch létajících šutrů. Nic víc. Finito!!!

RIMMER: Listere, jestli tam venku nic není, tak jaký je smysl bytí? Proč jsme tady?

TOASTOVAČ: Moje řeč. Nedáte si toast?

HOLLY: Arnolde, ten neidentifikovatelný objekt je už v dosahu.

RIMMER: (Po rimmerovsku zasalutuje) Dobře, Holly, jdu tam.

RIMMER odpochoduje. LISTER se pokusí napodobit jeho salutování a udeří se při tom bolestivě do čela.



Chodba

KOCOUR vyleze z větrací šachty a udělá kotrmelec.

KOCOUR: Áááá! Parádní skok! Heeej! Ladný s velkým L. Á, teď vyndáme detektor jídla. (Šátrá pod sakem a vytahuje imaginární detektor jídla, který představuje jeho prst) Jídlo ... tudy. Jó, jó. Tudy. Tudy! Jó! Tudy!

Narazí na RIMMERA.

RIMMER: Á, ty. Kdepak si byl?

KOCOUR: Na průzkumu. Zkoumal jsem to, zkoumal jsem ono. Generální průzkum!

RIMMER: Generální průzkum?

KOCOUR: Jo.

RIMMER: Á, ohromné!

KOCOUR: Díky.

RIMMER: Jen tak dál.

KOCOUR: Jasně.

RIMMER: Prima. A teď kdybys mě omluvil.

KOCOUR: Né, to blýskátko je moje! Já ho našel, takže teď je moje.

RIMMER: Proboha, o čem to tady meleš?

KOCOUR: (Vytáhne stříbrné jo-jo) Tohle je moje blejskátko a věř mi, že ho budu bránit zuby drápky.

RIMMER: To je jo-jo, ty moulo.

KOCOUR: Umí dva bezva kousky. Za prvé, máš to blejskátko nahoře a šňůrku dole, nebo, a to je geniální, máš šňůrku nahoře a blejskátko dole, tam, co byla předtím šňůrka.

RIMMER, KOCOUR: Jůůů, hahahá, jůhůů!

RIMMER: Ty nemáš ponětí k čemu to je, viď?

KOCOUR: To víš, že mám, ty ušmudlanče. Držíš blejskátko v jedné ruce a děláš ... áááóóóúúú! Ta šňůrka se hejbe! Hej! Zastav tu šňůrku! Chyť tu šňůrku! Áááóóó!

RIMMER odejde, opustí KOCOURA hrajícího si s blejskátkem.



Řídící centrum

RIMMER vstoupí.

RIMMER: Kde to je?

HOLLY: (Hlas) Je to přímo před námi, Arnolde.

Několik monitorů ukáže válcovitý objekt převalující se ve vesmíru.

RIMMER: To je část lodi! Holly, přitáhni ji dovnitř!

Nadšením bez sebe vystřelí z místnosti.



Ubikace

LISTER sedí na posteli. Vejde KOCOUR, drží knihy a mává svým jo-jem.

KOCOUR: Jé! Jé! Jé! Jsem tady! Nic mi nechybí! Jen jídlo.

LISTER: Á, čau, Kocoure. Neviděl jsem tě celou věčnost. Kde jsi byl?

KOCOUR: Na průzkumu.

LISTER: Mám pro tebe cornflakey.

KOCOUR: Jé, jé, jé!

LISTER: Hele, ta knížka, cos mi půjčil, má geniální konec. Nevěřil jsem vlastnímu nosu.

KOCOUR: To ještě nic není. Tady máš tuhle, jak jsi jí chtěl vidět. Svatou knihu!

LISTER: No ne, supr! (Otevře knihu a začne ji projíždět nosem) Jé, obrázky!

KOCOUR: Jó! To je kočičí vynález. Víš, občas máme v knížce nakreslený, co se v tom příběhu odehrává, a říkáme tomu ?obrázky?.

LISTER: Jo, jo, taky máme obrázky.

KOCOUR: Vy opice jste chytřejší, než jsem si myslel.

LISTER: To jsem já!!!

