Návrat do reality

Díl č. 30 (5. série - 6. epizoda)

Všechny scénáře

Pod vodou

Vesmírná loď na dně oceánu. U ní přistává Kosmik.



Později

KRYTON: (Hlas) Pane, Rimmere. Objevili jsme černou skříňku. Měl byste tam už něco mít.



Kokpit Kosmiku

RIMMER mluví s ostatními vysílačkou.

RIMMER: Potvrzuji. Identifikace: oceánská loď Esperanto, životodárný koráb. Mise - zavést život do oceánů na potenciálních planetách S3. Tohle byla průzkumná cesta, rutinní kontrola po třech letech s cílem ověřit sled aminokyselin.



Esperanto

LISTER, KOCOUR a KRYTON se plahočí temnou lodí a poslouchají RIMMEROVO vysílání z Kosmiku.

RIMMER: (Hlas) Zkoušeli nějakou novou stimulační metodu na urychlení evolučního procesu. Výsledek překročil všechna očekávání.

Kamera přeskakuje od skupiny do Kosmika, podle toho, kdo právě mluví.

RIMMER: (Ohromeně) Zkrátili evoluci z pěti miliónů let na tři sluneční roky.

KRYTON, také ohromeně, hvízdne.

KOCOUR: A jak skončili?

RIMMER: Běžný záznam z posledního dne - třídili a registrovali nové formy života - nic víc. Konec záznamu.

KRYTON: Nabízí se otázka: Jestli se oceán hemží novými formami života, kde všechny jsou?

LISTER: (Znepokojeně) Co nám chceš naznačit?

KRYTON: Vůbec nic nenaznačuji.

LISTER: To víš, že jo. Je tady nějaká děsivě velká ryba, viď? Nějakej strašlivej mořskej prehistorickej netvor, co schramstne všechno, co vidí.

KRYTON: To je jedna možnost.

LISTER: Ňáký alternativy?

KRYTON: Nic mě nenapadá.

KOCOUR: Jo, pánové, už to mám! Neplavou ryby na zimu na jih?

KRYTON: Ne, to jsou ptáci, pane,

KOCOUR: Ptáci plavou na jih?! A jakpak dýchají?

LISTER objeví v sousední místnosti kostlivce.

LISTER: A hele! Rimmere, vidíš to?

RIMMER: Vidím. Vypadá to jako máma Normana Batese.

Ostatní následují LISTERA do místnosti a KRYTON scanuje rozkládající se mrtvolu.

KRYTON: Člověk, muž, běloch. Příčina smrti - střelná rána na hlavě. Podle místa vstupu a výstupu kulky se zastřelil sám.

KOCOUR: (Volá z druhého konce místnosti) Támhle je další!

Tělo visící na potrubí se smyčkou kolem krku.

LISTER: Dvě sebevraždy?!

KOCOUR: Je jich víc!

Skupina se přesune k další mrtvole.

KRYTON: Ah, muž z orientu. Zřejmě spáchal harakiri.

KOCOUR: Hele! A co bude tohle?

KOCOUR zvedne leklou rybu, aby ji KRYTON mohl prozkoumat.

KRYTON: Druh neznámý. Podobná tresce. Příčina smrti - udušení. (Neschopen uvěřit, tomu, co mu psychoscan ukazuje) Co?! Ta ryba se udusila ve vodě. Dobrovolně si uzavřela své žábry.

KOCOUR: Ta treska spáchala sebevraždu?

KRYTON: Pouze konstatuji známá fakta, že tato ryba odešla ze života z vlastní vůle. Husa hloupá!

LISTER: Proč by se treska sebevraždila? (Pauza) Bože, na co se to vůbec ptám?

KOCOUR: Tak počkejte, pánové, něco mě napadá. (Ukazuje na každou mrtvolu v okolí svou baterkou) Ten spáchal sebevraždu, ten spáchal sebevraždu, ten spáchal sebevraždu a ryba spáchala sebevraždu. Je tady nějaká souvislost, na kterou nemůžu kápnout.

LISTER: Pojďte se podívat. (Prohlíží nějakou substanci na zemi, setře ji rukavicí) Co je tohle?

KRYTON: (Scanuje) Mám to. Jde o neznámou látku, zřejmě nějaký halucinogenní jed vyměšovaný mořským tvorem, ne nepodobným chobotnici nebo obří olihni.

LISTER: Je to jejich inkoust?

KRYTON: Dokončuji právě chemický rozbor. (Jeho tvář dostane šokovaný výraz) Ehh...

LISTER: Co je?

KRYTON: (Naléhavě) Honem, pane, musíme pryč!

RIMMER: (Stále v kokpitu) Co se děje?

KRYTON: Musíme utéct!!

RIMMER: Krytone, co se to tam děje?

