Hololoď

Díl č. 25 (5. série - 1. epizoda)

Všechny scénáře

Střední část Kosmiku

Trpaslíkovci koukají na film. Slyšíme muže a ženu mluvící dramatickými hlasy. Zatímco film běží, kamera sleduje obličeje diváků. LISTER vypadá smutně a kouše si vlasy. KOCOUR mžourá. RIMMER se zdá být naprosto znechucen.

MUŽ: Ach, Marnie!

MARNIE: Ne, miláčku! Teď se nebudem trápit, ale radovat se a smát! Nechápeš? Ať nám tenhle starý bláznivý svět uchystá cokoli, nezáleží na tom, ani v nejmenším.

MUŽ: Ale, Marnie, už nikdy nebudeme moct být spolu.

MARNIE: Ne, miláčku, mýlíš se! Budeme navždy spolu. Jenom každý jinde.

Hudba signalizuje konec filmu.

KRYTON: To byla krása, viďte? Jenom si poplačte, pane. Myslíte si, že se ještě někdy shledají?

LISTER: (Plačtivým hlasem s hlavou v dlaních) Nevím.

KRYTON: Prosím?

LISTER: (Ještě plačtivěji) Nevím.

KRYTON: Cheche, ale byla to nádhera, viďte? Jak obětoval svoji kariéru, své sny, všechno pro ženu, kterou miloval.

RIMMER: Tak abys věděl, tohle byla nejhorší ubulená limonáda, jakou jsem kdy musel přetrpět. Dokonce to urazilo i mou zadnici, jež se oprudila, neboť chudinka moje malá dřepěla u tak děsného puberťáckého škváru!

KRYTON: Copak Vás to nevzalo za srdce?

RIMMER: Ani trochu to se mnou nehnulo. Celé to byl nesmysl. Proč by se vzdal všeho kvůli ženě, kterou už neuvidí?

KRYTON: Protože ho milovala a to už mu nikdo nevezme. (K LISTEROVI) Nemám pravdu, pane?

LISTER: (Hlasitě smrkne do rukávu) Jo.

KOCOUR: Podle mě to postupně ztratilo šmrnc. To o těch kačátkách se mi fakt líbilo, ale pak to bylo černobílý a já usnul.

KRYTON: Ale to byl přece kreslený film před hlavním programem!

HOLLY: Něco mám na obrazovce. Kvadrant 4, sektor 492.

KRYTON: Hned se na to mrknu, Holly. (KRYTON vejde do dveří)

RIMMER: Tyhle filmy mě děsně rozčilujou. Nejsou realistické. Ukažte mi chlapa, který by tu práci nevzal a na ni se nevybod´. Slátanina!

LISTER: To jsi tvrdil i o ?Králi králů? a to je o Ježíškovi!

RIMMER: A trvám na tom. Syn tesaře, který se naučí různým trikům a neudělá kariéru v show-byznysu? Tak tomu by neuvěřilo ani pětileté děcko.

LISTER: Ale to měl bejt Syn Boží!

RIMMER: A když si nesl ten kříž na kopec. Každý normální chlap by nakop` toho cápka po levici, praštil toho po pravici a byl by za tím zeleným pahorkem, než bys řek´ ?Pilát Pontský?.

LISTER: Mám takovej dojem, že to vůbec nechápeš. Přece nejde o to, jestli tomu věříš. Je to o mužskym, co obětuje svůj život pro lásku.

RIMMER: Nerealistické. Jen jako!

LISTER: Ty seš bez srdce. Bez citu.

KRYTON: Pane, měl byste se podívat na tohle.



Kokpit Kosmiku

RIMMER: Jiná loď?

LISTER: Moc malá. (Mačká nějaké knoflíky) Možná jen střela.

KRYTON: Srážka za 37 sekund.

HOLLY: Propočítávám úhybnou dráhu.

KOCOUR: Co? Spadli jste snad z višně? Proč nespustíme obranné štíty?

KRYTON: To je přímo vynikající návrh. Má jen dvě drobné vady. Za prvé: žádné obranné štíty nemáme a za druhé: nemáme žádné obranné štíty. Teoreticky jde o jednu vadu, ale považoval jsem ji za tak významnou, že jsem ji uvedl hned dvakrát.

KOCOUR: (Poplácává KRYTONA po rameni) Vedeš si dobře.



Vesmír

Útvar modrého světla připomínajícího kometu vletí do průčelí Kosmiku.



Kokpit Kosmiku

Modré světlo probleskne za posádkou do sousední místnosti a změní se v modrou krouživou sféru. RIMMER jde směrem k tomu a postaví se do roje, je u vytržení.

