Roztavení

Díl č. 24 (4. série - 6. epizoda)

Ubikace

KOCOUR a LISTER sedí u stolu a hrají karty. Sedí tu i RIMMER a vypráví jim.

RIMMER: A jak tam tak sedíme ve 2:30 ráno, začal jsem litovat, že jsem se kdy přihlásil na kadetku. Na jih od nás byla voda a dostat se přes ni jsme nemohli. Z východu a západu nás vzaly dvě armády do kleští. Jediná cesta vedla na sever; tak jsem to risknul a modlil se, aby mi bohové přáli. Vzal jsem kostky a hodil dvě šestky. Caldecott byl u vytržení! Ještě jeden hod - další dvě šestky!
LISTER: Rimmere, co je to s tebou? Copak nechápeš, že na tvoje vyprávění neni nikdo zvědavej? Dyť ty máš těžkou duševní chorobu, která tě tak oblbuje, že nudíš lidi k smrti. Jak to, že to necejtíš!?
RIMMER: Takže jsem vzal zase kostky... To bys nevěřil! Další dvě šestky.
LISTER: Rimmere!
RIMMER: Co?
LISTER: Nikoho nezajímá tvoje pitomá historka o tom, jak jsi to nandal v kostkách svýmu učiteli na kadetce.
RIMMER: A najednou zvrat!

LISTER: Ne!

RIMMER: Hodil jsem dvojku a trojku. Caldecott vzal kostky a hodil dvě jedničky - nevzdal jsem to!!!
LISTER: Kocoure, řekni mu něco.

KOCOUR: (Vyndá si vatu z uší) Co je?
RIMMER: Abych vás dlouho nenapínal. Hodil jsem pětku a čtyřku, což přebilo jeho pět a další dvě šestky. Po nich dvě čtyřky a dvě pětky. Když pak hodil trojku a dvojku, padla mi šestka a trojka.
KOCOUR: Ten blbec by moh´ nudit za vlast!
LISTER: Mě by zajímalo, jak si můžeš pamatovat jaký kostky jsi hodil, když ti bylo 17 let.
RIMMER: Zavedl jsem si herní záznamník. Všechny hody jsem zvěčnil, abych si moh´ nad sklenkou brandy přehrávat své okamžiky slávy. Znáte snad lepší způsob, jak trávit neděle?
KOCOUR: Dostals mě.
RIMMER: Tak! Šestka a trojka a on hodil trojku a dvojku.
LISTER: Nechápeš, že tahle historka jde úplně mimo mě? Ona sama je totiž totálně mimo. Do kosmu! Ty seš naprosto jetej mimoň! Drž už sakra hubu!
RIMMER: Ty nechceš slyšet tu historku?
LISTER: Dyť o tom mluvim už víc jak čtvrt hodiny.
RIMMER: Asi proto, že jsem se nedostal k tomu nejlepšímu...
LISTER: A co bylo to nejlepší?
RIMMER: Ááá, to přišlo o dvě hodiny později, když on hodil trojku a dvojku a já hodil čtyřku a trojku. Vzal jsem kostky...
LISTER: Počkej, Rimmere, přestaň. To nejlepší je stejný, jako ten kýbl nudy předtim.
RIMMER: Ale nevíš, co jsem s kostkami udělal. Třeba jsem mu je nacpal do nosu a praštil mu nosem o stůl, až mu vystřelily z uší. To by se ti líbilo, viď?
LISTER: Dobře, Rimmere. Co jsi s kostkama udělal?
RIMMER: Hodil jsem pětku a dvojku.
LISTER: A tohle má bejt to nejlepší?
RIMMER: Nejlepší bylo, že mě za to poslal do Ruska.

KRYTON se najednou zhmotní na ubikacích s nějakým přístrojem v ruce.

KRYTON: Hmm, zajímavé...

Bzzzt ? objeví se o kousek dál.

KRYTON: To je pozoruhodné!

Bzzzt.

KRYTON: To je ale opravdu senzační vynález.
LISTER: A co to je?
KRYTON: No v podstatě je to přístroj, který může převést každého jedince na digitální informaci a pak ho přenese v podobě světelných paprsků jinam do vesmíru. Je to vlastně takový?

Bzzzt.

KRYTON: ?transportér hmoty. Šikovná mašinka?