KRYTON: Jdeme odsud!

LISTER: Vyrovnávám tlak.

KRYTON: Nějaká neznámá stvůra, nám neznámá forma života, napadla tuto loď. Má zvláštní obranný mechanismus. Vyměšuje látku, jed, možná dokonce halucinogenní, který vyvolává v oběti pocity beznaděje. Proto spáchala posádka a dokonce i ryba sebevraždu. Bohužel jsme jí byli zasaženi. Sice redukovanou dávkou, ale může se stát, že nás postihnou záchvaty (Vydá hýkavý výkřik), záchvaty beznaděje a sklíčenosti.

RIMMER: A co Lister a Kocour?

LISTER: Mně nic není. Zřejmě jsem imunní. (Zlomí se mu hlas a začne pofňukávat) I když si myslím, že mě nikdy v životě nikdo nemiloval. Ale to není nic novýho.

KOCOUR: Co to do vás vjelo? To je jako sobotní večer u Zdi nářků. Proč musím být vždycky já ten silný? (Nabírá k pláči) Beze mě byste se všichni sesypali.

KRYTON: (Třesoucím se hlasem) Měli bychom se vrátit a užít stabilizátor nálady, lithium carbonicum.

RIMMER: Vím, že vás touto zprávou zrovna nepovzbudím, ale na obrazovce je skvrna srovnatelná s rozlohou Nového Mexika. A letí přímo k vám.

HOLLY: Naše přítelkyně, sebevražedná oliheň nás poctí návštěvou.

KRYTON: (Vysílačkou k RIMMEROVI) Kde přesně je?

RIMMER: Je nad vámi asi dva tisíce sáhů a plave dolů.

LISTER: Tak to ti děkuju, Rimmere. Víš, v jakým jsme stavu a musíš nám dát zrovna takovouhle zprávu. Nemohl jsi lhát?

RIMMER: Lhal jsem vám. Je to jenom tisíc sáhů.

KRYTON: Vstupujeme do vzduchové propusti Kosmiku.



Obrazovka radiolokátoru

Skvrna na obrazovce se pohybuje dokola, ale nepřibližuje se.



Kokpit Kosmiku

LISTER s KOCOUREM vdechují skrz dechové masky stabilizátor nálady, zatímco s ostatními stojí u radiolokátoru.

RIMMER: Co to dělá?

LISTER: Oťukává si, co jsme zač. (Ke KRYTONOVI) Vypni proud.

RIMMER: Ten jed - jsme tady v bezpečí?

LISTER: Vždyť pronikl trupem oceánské kosmické lodi třídy B. Kosmik je ve srovnání s ní skořápka.

RIMMER: Pohybuje se.

LISTER: Kam?

RIMMER: Dolů.

LISTER: Rychlost?

HOLLY: 15 uzlů... 16... 19...

RIMMER: Spouští se dolů.

LISTER: Kurz?

HOLLY: Kolizní.

KRYTON: Poplujeme nebo ne?

HOLLY: Pětadvacet uzlů... pětatřicet... padesát...

RIMMER: Řítí se přímo na nás!

LISTER: Jsou jenom tři možnosti. Jsme pro ni nepřítel, jídlo nebo partner. Zabije nás, sežere nebo přeřízne. Buď ji přesvědčíme, že nejsme loď na jednu noc, anebo vezmeme roha. A to rychle, přátelé.

KOCOUR: Nechat se vojet olihní na prvním rande? Jak bysme se ráno cejtili?

LISTER: Tak jo, zkusíme jí zdrhnout. Holly, šlápni na to. A přepni na manuál!

Kosmik se zvedá z oceánského dna a co nejrychleji se vzdaluje. Oliheň je jim stále v patách.

HOLLY: Změň kurs, jedna, nula, pět. Jsou tu jeskyně, asi tři kliky od nás. Můžeme se tam ukrýt.

LISTER: (Pilotuje) Jasně, Holly! (Změní kurs) Změna kurzu provedena!

Blíží se k podmořským jeskyním, vtom je stvůra dostihne a zahalí do oblaku tmavého inkoustu.

LISTER: Zasáhla nás!

RIMMER: Pozor!

Kosmik tvrdě narazí do skály a exploduje!



Počítačový display



Stroj 16
*-------------------------------------------*
| |
| |
| K O N E C H R Y |
| |
| |
*-------------------------------------------*
* Skóre 4% * Červený trpaslík

Hraje tichá, uklidňující hudba.

HLAS: V posledních čtyřech letech jste byli účastníky videohry Červený trpaslík, která vás naprosto pohltila.



Herní místnost

Vidíme nějaký obrovský herní přístroj. Celá skupina sedí v křeslech zubařského stylu, která jsou rozmístěna okolo centrální jednotky. Všichni jsou v overalech a obličeje jim zakrývají velké kyslíkové masky. Začínají se probouzet.