LISTER: Rimmere, radši se vrať.

RIMMER: To je k nevíře! To je fantazie!

KRYTON: Tohle se nedá nikde zachytit - hmotnost, rychlost, molekulární struktura - všechno vykazuje nulu.

Sféra náhle vyletí ven nad členy posádky a ven z lodi. Vidíme modrou kometu vystřelenou do vesmíru, kde zmizí, načež se objeví loď.



Kokpit Kosmika

KRYTON: Zachytil jsem jisté energetické záření.

RIMMER zmizí v červeném světle.

KRYTON: Unesli pana Rimmera. (Naléhavěji) Ježiš! Unesli pana Rimmera!

KOCOUR: Tak rychle pryč, než nám ho vrátěj!



Místnost na Hololodi

Objeví se RIMMER. Kouká se okolo. Vchází žena. Má na čele zakroužkované písmeno H.

CRANEOVÁ: Snad jsme Vás nevyděsili. Nirvanah Craneová.

Potřásají si rukama.

RIMMER: Cítím Vás. Dotýkám se.

CRANEOVÁ mu hodí sklenici a on ji chytí.

RIMMER: Jak je to možné?

CRANEOVÁ nalije RIMMEROVI pití.

CRANEOVÁ: Celý tento koráb, posádka a všechno na něm je vytvořeno počítačem.

RIMMER: Jste hologramy, i vaše loď?

CRANEOVÁ: Na zdraví. (Přiťuknou si)

RIMMER: Na zdraví.



Výtah Hololodi

RIMMER: Kolik vás je tady?

CRANEOVÁ: Ani ne dva tisíce. Samí vysocí důstojníci.

RIMMER: Hmmm, to je loď!

HLAS VÝTAHU: Podlaží 3125: Sport a milostné hrátky.

RIMMER: (Náhle se přestane hloupě šklebit) Sport a co?

CRANEOVÁ: Milování. Nemáte palubu pro milostné hrátky?

RIMMER: Nnne.

CRANEOVÁ: A co děláte, když se chcete milovat?

RIMMER: No ... jdeme si zaběhat ... na videu sledujem zahradnické pořady.

CRANEOVÁ: To vás teda lituju. Nemáte pocit napětí nebo frustrace?

RIMMER: Ano, za posledních deset let se to hodně zhoršilo.

CRANEOVÁ: Zvláštní. Tady je to úplně jiné. Na lodi platí nařízení, že každý musí mít pohlavní styk dvakrát denně. V zájmu zdraví.

RIMMER: Dvakrát denně? To se někomu nepodaří za celý život!

CRANEOVÁ se podívá na RIMMERA laskavě, zlostně a překvapeně zároveň.

RIMMER: Já myslím zahořklé, osamělé případy. Ale co když nemáte partnera?

CRANEOVÁ: (Nechápe) Když nemáte partnera?

RIMMER: Víte, někdo je třeba zahořklý a osamělý případ. Může zjistit, že jiné lidi nepřitahuje žádným způsobem.

CRANEOVÁ: To se tu nestane. Tady je vrcholem nevychovanosti odmítnout nabídku k pohlavnímu styku.

RIMMER: No! Vzbuzoval jsem vždy úctu pro své vybrané chování. To je loď!

CRANEOVÁ: My jsme tady zavrhli model rodiny v pětadvacátém století, když naši vědci prokázali, že za všechny problémy a neurózy mohou naši rodiče.

RIMMER: Já to věděl!

CRANEOVÁ: Rodina ohrožuje naše duševní zdraví. A veškeré vztahy rovněž. Tyto zastaralé koncepce jsou překonané.

RIMMER: A pokud jde o lásku, jistě se můžete zamilovat.

CRANEOVÁ: Láska je pro nás pasé, pane Rimmere. Je to krátkodobá hormonální úchylka, která brání dokonalému rozvoji osobnosti. Jsme hologramy. Nehrozí nám choroby či gravidita. Proto v naší společnosti věříme pouze v sex. (Vyzývavě) V trvalý, nezávazný sex.



Kokpit Kosmiku

KRYTON: Chudák pan Rimmer. Bojím se, že mu hrozí nebezpečí.

HOLLY: Snažím se navázat kontakt, ale neodpovídají na žádné frekvenci.

KOCOUR: Navrhuju vzít laserová děla napálit to do nich.

KRYTON: Je to velmi dobrý nápad, pane, ale má jen dvě malé, drobné vady.

KOCOUR: (Hlasitě) Tak jo, nic jsem neřek`!

LISTER: Není na co střílet, jen se koukněte: nulová hmotnost.