Na obrázku je ušlechtile vypadající jedinec, zdánlivě podobný LISTEROVI, s róbou jako vystřiženou z Bible a má na rameni kočku. Obyčejnou kočku, ne humanoidní. Nad hlavou má svatozář tvaru prstencové koblihy.

KOCOUR: Ne, to nejsi ty, to je Kloister. To byl otec kočičích lidí. Žil před dávnými časy, na počátku.

LISTER: (Otočí stránku) A kdo je tohle?

Další obrázek ukazuje toho samého chlápka, bez kočky, sedícího v tureckém sedu v něčem, co vypadá jako velká krychle ledu.

KOCOUR: To je on v hibernaci.

LISTER: Ne, to jsem já! Byl jsem ve stázovym poli. To je jako hibernovanej!

KOCOUR: Udělal to, aby zachránil Frankensteina.

LISTER: Ale Frankenstein byla moje milovaná kočka! (Ukazuje střídavě na chlápka na obrázku a na sebe) Hele, Lister, Kloister. Kloister, Lister. Slyšíš?

KOCOUR: Ale, ty opice hloupá, Kloister je jiný jméno pro ... pro Boha!

LISTER: No dyť to říkám! Já jsem váš Pán Bůh!

KOCOUR přejíždí LISTERA očima nahoru a dolů.

KOCOUR: Tak jo. (Ukáže na svou misku cornflakeů) Proměň tohle v ženskou.

LISTER: Myslím to vážně.

KOCOUR: To já taky!

LISTER: Koukni, Frankenstein byla moje kočka, rozumíš? A byla v tom. No, a mě pak jakoby hibernovali. Měl jsem tak bejt 18 měsíců, ale probral jsem se až za tři miliony let.

KOCOUR: Zaspal jsi? To já taky.

LISTER: Ne! To znamená, že se za ty tři miliony let vyvinulo celý pokolení tvejch lidí z mýho Frankensteina.

KOCOUR: Á, už musím letět. Ale někdy spolu zajdem na oběd. Napíšu si to do diáře: ?12:30, oběd s Bohem?. Společenský oděv, víš, jak to myslím?

LISTER: Já fakt nekecám.

KOCOUR: Ne? Tak to ti musím položit zásadní otázku. Když jsi Bůh, tak co tenhle obličej?

LISTER: Co je s mým obličejem?

KOCOUR: Co je s tvým obličejem? Je vzhůru nohama a taky naruby, abys věděl. Aúúúa! (Opustí místnost)

LISTER: Holly?

HOLLY: Ano, Dave?

LISTER: Když ti dám svůj Kočičí slovník, můžeš mi tohle přeložit, prosím?

HOLLY: Zkusím to, Dave.

TOASTOVAČ: Proč žádáš vždycky jeho? Já to přeložím.

LISTER: Ty jsi toastovač.

TOASTOVAČ: Uvažoval jsem o tom, že to zabalím. Stává se ze mě někdo, kým nechci být. Nejsem od přírody remcal.

LISTER: Ne, jsi od přírody toastovač.

TASTOVAČ: Jó, ale říkám si, že může být něco víc, něco většího, něco mnohem a mnohem báječnějšího než opékat chleba.

RIMMER vběhne dovnitř, je velmi vzrušený.

RIMMER: Listere, už je to tady!

LISTER: Co?

RIMMER: Ten objekt! Je to kus lodi!

LISTER: Kde je?

RIMMER: V izolaci.

LISTER: Jo! (Vyběhne z pokoje)

RIMMER (Volá za ním): Ea, nemusíš utíkat, Listere. Je můj. Já ho objevil. Já byl první. (Sám pro sebe) Pořád je jako malý chlapec. (Náhle rychle vystartuje za LISTEREM)



Izolace

LISTER kouká skrz okno na tu věc, která je v izolační komoře. Je to černé, popsané jakýmisi nečitelnými červenými znaky a je to pokryté prachem. Na monitoru, na zdi izolační komory, je HOLLYHO obličej.

LISTER: Je to bezpečný, Holly?

HOLLY: Ano, Dave.

Přiběhne RIMMER.

RIMMER: Listere, nemusíš utíkat. Já ho objevil, je můj.

LISTER: Uklidni se. I mrtví lidi můžou dostat infarkt. Co to je?