HLAS: Po jejím skončení budete poněkud dezorientováni. Vzpomínky ze skutečného života se vám vrátí teprve po několika minutách. Proto, prosím, zatím odpojte herní přístroje, než vám obsluha přijde zodpovědět případné dotazy. Jménem Mezinárodní společnosti pro zábavu, vás vítáme zpátky v realitě!

Masky se odklopí a skupina zmateně začne vstávat z křesel. Ale všichni vypadají poněkud jinak. LISTER má místo dreadů upravené vlasy, stažené vzadu do úhledného copánku. KRYTON má část lebky kovovou, ale lidské ruce. RIMMERŮV účes je rozcuchané blonďaté střapaté zjevení nápadně podobné účesu doktora Emmeta Browna z ?Návratu do budoucnosti?.

LISTER: Tohle je moc, moc ošklivej sen, co?

RIMMER se zapotácí a chytí se LISTERA.

RIMMER: Já nejsem hologram.

KRYTON: A já napůl člověk!

KOCOUR: (Šišlavě) Co to mám sakra se zubama?!

KOCOUR má pořádný předkus a úděsný účes vytvořený podle kastrolu.

KOCOUR: S tím předkusem můžu otvírat flašky!

Vstupuje zřízenec. Je to ANDY, s výrazným birminghamským přízvukem.

ANDY: Tak co, hoši? Jak se cejtíme? Kapku nesví? To je úplně normální. Za dvacet minut jste jako rybičky. A teď se odeberte do rekonvalescenčního salónku a já to nachystám pro další squadru.

LISTER: Pro další squadru?

ANDY: Trpaslík je hrozně populární. Zájemci čekaj dva roky. A to máme dvacet mašin. Tak, pochlubte se, co vás zabilo?

KRYTON: Nějaká oliheň.

ANDY: Oliheň beznaděje? Nemohla vás oddělat, měli jste přece laserový děla! To ví každej!

KRYTON: Kosmik nemá - nikdy neměl - laserová děla na palubě.

ANDY: Ty kopyto! Ty děla byly na tom vraku, jak mu nadávali... Esperanto. To bylo jasný jak facka!

RIMMER: Jak jsme to měli vědět, ty herní vševěde?

ANDY: Esperanto, to je ten klíč, jasný? Esperanto - naděje. Ta přemůže beznaděj - teda oliheň beznaděje. To je ložená nápověda. Propána, tahle parta má ale pomalej příjem! Tak kdo hrál Listera?

LISTER: (Zaraženě) Já.

ANDY: Dostals Kochanskou?

LISTER: (Překvapen) A to jsem jako měl?

ANDY: To víš, že jo, to je Listerův cíl v týhle hře, ty pako! Postupně se váš vztah vyvine v románek přemáhající čas, vesmír, smrt a realitu. Ale určitě jsi sbalil aspoň lehčí zboží. Jak se ti líbilo na planetě nymfomanek?

RIMMER: Na planetě čeho?!

ANDY: Propásli jste ji?! No to je teda skandál! Jsou maníci, co tam zkejsnou kolik let. Kterej byl Rimmer?

RIMMER: (S úsměvem) Já.

ANDY: Ne, je úžasnej, co?

RIMMER: Jo, abych to nevěděl.

ANDY: Jak dlouho ti trvalo, než jsi ho prokouk`?

RIMMER: Já jsem ho prokouk` hned na začátku.

ANDY: Vážně? Objevils kapitánovu zprávu hned?!

RIMMER: (Zarazí se) Jakouže zprávu?

ANDY: Tu, co je skrytá v mikrotečce nad ?i? na plaveckým osvědčení. To je vodítko, že jo? Rimmer má tohle osvědčení a neumí plavat!

KRYTON: A to je klíč?

ANDY: To je přímo loženej klíč, ne?

RIMMER: A má vést k čemu?

ANDY: Ten přece vede k pravdě o Rimmerovi.

RIMMER: K jaké pravdě?

ANDY: K pravdě o tom, proč je tak děsnej mamlas.

RIMMER: Za to můžou rodiče, výchova, zázemí, to, že nebyl nikdy milován.

ANDY: Ne, ne, ne.

RIMMER: Jo, jo, jo.

ANDY: Ne, ne, ne.

RIMMER: Jo, jo, jo.

ANDY: Ne!

RIMMER: (Rozmrzele) Tak v čem to je?

ANDY: Byl to zvláštní agent Vesmírnýho sboru. Vymazali mu paměť a naprogramovali na naprostý hovado, aby nikdo neodhalil jeho tajnej úkol zničit Trpaslíka a tím pomoct Listerovi k osudu stvořitele druhýho vesmíru!

LISTER: Cože?!