KRYTON: Ovšem, je to hololoď!

LISTER: Hololoď?

KRYTON: Ten projekt byl v plenkách, když jsem opustil sluneční soustavu. Lodi nulové hmotnosti i objemu, schopné proletět nadsvětelnou rychlostí jako tachyony, třeba červími děrami, řízené velmi inteligentními hologramy.

LISTER: A unesli Rimmera? (Sarkasticky) Ten mezi ně zapadne perfektně!

KRYTON: Teď už chápu, proč se s námi nechtějí spojit. Holoposádky jsou pověstné arogancí. Opovrhují hloupostí, kdekoli ji vidí, a vidí ji úplně všude.

HOLLY: Počkat, zachytila jsem emisi energie.



Střední část Kosmiku

Člen posádky Hololodi se objeví v sousední místnosti. Trpaslíkovci to jdou prozkoumat.

BINKS: (Prochází Kosmikem) Binks Osvícení. Objevili jsme opuštěnou loď. Potvrzuji původní předpoklad: není tu vůbec nic cenného ani zajímavého. Jde o starý typ - loď Země 2. třídy, přesně řečeno, model, který byl stažen kvůli hrubým technickým závadám. Trojčlenná posádka. (Prochází kolem členů posádky, kteří teď stojí v řadě) Android série 4000 - téměř na vyhození. Nevydrží dýl než tři roky. Nehodí se už ani do šrotu. Á, Felis Sapiens, vyvinul se z kočky domácí, má polovinu její inteligence. Není přínosem pro budoucí studium tohoto druhu. Copak je to tady? Lidská bytost, nebo něco jí velmi velmi podobné. Kalendářní věk: tak pětadvacet, biologický věk čtyřicetsedm. Trpí nadváhou a je zbytečně ošklivý, jinak bych ho doporučil do muzea. Kromě toho nemá žádnou hodnotu.

Zatímco BINKS končí svou řeč, LISTER hledá po kapsách krabičku cigaret. Povytáhne jednu cigaretu ven jako anténu a začne imitovat BINKSE.

LISTER: Lister Červenému trpaslíku. Máme mezi sebou příšerný hovado. Mozek v anální oblasti. Brada chybí, zřejmě nevyvinutá. Genitálie malé a neškodné. Nemají žádnou hodnotu.

BINKS: Binks Osvícení. Známky primitivního humoru. Ten člověk ví něco o ironii, satiře a imitaci. Možná, že s trochou péče by zvládl i jednoduché úkoly.

LISTER: Lister Červenému trpaslíku. Viditelné známky potřeby dostat přes držku. Nechápe ani jednoduché výhružky. Po pořádné mlátičce by možná mohl zítra srkat oběd slámkou.

BINKS: Binks Osvícení. Ta lidská bytost trpí iluzí, že je možné použít fyzické násilí proti hologramu.

LISTER: Lister Červenému trpaslíku. Ten vetřelec nemá ani páru, že se na naší lodi nachází trýznivý holobič, a pokud nechce mít to svý fujtajblový pozadí na maděru, ať kouká do dvou sekund zmizet!

LISTER jí cigaretu, rychle shazuje bundu, čepici a vestu, a předstírá postoj boxera v ringu.

BINKS: Binks Osvícení. Průzkumná mise dokončena, transfer. Urychleně, Osvícení, rychle, prosím!!!

BINKS zmizí dříve, než dá LISTER první úder.



Můstek Hololodi

Je přítomen kapitán a dva důstojníci v pozadí píší cosi na klávesnici počítače. Přichází Nirvanah CRANEOVÁ a RIMMER.

CRANEOVÁ: Kapitáne, pan Rimmer z lodi Červený trpaslík.

CRANEOVÁ zasalutuje přiložením ruky se zdvihnutým ukazováčkem a malíčkem k hlavě.

PLATINI: Pan Rimmer. Pane Bože, jeden z hologramů starého typu, ani jsem nevěděl, že ještě existuje. Kapitán Hercule Platini, IQ 212. Číslo jedna! (Vyzve v pozadí sedící povedenou slečnu)

PUŠKINA: (Mluví znatelným ruským přízvukem) Kapitán Natáša Puškina, IQ 201.

NAVARRO: Kapitán Randy Navarro, IQ 194.

RIMMER: Druhý technik Arnold Rimmer, IQ neznámé. Kapitáne, to je úžasná loď.

PLATINI: Aby nebyla, pane Rimmere. Také byla zkonstruována pro holografickou smetánku Vesmírného sboru. My jsme špičkoví odborníci ve svém oboru. Tohle je, milý pane Rimmere, loď nadlidí!