RIMMER: Nevím. Zřejmě je to záchranný modul mimozemšťanů a nepochybně jsou inteligentní. Ea, mám šanci potkat inteligentní bytosti po osmnácti týdnech jen s tebou.

LISTER: Tak jo, pane Inteligente, co je to tam za značky?

RIMMER: Neumím mimozemšťansky, kosmopako!

LISTER otevře za RIMMEROVÝMI zády dveře od izolační komory a vejde. RIMMER si toho všimne.

RIMMER: Zbláznil ses, Listere? Nevíme o tom nic! Je v karanténě! Mohlo by ti na obličeji přistát nějaké slizké svinstvo!

LISTER: (Kouká zevnitř komory oknem na RIMMERA) Je to bezpečný. Poď sem honem. Poď. No tak, po? Ahh?

Svíjí se v agonii a tiskne svůj obličej na okno. Lapá po dechu a klouže obličejem dolů po skle, zanechávajíc na něm stopu slin.

RIMMER: Ha, ha, ha. Hi, hi, hi. Jak je libo, hochu, ať je po tvém. Teď odtamtud nevylezeš! Zkejsneš tam měsíc! Jsi v karanténě!

LISTER: (Otevře dveře a vyjde ven) Cos to říkal, Rimmere?

RIMMER: Proč nikdy neuděláš, co ti říkám? Nemyslíš, že mám pádný důvod být tvým nadřízeným?

LISTER: Jasně. Jsi u firmy 15 let?

RIMMER: Ne, v tom to není.

LISTER: ?a já sem u ní jenom osm...

RIMMER: Ne, v tom to není! Je to proto, že jsem lepší než ty. Lepší výcvik, lepší znalosti, lepší ... lepší... prostě, prostě lepší!

LISTER: Takže zbytek posádky byl lepší než ty?

RIMMER: Ne, vůbec ne! Protože... nedovolím, aby sis mě dobíral. Tohle je příliš důležité. Počkáš tady a nech dveře zavřené, dokud se já nevrátím s robíky. Nulo!

RIMMER odejde. LISTER ignoruje jeho rozkazy a jde zpátky do komory podívat se znovu na onen objekt.

LISTER: Ách, Rimmere, ty seš ale gypsová hlava. (Kouká na značky) Ale to snad ne!

Očistí z předmětu trochu prachu a začne doplňovat sedřená písmena prstem.

LISTER: To bude Č, to bude E, tady je R ... A máme z toho náš odpadkový kontejner! Holly!? To Rimmer nikdy nedělal u popelářů?

HOLLY: Ne, Dave.

LISTER: Je to jeden z odpadkových kontejnerů na Červeném trpaslíku, nápis je trochu sedřenej. Proč jsi mu to neřek`?

HOLLY: Aspoň bude sranda, ne?

LISTER nabere nadšeně plnou dlaň prachu a popráší kontejner, aby znovu zakryl nápis.



Vesmír

Pohled na Červeného trpaslíka letícího vesmírem.

RIMMER: (Hlas) Po intenzivním zkoumání, čárka, značek na mimozemském tělese, čárka, je jisté, čárka, že máme, čárka, co dočinění, čárka, s bytostmi nevídaného intelektu, dvojtečka?

HOLLY: To je dobře. Protože by ti mohli pomoci s interpunkcí.

RIMMER: Sklapni!



Ubikace

LISTER chrápe na své horní posteli, RIMMER sedí na své dolní.

RIMMER: Světlo!

Rozsvítí se světlo.

RIMMER: Listere, jsi vzhůru? Listere? Listere!? (Vstane a zařve LISTEROVI do ucha) Listere!!!!!

LISTER se bleskově zvedne.

RIMMER: Listere, jsi vzhůru?

LISTER: Jo, jo.

RIMMER: Jo, taky jsem nemoh` usnout. To je tím vzrušením!

LISTER: Jakým vzrušením?

RIMMER: Z těch mimozemšťanů!

LISTER: Rimmere, je to smetí.

RIMMER: Jen se posmívej. To už tu bylo. Vysmívali se Galileovi. Smáli se Edisonovi. Taky Kolumbovi.