ANDY: Jo! Ta část, jak Lister nastartuje druhej velkej třesk startérem z Kosmiku.

RIMMER: (Nedůvěřivě) Tím nastartuje druhý velký třesk?

ANDY: To je taky paradox až na půdu, že Lister, zapřísáhlej ateista, je vlastně Bůh!

LISTER: Cože?!

ANDY: Je to v kapitánově zprávě, v tý tečce. Ale né!! To snad... né!! Chcete... chcete vážně říct, že jste Rimmerovi toho blbečka baštili celou tu dobu? Štyry roky?! Né, to je teda fór, to je fakt fór!

Přichází nová skupina hráčů.

ANDY: Račte, pánové. Kterej z vás je Lister?

Jeden ze skupiny zvedne ruku.

ANDY: Jo, tak jdem na to. Kapačka s výživou, biovazba, katetr. Je tam všechno, můžeš se začít připojovat. Ale v žádným případě si nepopleť výživu s cévkou, hochu. Jednou se to stalo a přišli jsme na to až za dva dny. (Směje se) Tak, Krytone, pojď, chlapče. Kocoure, Rimmere... (K původním trpaslíkovcům) Je tady ňák málo místa, račte prosím.

KRYTON: Ale kam máme jít? Nevíme, kdo jsme - vzpomínky se nám ještě nevrátily.

ANDY: Do rekonvalescenčního salónku, furt vám to řikám. Žádnej div, že jste získali jen štyry procenta. Páni, to je banda blbců!



Rekonvalescenční salónek

LISTER: Takže nejsem Lister. Já nejsem já, viď?

KRYTON: Nikdo z nás není tím, kým byl. Potrvá, než si na to zvykneme.

RIMMER: Tak já nejsem Rimmer?

KRYTON: Ne.

RIMMER: A nejsem hologram. (Ožije) Já nejsem Rimmer!

KOCOUR: Když nejsme, co jsme byli, tak kdo sakra jsme?

LISTER: Nějaký ubožáci, co hrajou čtyři roky počítačovou hru. A buď utíkáme bůhví před čím nebo možná nemáme vůbec pro co žít.

Do dveří nakoukne sestra.

SESTRA: Je tady nějaký Duane Dibbley?

LISTER: Pardon?

SESTRA: Duane Dibbley?

LISTER: Ne, bohužel.

RIMMER: Moment. Jak víš, že tu není Duane Dibbley, Listy? Třeba jsi to ty.

SESTRA: (Vrací se) Ano, je to tak. Dibbley. Tohle je skupina pana Dibbleyho. Který z vás je Dibbley?

Kamera se zaměří na KOCOURA.

KOCOUR: (Zděšeně) Ne! Ne, prosím vás, ne! Já nechci bejt Duane Dibbley!

Sestra mu ukáže identifikační kartu na Dibbleyově zavazadle.

SESTRA: Jste to Vy. Tady jsou šaty a věci vás všech. Zdravotník přijde za dvacet minut. (Odejde)

DUANE: Duane Dibbley?! Jaktože já jsem Duane Dibbley?

LISTER prohlíží kufřík, který přinesla sestra.

LISTER: Je to pravda. Máš tady fotku, jméno, adresu a tak. Vevnitř je větrovka! Bílý fusekle. (Jak postupně odhaluje obsah tašky, DUANE dělá stále udivenější obličeje) Nylonová košile. Umělohmotný sandály. Bavlněnej nátělník. Pletená vesta. A klíč od ubytovny Armády spásy!

DUANE: Tohle nemá logiku!

RIMMER: Lituji, ale bohužel tohle je víc než logické, Duane! Představ si chlapa bez elánu, bez stylu - břídila. Není snad naprosto logické, že tenhle ubožák by dal svůj předkus za to, aby mohl hrát Kocoura ve videohře?

DUANE: Takže tohle jsem fakt já?! Nevkusnej trouba se zubama co vypadaj jako druidská svatyně?

RIMMER: Krytone, otevři další!

KRYTON: (Rozladěně) Poslyšte, ať už jste kdokoli: prosím, nechte toho komandováním, ať už jsem kdokoli. Protože je téměř jisté, že ať jsem kdokoli, nedám si to od Vás líbit, ať už jste kdokoli. Takže, než mne začnete komandovat, radši zjistíme, jestli jsem někdo, komu to nevadí, nebo jestli jsem takový typ, který se pěkně naštve, když ho komanduje člověk jako Vy. Jasné?!

RIMMER: (Smířlivě) Řekl jsem jen: ?Otevři další.?.

Během jejich rozhovoru LISTER popadne další zavazadlo.

LISTER: (Ke KRYTONOVI) Hele, tohle seš ty.

KRYTON: Vážně? Tak kdo jsem?