RIMMER: Právě proto mám pocit, že bych sem mohl skutečně patřit.

PUŠKINA: (Nevěřícně) To myslitě vážně?

RIMMER: Všechno, co chci od života, je na této lodi. Chci letět s vámi.

PLATINI: (Držíc malý šálek, líbezně) Ale, pane Rimmere, nejste důstojník.

RIMMER: Kapitáne, prakticky velím Červenému trpaslíku čtyři roky. Té posádce vagabundů, pošuků a pacifistických hippíků jsem ukázal, co je disciplína. Kdybych přikázal, plazili by se po břiše přes rozbité sklo s rozepnutým poklopcem. Těžko mohu být důstojníkem, když v hlubokém vesmíru není akademie, jež by mě povýšila. Musíte mě přijmout!

PLATINI: Bohužel, to není tak snadné, pane Rimmere. Osvícení už má plnou kapacitu. Jedinou možností je vystřídat zemřelého.

PUŠKINA: Musítě soutěžit se čljenom posádky. Zvládnout těsty, které zjistí šíři Vašeho intelektu.

RIMMER: Ehhe.

NAVARRO: Testy, jež prověří každý aspekt Vašich mentálních schopností.

RIMMER: Áááá.

PLATINI: Pokud zvítězíte, program Vašeho soupeře bude ukončen a jeho životní energie by přešla na Vás.

RIMMER: Kdo bude můj soupeř?

PLATINI: Jsem si jistý, že náš počítač vybere vhodného soupeře. Má totiž stochistické schopnosti.

PUŠKINA: Předpovídá budocnost s pětiprocentní možností omylu. Extrapoluje vyslédek ze všech známých i něznámých proměnných. To proto, aby Vy jste měl co největší šanci. (Něco mačká na počítači) A tady je: Vašim soupeřem budě číslo 4172. Pravděpodobnost prohry, podlje všeho, 96 procent.

PLATINI: Pane Rimmere, máte 24 hodin na přípravu.

PLATINI ?osvícensky? zasalutuje na rozloučenou.



Koridor na Hololodi

RIMMER a CRANEOVÁ jdou koridorem.

RIMMER: Děkuju, kapitáne, za velmi poutavé odpoledne. Bylo velice ... poutavé.

CRANEOVÁ: Pokud nemáte příliš na spěch, pane Rimmere, mohli bychom si v mé kajutě pár hodin zasouložit.



Kajuta Craneové

Oba teď leží polonazí v posteli.

RIMMER: To bylo prostě fantastické!

CRANEOVÁ: Něco takového jsem nezažila.

RIMMER: (Znepokojeně) Byl jsem dobrý?

CRANEOVÁ: Byl jsi ... zcela jiný.

RIMMER: Jiný?

CRANEOVÁ: Tvé milování je jak japonské jídlo: malé porce, ale tolik chodů.

RIMMER: (Zmaten jejím ohodnocením) Víš, Nirvano...

CRANEOVÁ: Už se musíme obléct a jít. (Vstává a obléká si róbu)

RIMMER: Podívej, Nirvano, rád bych ti řekl, že...

CRANEOVÁ: Prosím tě, nic neříkej.

RIMMER: Nic to pro mě neznamenalo. Opravdu vůbec nic. Ještě míň než nic! Věř mi.

CRANEOVÁ: Dobře.

RIMMER: Mohli jsme zrovna tak hrát tenis.

CRANEOVÁ: Tak to má být.

RIMMER: Ty asi nemáš ráda tie-break?

CRANEOVÁ: Nezlob se, mám spoustu práce.

RIMMER: Samozřejmě.

CRANEOVÁ: Víš ... většinou si povídáme.

RIMMER: O čem si povídáte?

CRANEOVÁ: No, o výzkumu, o nových teoriích, o programu mise.

RIMMER: Nezlob se. Musel jsem vypadat jako ignorant. Jediné, na co jsem se zmohl, bylo ?Sláva!?

CRANEOVÁ: Děkuju, hezky jsme si zacvičili.

RIMMER: Obléct! (Náhle je oblečen)

CRANEOVÁ: Přenos! (RIMMER zmizí)

Na obrazovce počítače je nápis ?Zpráva čeká?. CRANEOVÁ zmáčkne knoflík.

CRANEOVÁ: Vypnout soukromí. (Na obrazovce se objeví NAVARRO)

NAVARRO: Kapitáne, tohleto vás pobaví. Byla jste vybrána za soupeře našemu hostovi.



Ubikace

KRYTON: To, co navrhujete, je nemorální a ilegální. Mozkové štěpy jsou zakázány.