LISTER: Kdo je Kolumbus?

RIMMER: Trhan v pláštěnce, co objevil Ameriku.

LISTER: Kde jsi vzal, že mimozemšťani existujou?

RIMMER: Musejí existovat! Je tolik věcí, které jsou tak záhadné. Tolik věcí, pro které nemáme vysvětlení.

LISTER: Jako, mm, proč si inteligentní lidi kupujou hot-dogy do kina? To myslíš takový záhady?

RIMMER: Ne, Listere, myslím třeba pyramidy. Jak mohli přemístit ty masivní kamenné kvádry bez pomoci moderní techniky?

LISTER: Měli masivní biče, Rimmere. Masivní biče.

RIMMER: No tak dobře a Bermudský trojúhelník? Vysvětli mi to, když jsi takový vševěd.

LISTER: Jo, to máš pravdu. To je opravdu podivný. Jak mohl bejt z týhle písničky takovej hit? To je mi fakt záhada.

RIMMER: Proč se vůbec namáhám? Spíš bych se domluvil s přejetým ježkem. Ty se nikdy nezamyslíš nad tím, proč jsme tady? Jaký vyšší smysl to má?

LISTER: Proč z toho děláš takovou vědu? Třeba za to všechno můžou lidi sami nebo pozemský nemoci. Lidi maj takový choroby jako jsou zarděnky nebo opar na rtu, že jo? A proto se ostatní planety od nás držejí dál. Říkaj: ?Od Země radši dál! Jsou na ní lidský bytosti a jsou nakažlivý!?

RIMMER: Tím chceš říct, že jsi intergalaktický hnisavý vřed? Konečně se v něčem shodneme.

LISTER: A v co teda věříš? Věříš třeba v Boha?

RIMMER: Tss, v Boha? Ovšem, že ne. To je absurdní nápad! Já věřím v mimozemšťany.

LISTER: Jasně, chápu. Konečně rozumný slovo.

RIMMER: V mimozemšťany s technikou o tolik vyspělejší než naše, že si to ani ve snu neumíme představit.

LISTER: No, to není tak těžký. Nemáme technologii ani na to, abysme vyrobili tupé, který by nebylo směšný.

RIMMER: Ve tvory z vesmíru, co mi dají opravdové tělo.

LISTER: Úúúú, už se třesu, až tě ráno uvidim, jak se tváříš, fakticky.

RIMMER: A já se těším na tebe. Až se vynoří z té nádrže půvabná mimozemšťanka s dlouhými zelenými vlasy a šesti ňadry.

LISTER: Se šesti ňadry?! Představ si, že spíš se ženskou se šesti prsama!

RIMMER: Představ si, že spíš se ženou! (Když si uvědomí, že promluvil nahlas, podívá se vystrašeně na LISTERA)



Řídící centrum

LISTER vejde, zívá a jde k jídelnímu automatu.

AUTOMAT: Dobré ráno. Čím posloužím?

LISTER: Bon journo. Ea, dej mi snídani.

AUTOMAT: Co by sis přál?

LISTER: Ea ... kuře vindaloo ... a koktejl.

AUTOMAT: S jakou příchutí ten koktejl?

LISTER: Ehmm ... pivní.

Automat vydá nádobu s jídlem a sklenici nahnědlé tekutiny.

HOLLY: Dobrý jitro, Dave. Dokončil jsem tvůj překlad.

LISTER: Kdo je Kloister? Jsem to já?

HOLLY: Ano, Dave. Kočky tě prohlásili za svého Boha.

LISTER: Vida! Kluk z chudý rodiny si vede fakt dobře!

HOLLY: A tvůj plán koupit farmu na Fidži a provozovat tam podnik s koblihami a hot-dogy je obrazem jejich nebe.

LISTER: Cože?

HOLLY ukáže obrázek ze Svaté knihy, zobrazující vznešenou biblickou verzi LISTERA, stojící na vrcholu hory a čtoucí svitek černé kočce. HOLLY čte překlad knihy.

HOLLY: ?A Kloister děl: ?Hle, zavedu vás na Fušál a tam otevřeme chrám jídla, v němž budou párky, chutné koblížky a hojnost všemožných laskomin.?