LISTER: Jé! Seš detektiv Kybernautické divize policejního sboru.

KRYTON: No né! Vážně?

LISTER: Jo. Tohle je tvůj průkaz.

KRYTON: Tak detektiv. Jak se jmenuju?

LISTER: Jake. Jake Buchar.

JAKE: Jake Buchar, Kybernautický detektiv. Ah, to je ono! To bude takový ten nekompromisní polda, který umí s lumpama zatočit a pohrdá autoritami. A když se to těm ouřadům na radnici nelíbí, můžou si strčit do tý svý zazobaný zadnice tenhle prostředníček (Vytrčí ho ve výhrůžném gestu) a tak hluboko, až budou pištět jako prasata na líbánkách!

RIMMER: Na druhé straně, ?pane Buchare?, má možná Kybernautická divize na starost dopravu a ty máš jen náhodou chlapácké jméno.

JAKE: (Schlíple) Ano, to je velmi dobrá připomínka, na to jsem nepomyslel.

DUANE: (Zdrceně si prohlíží svůj plastikový sandál) Duane Dibbley?

RIMMER: (K LISTEROVI) Tak, pane XY, kdo je další?

LISTER: Já to nechci vědět. Podívejte se vy.

JAKE: Ustupte! Přenechte to strážci zákona!

Zvedne následující kufřík.

JAKE: Hmm... žádná fotografie. Jméno: Billy Doyle.

Ostatní se otočí na LISTERA.

LISTER: To nemusim bejt já. Třeba to nejsem já.

Rychle se hrne ke kufříku, aby ho mohl prozkoumat.

RIMMER: Billy Doyle. To je jméno, ze kterého životní prohra přímo čiší. Už to vidím jako živé: V mládí šel z jedné polepšovny do druhé. Kupa nemanželských dětí. Manželka má bílé boty a holé nohy plné křečáků. Živí se drobnou kriminalitou, aby poplatil alimenty. Pak se ale stane, že stojí v bance s upilovanou puškou. Ta však sama vystřelí. A ty broky proletí háčkovaným kulichem jedné babky. Nezbývá mu než se skrýt. Ale kde? A pak ho to trkne - za zločinně získané peníze si koupí čtyři roky ve videohře a čeká, až se vody uklidní. Tak končí balada o Billy ?Babkovrahu? Doyleovi.

LISTER si zhluboka oddychne a s úlevou pošoupne kufřík k RIMMEROVI.

LISTER: Uff. Je tvůj.

BILLY: Co?!

LISTER: (S úsměškem) Je tvůj, ?Bille?.

BILLY: Ne.

LISTER: Jenom se koukni na toho kriminálníka.

LISTER si sedne vedle BILLA a ukazuje mu identifikační kartu.

BILLY: William Doyle. ?William Doyle. Starý, dobrý Bill Doyle. Ale tohle bude nějaké moc nóbl jméno! Spřízněné s bostonskými Doyley. Fůra peněz, spousta nemovitostí. Jo, myslím, že se na všechno rozpomínám.

LISTER: (Sarkasticky) Mně je jenom záhadou, proč by muž, nepochybně tak dobrého původu, nosil kabát, kterej páchne, jako by se do obou kapes vyčůral postarší tchoř (Vytáhne ho z kufru)

BILLY: No, není to jasné?

JAKE: Ne, není.

BILLY: Panebože! Jmenuju se Billy Doyle. A voním se kolínskou ?Eau de tchoř?.

LISTER: A kdo jsem teda já?

Znovu vstane a otevře poslední kufřík.

LISTER: To snad ne! Koukněte na tohle! (Vyndá zlaté hodinky) To je přece příšerně drahý!

BILLY: (Vyskočí) Seš si naprosto jistý, že to není můj kufřík?

JAKE: Tak kdo jste? Co děláte?

LISTER: Dělám pro společnost PVC. A mám garážovanou limuzínu.

BILLY: (Závistivě) Je jasné, že jsi měl veškeré výhody, které život odepřel chudáku Williamu Doyleovi.

JAKE mezitím najde identifikační kartu kufříku.

JAKE: Pane, měl byste se podívat na tohle. Williame, představuji Vám Vašeho bratra Sebastiana.

SEBASTIAN a BILLY nevěřícně kontrolují kartu.

JAKE: Ano, nevlastní bratři ze stejné dělohy. Společná matka.



Koridor vedoucí ze salónku

JAKE, v tmavých brýlích, trenčkotu a klobouku, odchází jako první.

JAKE: To je šílené. Nemůžeme odejít . Ještě se nám nevrátily vzpomínky.

Následuje ho BILLY, vyhlížející jako houmlesácká kombinace komisaře Columba a Alberta Einsteina.

BILLY: Odmítám příjmout fakt, že jsem jeho věčně ožralý, zpustlý, nevlastní bratr v tchořím kabátě.