RIMMER: Ale možné to přece je!

KRYTON: Možné, ale velmi nebezpečné. Pokud jde o vedlejší účinky, mohl byste se změnit v blábolajícího prosťáčka.

KOCOUR: Změnit?

RIMMER: To je mi fuk. Klidně to risknu.

LISTER: I když tě to připraví o mozek?

KOCOUR: Ještě z toho vyjde lacino.

RIMMER: Ale na té lodi se mi vrátil čich a hmat a chuť. Už nejsem něco napůl. U nich jsem zase člověk.

LISTER: Rimmere, je to banda arogantních, nafoukanejch, citově vyprahlejch, trapnejch megalomanů. Myslíš si, že mezi ně zapadneš? (Pauza) Ježiš, já vůl! Bon voyage!

KRYTON: Má pravdu, pane. Proč chcete žít mezi takovými lidmi?

RIMMER: Protože chci být velitelem. Chci bádat na průzkumné lodi objevující nezmapovaný vesmír. Pracovat po boku vzdělaných mužů a žen, důstojníků, všech, co něco znamenají. Listere, mám jedinečnou šanci, jak naplnit svůj sen. Být mezi vítězi. Podívej se. Koho vidíš?

LISTER: Vybal to.

RIMMER: Jsem zahořklý, osamělý kluk, co odešel z domova v šestnácti, aby se stal důstojníkem, a skončil jako obsluha stroje na polívku. Není divu, že otec měl čtyři mrtvice. Není divu, že sedával u okna a slintal. To všechno kvůli mně!!!

LISTER: Dělals jenom to, co každej druhej. Prostě práci.

RIMMER: Podle toho tě posuzujou!

KRYTON: Ale to vůbec ne, pane. Byl Albert Camus snad brankář nebo filozof? Byl Einstein úředník na patentovém úřadě nebo největší fyzik, co kdy žil? A ovšem, často se připomíná syn prostého tesaře, jenž to dotáhl na majitele největšího řetězce pizzerií, Harry Biedelbaum.

RIMMER: Krytone, Albert Einstein nestrávil nejlepší léta vybíráním kousků drůbeže z hadice na čištění.

LISTER: Ale proto ještě nejseš břídil.

RIMMER: V očích mých rodičů ano. V očích mých bratrů ano. Prostě a zkrátka v očích všech, kdo mají oči, nejsem nic než pouhý břídil.

KRYTON: Pane, rozmyslete si to. Když ne v zájmu zdraví, tak alespoň zvažte morální aspekty svého rozhodnutí. Dostal byste se do společnosti, kde byste měl pohlavní styk s pěknými moudrými ženami dvakrát denně a na požádání. Tak co, jsem tu snad jediný, komu tohle všechno připadá tak trochu nevkusné?! (LISTER a KOCOUR v němém úžasu ztuhli v pozicích, které zaujímali) No, je zřejmé, že ano!



Laboratoř Červeného trpaslíka

RIMMER leží na nějakém operačním stole v laboratoři a KRYTON stojí u něj.

KRYTON: Pane, přepsal jsem dva kandidáty, které vložíme do vašeho mozku, důstojníka jménem Buchan - skvělé vědecké předpoklady, IQ 169 a třetího důstojníka McQueena - vynikající matematik, IQ 172. I když vezmu v úvahu ohromný součinitel odporu Vašeho mozku, stejně si myslím, že výsledek může být mimořádně dobrý.

RIMMER: A budu schopen vše řídit?

KRYTON: Budete mít k dispozici vědomosti, ale Vaše osobnost bude mít právo veta. Ale, pane, uvažte to ještě, prosím.. Když ne kvůli sobě, tak kvůli tomu, jehož připravíte o život.

RIMMER: Neřekl sám Svatý František z Assisi: ?Nikdy nedej stejnou šanci blbovi!??

KRYTON: I kdyby to řekl, nikdo by to nezveřejnil.

RIMMER: No tak, dej se už do toho.

KRYTON: Spouštím inteligenci.

RIMMER: Sláva nebo šílenství čeká.

KRYTON stiskne knoflík a elektronické rameno se začne přesouvat od RIMMEROVÝCH nohou k jeho hlavě.



Koridor na Červeném trpaslíkovi

KRYTON a LISTER jdou koridorem.

LISTER: Přečet` celou lékařskou knihovnu?

KRYTON: Za méně než tři hodiny. Ta změna je opravdu úžasná! Ale, pane, měl bych Vás varovat: tohle není ta ubohá lidská troska známá jako Arnold Rimmer. Připravte se na to.

Vejdou do místnosti. RIMMER sedí před počítačem.