Obrázky se mění. Zachycují párky, koblížky a Kloistera stojícího před pojízdným stánkem s dobrotami na pláži s palmami.

HOLLY: ?Ba i malé sáčky s hořčicí. A obsluha nechť nosí čapky na znamení vznešenosti, ano, ačkoli budou z barevného kartonu a na vrcholku je bude zdobit roztomilý šíp.?

LISTER: Stojí tam, co se stalo ostatním kočkám?

HOLLY: Svaté války. Tisíce let zuřil boj, Dave, mezi dvěma klikami.

LISTER: Jakejma klikama?

HOLLY: Mezi přívrženci červených čapek a přesvědčenými modročapkáři.

Další obrázek ukazuje svaté války. Stojí proti sobě dva šiky kočičích lidí. Jedna strana má červenou kartonovou čepici s šípem, druhá modrou.

LISTER: Chceš říct, že válčili kvůli tomu, jestli budou čapky v bistru červený nebo modrý?

HOLLY: Ano. Většina z nich v těchto bojích zahynula. To je pitomost, co?

LISTER: Neděláš si srandu? Měly bejt zelený.



Chodba

LISTER jde chodbou.

LISTER: Pokračuj, Holle.

HOLLY: Po příměří postavili dvě archy a odletěli z Červeného trpaslíka hledat Fušál.

LISTER: Žádnej Fušál neexistuje. Jde o Fidži. Prosim tě, jak ho chtěli najít?

HOLLY: ?A Kloister dal Frankensteinovi svatá písma, v nichž se praví: ?Ti, kdož jsou moudří, rozluští význam těchto slov, kterážto zněla: Sedm ponožek, jedna košile.?

LISTER: To je můj seznam pro prádelnu! Vystlal sem košík svý kočky seznamem pro prádelnu!

HOLLY: Modročapkáři ho považovali za mapu hvězdné oblohy, která je zavede do země zaslíbené.

Objeví se obrázek vesmírné oblohy se souhvězdími ve tvaru košile a sedmi ponožek.

LISTER: Žádná mapa, to bylo moje špinavý prádlo.



Ubikace

LISTER vchází.

LISTER: Co se stalo pak, Holle?

HOLLY: Archa, jež odletěla první, sledovala posvátná znamení, a běda, narazila do asteroidů.?

Obrázek zobrazuje Červeného trpaslíka a dvě archy odlétající opačnými směry. Další obrázek zachycuje náraz archy modročapkářů do asteroidu.

HOLLY: ?A ti vyvolení v arše druhé letěli dál ujištěni, že jsou vskutku vyvolení.?

Na dalším obrázku je vidět archa červenočapkářů ve tvaru kočičí hlavy odlétající z Trpaslíka.

LISTER: To je teda běs. Svatý války, zabíjení. Náboženství jim sloužilo jako záminka, aby se řezali hlava nehlava.

TOASTOVAČ: A co je ještě nového?



Izolace

RIMMER rozkazuje dvěma robíkům, kteří kreslí komplikované diagramy a píší dlouhou zprávu o objektu. Vedle na zemi sedí LISTER.

RIMMER: A co čekáš, že řeknu? Blahopřeju, jsi Bůh?

LISTER: Já mluvim o utrpení. Lidi umírali, teda ty kočičí lidi umírali.

RIMMER: Chceš se jen nade mnou vytahovat. Já jsem mohl být Bůh, mít lepší životní start a hned zkraje zabodovat v show byznysu jako ty.

LISTER: Jenže já vůbec nechci dělat Boha.

RIMMER: Ale, vypni ten gramofon! To ti tak věřím! ?Já jsem Bůh.? Vždyť by ses unudil k smrti. Tak přestaň!

LISTER: Já nejsem Bůh! Jenom mě ... špatně citovali.

RIMMER: Listere, podle mě si každý, kdo hledá nějaký význam v takových starých žvástech, koleduje o malér.

LISTER: Rád bych se s nima jenom setkal, všechno vysvětlil, omluvil se.

RIMMER: To by byla podívaná, co, Listere? Bůh se vrátí se vší parádou a řekne: ?Promiňte, já to všechno totálně zmršil.?