Za ním klopýtá DUANE, má na sobě nemoderní oblečení a v ruce termosku.

DUANE: (Nemůže se s tím stále vyrovnat) Duane Dibbley!

Poslední jde SEBASTIAN, oblečený v tmavém, luxusním plášti. Lhostejně prochází koridorem, když si všimne promítačky a zastaví se, aby nahlédl do nově se rozbíhající videohry.



Stroj 16 - vesmír

Promítačka ukazuje sekvenci z úvodní znělky - Kosmik odstartuje a proletí zavřenými vraty nákladového doku.



Stroj 16 - kokpit Kosmiku

NOVÁ KOCHANSKÁ se přiřítí do kokpitu a oboří se na NOVÉHO LISTERA.

NOVÁ KOCHANSKÁ: Zbláznil ses, Listere? Jsi totální cvok. Riskovals vlastní kejhák, abys mi zachránil život? Ještě jednou a zabiju tě!

NOVÝ LISTER: Víš co, Kochanská?

Vstane z křesla pilota, vyplivne zbytek doutníku a sevře NOVOU KOCHANSKOU do náruče.

NOVÝ LISTER: Drž hubu!

Přitiskne ji k sobě a začne líbat. Zpočátku se mu brání, ale brzy mu to začne vášnivě oplácet.



Koridor vedoucí ze salónku

Deprimovaný SEBASTIAN odstoupí od pozorovací obrazovky. Nešťastně si povzdechne.



Garáže budovy Mezinárodní společnosti pro zábavu

Všichni společně přicházejí do ponurých podzemních garáží. Prohlížejí si dva plakáty na zdi.

SEBASTIAN: (Čte) ?Volte fašisty v zájmu třetí slavné dekády totálního policejního státu.?

JAKE: (Čte) ?Buďte informátory vlády, zraďte svou rodinu i přátele. Čekají na vás skvělé ceny.?

Dojdou k limuzíně, která je zakrytá plachtou.

SEBASTIAN: Tady to je. (Stáhne plachtu)

BILLY: To je tvoje auto?!

SEBASTIAN: Stání 47.

Garážemi proběhne nějaké dítě, které pronásleduje muž v obleku.

POLICISTA: Stůj nebo střelím!

Dítě se prosmýkne mezi BILLYM a JAKEM, zatímco policista mávne svou pistolí.

POLICISTA: Jdeme, voliči!

JAKE: (Strhne BILLYHO zpátky) Poneš se o cenťák a zpřerážím ti všechny kosti v těle!

Děvče se ztratí mezi auty, ale policista s nebezpečně vypadající automatickou pistolí se výhrůžně blíží ke skupině.

POLICISTA: Právě jste pomohli k útěku nepříteli demokracie. Kradla jablko patřící našemu lidu.

JAKE: (Sebevědomě vytáhne svůj odznak) Buchar. Kybernautické.

POLICISTA: To je dopravní policie.

Skleslý JAKE schová svůj odznak. Ostatní, kromě SEBASTIANA, tuší, že jsou v pořádném maléru.

POLICISTA: Na kolena, voliči. Jste odsouzeni k trestu smrti. (Zahlédne SEBASTIANA, který je na druhé straně v pološeru) Vyjdi ze stínu, voliči.

SEBASTIAN postoupí dopředu se zvednutýma rukama.

SEBASTIAN: O co jde? Ukradla ti krabičku s obědem?

POLICISTA konečně vidí, s kým mluví.

POLICISTA: Moc se omlouvám, voliči plukovníku. Vědět, že to jste Vy...

Přestane na něj mířit, tiše skloní hlavu a srazí podpatky.

POLICISTA: Odpusťte.

SEBASTIAN: Ty mě znáš?

POLICISTA: Ovšem, voliči plukovníku.

SEBASTIAN: Kdo jsem?

POLICISTA: Jste... plukovník Sebastian Doyle. Sekční šéf PVC. Šéf Ministerstva proměny.

SEBASTIAN: Pověz mi o tom něco. Co přesně děláme na tom ?Ministerstvu proměny??

POLICISTA: Vy... proměňujete lidi, voliči plukovníku.

SEBASTIAN: No, ale jak?

POLICISTA: Z živých se proměňují díky Vám na mrtvé. To vše proto, abyste očistil demokracii.

BILLY: Očistil?!

POLICISTA: Nikdo neudělal víc pro vyčištění volebních uren než volič plukovník.

DUANE: A proč byl pryč čtyři roky?

POLICISTA: (K SEBASTIANOVI) Promiňte, voliči plukovníku, ale to mě snad zkoušíte?

SEBASTIAN: Odpověz!