Místnost na Červeném trpaslíkovi

KRYTON: Pane, dostali jsme souřadnice. Asi byste se už měl vydat na cestu.

RIMMER: (Povýšeně) Krytone ...

RIMMER se otočí a my můžeme vidět, že má brýle na čtení a drží hlavu pompézně nahoru.

RIMMER: ...něco ti řeknu. Vycházíme-li ze základní premisy, že veškerá geomatematika je založena na limitující představě, že jedna plus jedna rovná se dvě a ne, jak postuluje Astermeyer, že jedna plus dvě je ve skutečnosti jedna a táž věc nahlížená z různých úhlů, (Hlasitě vydechne nosem) tvary popsané Siddusem musí tudíž být poly-doc-dec-al-hoi-hadron-hexa-sexa-hedro-dibi-doly-deca-dodron. (Opět hlasitě vydechne nosem) Všechno ostatní jsou plky. Nemám pravdu?

LISTER: (Překvapeně) Rimmere?!



Koridor Červeného trpaslíka

LISTER, RIMMER a KRYTON jdou chodbou.

RIMMER: Nechcete slyšet palyndromické haiku, co jsem ráno napsal?

KRYTON: Bohužel nemluvíme japonsky.

RIMMER: Řeknu ho v mandarínském dialektu.

LISTER: Rimmere, my nemluvíme japonsky, nemluvíme mandarínsky a ani ne nektarínsky!



Přenosová místnost

LISTER: (Ke KRYTONOVI polohlasem, když vcházejí do přenosové místnosti) Už ho vážně začínám mít plný kecky.

RIMMER si stoupne před ně a ukazuje ke stropu.

KRYTON: Nesmíte zapomínat, že teď operuje na úplně jiné úrovni než my. Jsme pro něj intelektuální ekvivalent domácích učitelů přírodopisu.

KRYTON: Subjekt připraven k transferu.

RIMMER: Sbohem, pánové. Sláva čeká! (Zmizí)



Zkoušková místnost Hololodi

Kapitán PLATINI se objeví na obrazovce počítače a začíná mluvit ke kandidátům. Vidíme RIMMERA a CRANEOVOU, jak střídavě naslouchají zprávě.

PLATINI: Pozor, kandidáti, vzhledem k intelektuálnímu charakteru tohoto souboje budete každý v jiné místnosti. Otázky uslyšíte v nepřeberném množství jazyků, abychom vás dezorientovali. V úvodním kole dostanete celkem dvě stě tisíc otázek. Až skončíte na monitoru A, můžete se přesunout k monitoru B.

RIMMER: Vypracuju oba úkoly současně, jestli vám to nevadí. (Nasadí si sluchátka)

PLATINI: Pane Rimmere, to je naprosto nemožné.

RIMMER: Přesto se o to pokusím. (Nasadí si druhá sluchátka)

PLATINI: Začínáme.

Vidíme modrou obrazovku počítače s bílým textem Stojí tam: ?:q Vložte počáteční tangenciál deviace theta/pí shledávané tětivou ležící při zlomkové odvozenině třetího kvocientu theta?. RIMMER začíná psát, vidíme ?:a Negativní vektor?, kamera střihne. Pak vidíme, že RIMMER píše na obou klávesnicích zároveň, na každé jednou rukou. CRANEOVÁ také píše. Vidíme body obou soutěžících s titulky ?Vyzyvatel? a ?Člen posádky 4172?, bodový stav je 225:129. RIMMER si prohodí ruce na klávesnicích a začne psát s překříženými pažemi. Skóre vystoupí na 369:219. Náhle RIMMER ztuhne. Jeho skóre se zastaví na 396, zatímco skóre CRANEOVÉ neustále narůstá. Sundá si brýle, tře si kořen nosu, vběhne do koridoru.



Koridor Červeného trpaslíka

Vidíme, jak se RIMMER zhmotní a běží koridorem.



Ubikace

LISTER, KOCOUR a KRYTON mají pohovor s ženským hologramem. KRYTON zapisuje všechny detaily.

LISTER: Ea, zřejmě jste přesně to, co potřebujeme. Nemáte na nás nějaké otázky?

HARRISONOVÁ: Ráda bych si ujasnila jen pouhou drobnost. Tohle je příležitost, abych žila zase jako hologram a člen posádky, a tu tvoříte vy tři.

Ti tři se povzbudivě usmějí.

HARRISONOVÁ: Trávíte čas převážně zachraňováním opuštěných lodí, hraním pokeru a požíváním kari.

LISTER: Nezachraňujeme moc často.

HARRISONOVÁ: Ale pokrmů z kari sníte hodně.