LISTER: Já to nechtěl. Já nechtěl bejt jejich Bůh.

RIMMER: Já zase nechtěl být zabitý! Život je pes. A teď mazej, mám práci.

LISTER: Oni si to prostě vymysleli. Prej jsem jim dal posvátný zákony. Pět posvátnejch zákonů! Sám jsem porušil čtyři z nich. Porušil bych i pátej, ale na lodi nebyly ovce.

RIMMER: Nazdar.

LISTER: Rimmere, řekni, co je tohle za svatý písmo. Copak je hřích, když seš frajer?

RIMMER: (Náhle ztratí trpělivost a vybuchne, doslova nepříčetně křičí) Už je mi nanic z řečí o těch blbejch kočkách! Zabývám se důležitějšími věcmi než jakou praštěnou kartonovou čepici nosit na hlavě! Já se snažím rozluštit tohle! A tohle je věda, kamaráde! Jen se pošklebuj, ale já věřím, že Quagáři (čti Kvejgáři)?

LISTER: Quagaři?

RIMMER: Quagááááři! To jméno jsem si vymyslel! A je s dlouhým Á! Věřím, že Quagáááři mají technologii, která mi dá nové tělo!

LISTER: Kašli na to, ty vejre. Kde je Kocour?

RIMMER: Vejr?

LISTER: Vejr!

RIMMER: Vejr?

LISTER: Vejr!

RIMMER: Vejr?!

LISTER: Vejr!!

RIMMER: Vejr?!!

LISTER: Vejr!!! (Odchází) Vejr!

RIMMER (Řve za LISTEREM): Brzy budeš vejrat ty, kamaráde, karanténa skončí co nevidět! Parchant!



Chodba

LISTER jede na své motorové tříkolce.

LISTER: Kocoure? Kocoure! (Troubí na klakson) Holly, kde je teď Kocour?

HOLLY: Ztratil se mi z dohledu, Dave.

LISTER: To šel zase dolů do skladiště?

HOLLY: Zmizel mi, když vešel do zásobovacího potrubí 28.

LISTER vystoupí z tříkolky a křičí dolů ventilační šachtou.

LISTER: Kocoure? Číčo!



Jiná chodba

LISTER: Kocoure! Ukaž se! No tak, no. Mňau ... mňau ... na, čičí. Kocoure! Kocoure, tak neblbni. Nekecám, cornflakey už čekaj. Polez! Číčo...



Další chodba

LISTER: Kocoure? ... Kocoure?

Zatlačí na mříž označenou ?Zásobovací potrubí 28? a propadne skrz.

LISTER: (Zvedá se) Ooááh! Kocoure, až tě chytím, tak z tebe nadělám fašírku. Holly, slyšíš mě ještě?

Žádná odpověď.

LISTER: Kocoure...?



Skladiště

Vše je zahaleno prachem a pavučinami. Je tu improvizovaný oltář, velká socha Kloistera a postel, na níž leží starý slepý kočičí kněz v červené róbě a s červenou čapkou propíchnutou šípem na vrcholu. Druhý KOCOUR, kterého známe, je tu taky.

KNĚZ: Stále mě opouštíš! Kdepak jsi byl?

KOCOUR: Na průzkumu! Vidíš, já mám tyhle nohy?

KNĚZ: A já umírám.

KOCOUR: Povídám ti o svých nohách! O průzkumnických nohách.

KNĚZ: Copak ty mě neslyšíš?! Umírám.

KOCOUR: Jó, ale já ti vykládám o svých nohách.

KNĚZ: Proč bys mě měl poslouchat, slepého kněze nad hrobem, jenž ztratil víru.

KOCOUR: Já tě neposlouchám. Já ti tu vykládám o svých nohách.

KNĚZ: Na. (Sundává čapku.) Spal posvátnou čapku.

KOCOUR: To je úděsná čapka.

KNĚZ: Spal ji, spal ji! Je symbolem lží.

KOCOUR vezme čapku a nasadí si ji. Ve skle dveří se zatím objeví LISTERŮV obličej.

KOCOUR: Je na uhel.