POLICISTA: Povídalo se, že jste byl unaven svým slavným posláním. A že jste se odešel - v tajnosti - zrekreovat.

Malé děvče opustí svou skrýš a snaží se znovu utéct.

POLICISTA: Stůj!!

Policista zvedne zbraň a několikrát vystřelí. Najednou ztuhne a skácí se na zem. JAKE stojí, v ruce zbraň, kterou použil, aby policistu zastavil.



Střední část Kosmiku

Náhle se scéna změní - uvnitř Kosmiku LISTER, KOCOUR, KRYTON a RIMMER prožívají svůj příběh v domnění, že jsou v totalitním státě. KRYTON drží kuši.

KRYTON: (V šoku) Já ho zabil.



Garáže v totalitním státě

SEBASTIAN: Musíme zmizet. Do auta!



Střední část Kosmiku

LISTER: Nastupte si!

KRYTON: Já ho zabil.

LISTER: Na to teď nemáme čas. Krytone, nasedni!

KRYTON: Zabil jsem člověka!

RIMMER: Tak nastup!

Všichni si rychle posedají na bedny v Kosmiku. Ty jsou uspořádané přesně jako sedadla v autě. LISTER řídí, KRYTON sedí vedle něj a KOCOUR s RIMMEREM vzadu.

RIMMER: Pozor, u výtahu jsou fašouni a jsou ozbrojeni! (Ke KOCOUROVI) Dostals to!

KOCOUR se chytí za svou ?zraněnou? ruku.

HOLLY: Zdravím vás už po třítisící, máte halucinace! Slyší mě někdo?

RIMMER: Á jé, retardéry!

Po nárazu na imaginární retardéry nejdříve povyskočí LISTER a KRYTON a okamžitě po nich KOCOUR a RIMMER. To se opakuje ještě dvakrát.

RIMMER: Šikana!

Trpaslíkovci se nakloní doleva, doprava, znovu doleva a ustálí se na bednách.

RIMMER: Pozor - závora!

LISTER: Chraňte se! Projedem jí!

Probourá závoru a se všemi to hodí dozadu.

RIMMER: (Ohlíží se) Motocykly! Vypadá to, že na nich jsou raketomety!

LISTER: Ten most - dokážem to?

RIMMER: Zvedá se!

LISTER: Máte lepší nápad?

KOCOUR: Dupni na to!

LISTER zatáhne na neviditelnou páku a zvýší rychlost. Sešlápne ?pedál? až k podlaze. Auto najede na most a pak letí vzduchem. Všichni jsou vymrštěni nahoru.

VŠICHNI: Aaaaaaaaaaaaooooooooooooouuuuuuuu!

Dopadnou na druhou stranu, trochu se třesou, ale jinak jsou v pořádku.

KOCOUR: Povedlo se! Seš dobrej. (Gestikuluje dozadu) Sbohem, vy žabaři!

RIMMER: (Vyhlíží z okénka) A jé - helikoptéry!

LISTER: Oh, vykašlem se na limuzínu.

LISTER kousek uhne a zastaví.

LISTER: Běžte! Běžte! Běžte! Běžte! Běžte!

Všichni vyskákají ven a běhají kolem beden, kromě KOCOURA, který chvíli váhá a drží si své ?zranění?. Zoufale se rozhlíží, ale pak konečně otevře ?své dveře? a následuje ostatní.

KOCOUR: Támhle do tý uličky!



Ulička v totalitním státě

Opět v halucinačním světě, všichni rychle běží uličkou, než se zastaví u zářícího neonu, který ohlašuje hamburgerovou jídelnu. Kromě JAKEA se všichni nervózně ohlížejí, zda je někdo nepronásleduje.

JAKE: Zabil jsem ho. Zabil jsem člověka.

JAKE si přiloží pistoli k hlavě. Zmáčkne kohoutek, ale ten cvakne naprázdno.

JAKE: Sakra!

SEBASTIAN: (Všimne si ho a odtáhne mu ruku) Co blbneš?

JAKE: Za žádných okolností nesmím zabít, i kdyby mě jakkoli provokovali. Směl jsem ho zneškodnit a já ho zabil. Musím skoncovat s vlastním životem.

JAKE vyhodí náboj z pistole, přezkouší mechanismus a znovu nabije. Odjistí zbraň.

BILLY: Oh, tohle je zlý sen. Prchám před fašounama s vrahem, masovým vrahem a mužem v nylonové košili. Jsem hnusná, otrhaná, lidská troska, plivátko, které páchne jako tchoří latrína. A teď se na mém úchyláckém mantlu rozprskne androidův mozek. (K JAKEOVI) Střelím se hned po tobě.

SEBASTIAN: (Zlomeným hlasem) Jo, jednu kulku i pro mě.

DUANE: I pro mě.

JAKE: Jo, ale zbývá jen jeden náboj!