KRYTON: No, nejíme kari každý večer, jak by se zdálo. Jsem si zcela jistý, že loni v červnu jedl pan Lister pizzu. (K LISTEROVI) Vzpomínáte?

LISTER: (Kývne na souhlas) Jo.

KRYTON: Nechutnala Vám, ale pak jsem ji polil kari omáčkou a hnedle jste ji spapinkal.

HARRISONOVÁ: A ty pokerové seance až do rána: je to vždy svlékací poker?

LISTER: Záleží na tom, jak jsme opilí.

KOCOUR: Nebo kolik zbaštil kari.

HARRISONOVÁ: Takže, a možná se zeptám trochu hloupě, asi nemáte zrovna v lásce jízdu na koni nebo balet.

LISTER: Nic proti, pokud si pak můžeme dát kari, je to, je to v pohodě. Ještě si musíme promluvit s pár lidma, ale teoreticky, kdyby jsme Vám nabídli místo hologramu, vzala byste to?

HARRISONOVÁ: Ne.

LISTER: (Zopakuje její odpověď, aby se ujistil) Ne.

HARRISONOVÁ: Ne, domnívám se, že je mi líp tam, kde sem.

KOCOUR: Ale jste mrtvá!

HARRISONOVÁ: A po setkání s vámi se mi to líbí ještě mnohem a mnohem víc.

KRYTON: Mockrát děkujeme... (Podívá se do papíru) ...slečno Harrisonová. Děkujeme Vám.

LISTER: Další! (Harrisonová zmizí)

HOLLY: Další uchazeč... (Objeví se muž.) ...palubní seržant Sam Murray.

LISTER: Ea, Same. Jak už vám řekla Holly...

Přiřítí se RIMMER a přeruší pohovor.

RIMMER: (Ke KRYTONOVI) Pomoz mi. Vrátilo se mi moje myšlení.

KRYTON: Ano? A jak to proběhlo? Jako pomalé zhoršování Vaší inteligence, či to šlo ráz na ráz!?

RIMMER: Ráz na ráz. Jsem zrovna v nejlepším. Musíš mi dát mozkový štěp.

KRYTON: Lituji, pane. Jde o imunitní reakci. Pokud mozek štěp odmítne, nemůžeme nic dělat.

RIMMER: To nemyslíš vážně!

KRYTON: Zkrátka nemáte mozek, který je schopen přijmout implantát.

RIMMER: (Bez sebe) Néééééé!

KRYTON: Mrzí mě to, pane.

RIMMER: A nedá se to udělat jinak?

KRYTON: To bohužel ne.

RIMMER: Ale já vyhrávám, jsem tak blízko! (Všimne si Sama Murrayho) Kdo to je? Ještě nejsem pryč a už za mě máte náhradu!

LISTER: Mysleli jsme, že se nevrátíš.

RIMMER: Měli jste to předpokládat, ne? To jste si mysleli, že něco vyjde mně? Arnoldu Trdlu Rimmerovi? Tomu dvornímu mamlasovi? (Odchází)

KRYTON: Kam jdete, pane?

RIMMER: Jdu odstoupit.



Výtah Hololodi

RIMMER, PUŠKINA a jiný ženský hologram jedou ve výtahu.

PUŠKINA: Ja slyšela, že stě velmi dobrý.

RIMMER: (Bez zájmu) HmmMMmmmMMMm.

PUŠKINA: Poslyště, jestli vy uspějetě, my si můžem spolu zasouložit. Ve středu mám volno.

RIMMER: Je mi líto, ve středu nemám čas. Páchám sebevraždu!

VÝTAH: Podlaží 6120: Botanická zahrada.

Obě ženy opustí výtah a vstoupí Nirvanah CRANEOVÁ.

CRANEOVÁ: Arnie, kdepak jsi byl?

RIMMER: V samotném pekle. Odstoupil jsem se zkoušky.

CRANEOVÁ: Vždyť vyhráváš!

RIMMER: Použil jsem mozkový štěp.

CRANEOVÁ: Zbláznil ses? To je podvod!

RIMMER: Udělal bych cokoliv, abych se na loď dostal. Když se na sebe podívám, vidím tohle. (Ukazuje na písmeno H na čele) Ale pro mě to není hologram, znamená to hlupák, hovado, hlava skopová. Konečně jsem se mohl stát někým, koho bych měl rád.

CRANEOVÁ: Ještě jsem nepoznala nikoho, jako jsi ty.

RIMMER: Tohle říká každý.