KNĚZ: Celý život jsem sloužil lži. Protože ty neexistuješ, Kloistere, že ne? Nikdy jsi neexistoval! Nikdy a nikde jsi nežil!!!

V předsíni vezme LISTER zlatou koblihu z hlavy Kloisterovy sochy a nasadí si ji. Když kněz vyřkne svou pochybnost, rozrazí LISTER dveře.

KNĚZ: Kdo to je?

LISTER: To jsem já, Kloister!

KNĚZ: (Ke KOCOUROVI) Kdo je ten hoch?

LISTER: Vždyť říkám, že jsem to já, Kloister. Vrátil jsem se k vám.

KNĚZ: Je to on? Je to vskutku on? Vypadá jako král?

LISTER rychle chňapne jeden z obrovských zlatých párků, jež lemují vchod, a hrozí s ním KOCOUROVI.

KOCOUR: Jako král? Jo, jo!

KNĚZ: A přináší koblihu a zlatý párek?

KOCOUR: Jo, jo!

KNĚZ: Je to můj vysněný chlapec.

LISTER: Proč jsi neodletěl na archách s ostatníma kočkama?

KNĚZ: Nás tam prostě nechali. Nemocné a chromé. Nechali nás tam zemřít. Pak ale byl zplozen chlapec, chromou a hlupákem.

KOCOUR: Jakým hlupákem?

KNĚZ: Tvým otcem, chlapče.

KOCOUR: Můj táta byl slabej na hlavu?

KNĚZ: Ano, proto snědl svý vlastní nohy.

KOCOUR: Říkal jsem si proč.

KNĚZ: Avšak jak jsme jeden po druhém umírali, zemřela také má víra. Zkoušels mě, Kloistere, a já zklamal.

LISTER: Ale ne. Nezklamal jsi. Obstál jsi na jedničku. Dávám ti ... dávám ti vyznamenání první třídy.

KNĚZ: Myslíš, že je pro mě na Fušálu místo?

LISTER: No, že váháš! Máš tam koupelnu s kachlíkama, korkový podlahy, parádní gril v zahradě, dvojitý okna, telefon, všechno!

KNĚZ: (Zděšen) Moje čapka! Já spálil jsem svou posvátnou čapku!

LISTER: Ne, nespálil. (Sundá ji KOCOUROVI z hlavy a položí ji na hlavu knězi)

KNĚZ: Zázrak! (Pokouší se vstát) Tohle je nejšťastnější den mého ? uh ? aaahhh?

Kněz se náhle zhroutí na postel mrtev.



Vesmír

Z Červeného trpaslíka vylétává schránka s popelem mrtvého kněze.



Izolace

RIMMER se dívá netrpělivě na LISTERA, který se chystá otevřít izolovaný objekt.

LISTER: Tak, jsi na to připravenej, Rimmere?

RIMMER: Otevři to! Nezdržuj!

LISTER otevře dvířka na objektu.

RIMMER: Tak co tam je?

LISTER: Opravdu to chceš vidět, vesmírný vědče?

RIMMER: Ano, dělej, ty ignorante!

LISTER zaloví v objektu a vytáhne zelené oškubané, dříve možná i pečené kuře, u kterého jen Bůh ví, jak dlouho v tom kontejneru bylo. LISTER pozvedne kuře a zacpe si nos.

RIMMER: Neuvěřitelné! Nastal velkolepý okamžik v mé osobní historii! Kompletně dochované ostatky Quagárského válečníka!

LISTER: Jo, jasně, Rimmere. Přesně tak!

RIMMER: Museli vypadat asi tak jako ... grilované kuře. (V obličeji se mu objeví nechápavý výraz)

Střih. Běží titulky a hraje hudba. Náhle se hudba i běh titulků zastaví.

RIMMER: (Hlas) Je to kontejner na odpadky!

Hudba a titulky se opět rozjedou. Po chvíli se zase stopnou.

RIMMER: Je to prachsprostý kontejner na odpadky!!!!!!!!!!!!

---
Autoři přepisu: Tomáš Kučera (Kohy) + Jiří Charvát (Rimmer)
E-mail: kohy@cervenytrpaslik.cz + rimmer@cervenytrpaslik.cz

0.00296