DUANE: Mohli bysme dát hlavy k sobě a kulka pak prolítne všema.

Postoupí blíž a skloní hlavy k sobě. JAKE drží pistoli u své hlavy.



Kokpit Kosmiku

KRYTON drží kuši s připraveným šípem u hlavy a ostatní s hlavami v jedné řadě čekají, až je zabije.

HOLLY: Krytone, vysílám na vyšší frekvenci. Teď mě slyšíš?!

KRYTON: Neříkal tu někdo něco?

HOLLY: Máš halucinace. Prosím, odlož tu zbraň!

KRYTON: Myslím, že tu zbraň musím odložit.

HOLLY: Udělej tři kroky dopředu!



Totalitní ulička

JAKE: Myslím, že teď udělám tři kroky dopředu.

BILLY: Pánové, přeskočilo mu.

JAKE: Mám podivné nutkání vzít tenhle hasící přístroj a otočit uzávěrem.



Kokpit Kosmiku

RIMMER: Už tě ty blázniviny přešly?

KRYTON drží kanystr s lithiem carbonikem. Položí ho a vrátí se k ostatním.



Totalitní ulička

JAKE: Promiňte, pane. Nevím, co to do mě vjelo.

Znovu dají hlavy k sobě, čekajíc na výstřel.

JAKE: Připraveni?

SEBASTIAN: (Skrz zaťaté zuby) Jasně.

DUANE: Jo.

HOLLY: (Hlas) Máte halucinace!

Skupina sebevrahů se překvapeně rozhlíží.



Kokpit Kosmiku

HOLLY: Máte halucinace!

Všichni se začínají vzpamatovávat.

LISTER: Cože?!

HOLLY: Myslela jsem, že to nezvládnete! Vítejte zpátky v realitě!

LISTER: Co s náma bylo?

HOLLY: Měli jste skupinovou halucinaci, kterou vám přivodil inkoust z olihně beznaděje. Málem jste spáchali sebevraždu, stejně jako posádka Esperanta, zachránil vás stabilizátor nálady.

RIMMER: Lithium carbonicum!

LISTER: Co? My bysme se vážně zabili?!

KRYTON: Ovšem! Ty halucinace měly způsobit pocit beznaděje! Zaútočit na naše základní pilíře vlastního sebevědomí.

Tak třeba pan Rimmer: Najednou už nemohl svádět své neúspěchy a nedostatky na rodiče, protože byl vychován stejně jako jeho bohatý, nevlastní bratr. Kocour přišel o svůj šarm a život pro něj přestal mít smysl, protože je tak povrchní, až to bolí.

KOCOUR: Jasně, povrchnost je mé druhé jméno.

KRYTON: (K LISTEROVI) A Vy, pane. Vy jste se pyšnil tím, že jste dobrý člověk, morální a odvážný. A tak při pomyšlení, že jste masový vrah v totalitním státě: beznaděj. Beznaděj Vás ovládla a měla zničit.

LISTER: (Ke KRYTONOVI) A tebe zase to, že jsi zabil člověka.

KRYTON: Přesně tak.

KOCOUR: (Šťastně) Já nejsem Duane Dibbley?

KRYTON: Ne.

RIMMER: (Zmateně) Já jsem Rimmer.

KRYTON: (Truchlivě) Bohužel.

LISTER: A co se stalo s tou olihní beznaděje?

HOLLY: To jsem zařídila! Přísavné miny - je tu smažených kalamari pro celou Itálii.

KOCOUR: Víte co, vypadnem odtud.

HOLLY: Souřadnice letu naprogramovány. Budu dělat ko-pilota, než se dostaneme na hladinu.

LISTER: Ty planetární inženýři to tu pěkně podělali, co? Hrát si na Boha. Evolucí vznikla forma života mnohem silnější a smrtonosnější než jiný druhy - málem vyhubila celou planetu. Šířila beznaděj a zkázu všude, kam strčila svůj ksicht.

KRYTON: Hmm, to mi dost připomíná druh, který sedí zdaleka ne milion mil ode mě. (Kouká koutkem oka na RIMMERA) Ha, ha, ha! (Směje se úplně sám vlastnímu vtipu) Člověk zřejmě musí být androidem, aby to plně ocenil.

RIMMER: Krytone, přemoudřelé androidy nemá rád nikdo. Šlápni na to.

KRYTON: Už se řítíme, pane.



Pod vodou

Kosmik se zvedá z oceánského dna a nabírá směr.

---
Autor přepisu: Pavla Volfová (Nirvanah) + Jiří Charvát (Rimmer) + Tomáš Kučera (Kohy)
E-mail: nirvanah@cervenytrpaslik.cz + rimmer@cervenytrpaslik.cz + kohy@cervenytrpaslik.cz

0.0024