CRANEOVÁ: (Chytne RIMMERA za tváře až mu z úst udělá legrační špulítko) Poslyšte, pane! Uvnitř té neurotické skořápky je krásný člověk, který si zaslouží jiný život. Takže to nevzdáš, viď? Viď, že ne?

RIMMER: (Skrz vyšpulené rty) Švindloval jsem.

CRANEOVÁ: Ty vyhraješ, Arnie. Tvůj sen se ti vyplní. To ti slibuju.

RIMMER: Doopravdy?

CRANEOVÁ políbí svůj prst a dotkne se jím RIMMEROVÝCH rtů. Dveře výtahu se otevřou.

CRANEOVÁ: Doopravdy. (Vystoupí)



Chodba na Červeném trpaslíkovi

RIMMER se zhmotní na Červeném trpaslíku a kráčí chodbou do místnosti, kde jsou LISTER a KOCOUR.



Místnost na Červeném

RIMMER: (Zdánlivě sklíčený) Vyhrál jsem.

LISTER: (Nedůvěřivě) Cože?

RIMMER: Můj soupeř odstoupil. Vyhrál jsem. Jsem důstojník. Odcházím. (Odchází)



Přenosová místnost Červeného trpaslíka

RIMMER se poněkud nejistě loučí s ostatními trpaslíkovci. Jeho písmeno H je teď v kroužku a má na sobě uniformu člena posádky Osvícení.

RIMMER: Nepotrpím si na velká slova a vím, že to se mnou nebylo vždycky zrovna lehké. A vím, že kdyby to šlo, tak bych si za přátele nevybral vás. Ale chci, abyste věděli, ... že za ta léta ... jsem si vás začal vážit ... jako ... náhodných ... známých. Takže už radši půjdu.

LISTER: Ahoj, ty pako.

RIMMER: Transfer.

KRYTON: Transfer.

RIMMER zmizí.



Vesmír

Průhledná hololoď poklidně letí, když tu se změní v modrou kometu a odletí pryč.



Pokoj Hololodi

NAVARRO a RIMMER vcházejí do pokoje.

NAVARRO: Vaše kajuta, pane Rimmere.

RIMMER: To musí být omyl! Tahle je kapitána Craneové!

NAVARRO: Copak Vy to nevíte? Byla Vaším soupeřem.

Začne hrát hudba, jaká hrála ve filmu na začátku epizody.



Kapitánova kajuta

RIMMER vchází do kapitánovy kajuty.

RIMMER: Navigační důstojník Rimmer se hlásí.

Hudba ustává.

PLATINI: Arnolde, vítejte na palubě. (Salutuje) Doufám, že je vše k Vaší...

RIMMER: Dovolte mi promluvit.

PLATINI: Hmm...

RIMMER: Žádám, abych byl propuštěn ze služby.

PLATINI: Propuštěn. A směl bych znát vaše důvody?

RIMMER: Kapitán Craneová ztratila hlavu a zamilovala se do mě, pane.

PLATINI: (Posměšně) Cože? To určitě ne. Craneová má příliš vysoké IQ na to, aby podlehla krátkodobé hormonální disbalanci.

RIMMER: Proto odstoupila a umožnila mi zvítězit, pane.

PLATINI: Chcete mi naznačit, že jí z nějakého důvodu šlo víc o Vaše štěstí než o vlastní život?

RIMMER: To že chci? Ano, domnívám se, že ano. Jistě.

PLATINI: A teď se chováte stejně nesmyslně - odstupujete, aby se mohla vrátit, přestože tady byste mohl mít všechno: velitelské postavení, skutečnou fyzickou formu, všechno!

RIMMER: Buďte tak laskav a předejte jí tento vzkaz, pane.

Předá mu obálku a hudba začne znovu mohutnět.

PLATINI: Chápu Vaše gesto, ale Vaše propuštění ve skutečnosti nic neřeší. Tak, jako tak, nebudete ... spolu.

RIMMER: Dovolte mi vrátit se na loď, pane.

PLATINI: Vyhovuje se.

RIMMER si stoupne do pozoru a po osvícensku zasalutuje. Odchází, ale zastaví se a otočí.

RIMMER: A ještě něco, mýlíte se, budeme spolu, jenom ... každý jinde.

Znechuceně zkřiví obličej.

RIMMER: Je vůbec možné, že jsem tohle řekl?

Odchází. Zatímco se hudba blíží ke konci, objeví se okraje a obraz se stává širokoúhlým. Objeví se nápis: ?The End?.

---
Autoři přepisu: Jiří Charvát (Rimmer) + Tomáš Kučera (Kohy)
E-mail: rimmer@cervenytrpaslik.cz + kohy@cervenytrpaslik.cz

0.00194