Bzzzt.

KRYTON: ?že?
KOCOUR: Kde jsi to vzal?
KRYTON: Asi to bude prototyp. Našel jsem to v laboratořích na palubě Z. Podařilo se mi nahradit chybějící obvody a vypadá to, že je plně funkční. Teoreticky může přepravit několik lidí najednou. (K LISTEROVI) Chtěl byste se chopit mokulu, pane?

LISTER vstane a popadne stroječek.

KRYTON: Za chvíli se sejdeme u navicompu v Kosmiku.

Bzzzt ? oba zmizí.

RIMMER: (Ke KOCOUROVI) Jdeme.

RIMMER a KOCOUR vyběhnou ze dveří. Mezitím KRYTON a LISTER vycházejí celí umáčení ze sprchy.

KRYTON: Nezlobte se, pane, zapomněl jsem spustit funkci klesání.
LISTER: Neva, Krytone, projdeme se.



Střední sekce Kosmiku

KOCOUR: Hele, krom toho, že to šetří podrážky, k čemu je to dobrý?
HOLLY: Na výzkumné cesty. Přepraví vás kamkoli. Třeba na atmosférické planety v okruhu 500 000 světelných let. Pokud jsou v lokálních systémech formy života, zavede vás přímo k nim.
RIMMER: A jsou v dosahu nějaké atmosférické planety?
KRYTON: No, několik, podle snímačů mokulu, ale nejzajímavější je vzdálená 200 000 světelných let. Za normálních okolností by to Kosmiku trvalo několik miliard let.
LISTER: To by nebylo špatný, Rimmer by dovyprávěl ty kostky.
KRYTON: Kdyby nás pádlo přepravilo podprostorem, byli bychom tam okamžitě.
LISTER: Tak na co čekáme?
KOCOUR: Nikomu nedovolím, aby přeskupoval moje molekuly!
KRYTON: Je to naprosto bezpečné! Přesto navrhuji, abychom s panem Rimmerem letěli napřed na průzkum.
RIMMER: Co?!
KRYTON: Když nebude atmosféra dýchatelná, nám se nic nestane. A pokud bude, pošleme mokul zpátky pro vás.
RIMMER: Víš, Kryťáčku, rád bych se s tebou vydal na průzkum a čelil všem těm velkolepým, neznámým nebezpečím a jako dobrodruh si proklestil cestu džunglí poznání, ale zapomínáš na jedno.
KRYTON: Ne, pane, vaši vrozenou zbabělost jsem vzal v úvahu.
RIMMER: Jsem hologram. Ničeho se nedotknu. Jak mě to přepraví?
HOLLY: Ovšem něco fyzického v tobě přece je.
KRYTON: Přesně tak. Holly, dala bys mi holosrdíčko pana Arthura (samozřejmě chyba v překladu) Rimmera?
RIMMER: Počkej!

Z RIMMERA se stane malá věcička oblého tvaru.

RIMMER: (Vysokým hláskem) Kde to jsem?
LISTER: Tohle je Rimmer?

LISTER si od KRYTONA holosrdce půjčuje.

HOLLY: Jo, poletuje to v něm sem a tam a promítá jeho obraz.

LISTER vyhazuje holosrdce do vzduchu a chytá ho ústy a potom ho plive zpět do ruky.

RIMMER: Bože, to bylo nechutné!
KRYTON: Prosím vás, je to velmi sofistikovaný hardware.
LISTER: Fakt? Zahrál by si někdo squash?
KRYTON: Pane!

LISTER vrací svítící věcičku KRYTONOVI.

KRYTON: Eh, děkuju. Tak, pokud to všechno vyjde, mokul se tady zase zhmotní. Vy jen stisknete zelený knoflík a budete za námi přepraveni v bezpečné vzdálenosti.
LISTER: Tak jo.

Bzzzt ? KRYTON zmizí i s holosrdcem.



Louka

KRYTON s RIMMEREM se zhmotní na jakési louce.

RIMMER: Kde to teď jsme?
KRYTON: Nedokážu přesně určit naši polohu, ale atmosféra je opravdu dýchatelná. Teď jim pošlu mokul.

Bzzzt ? mokul zmizí.

RIMMER: Co teď?

KRYTON: (Hledí vystrašeně kamsi nahoru do dálky) Doporučuji vzít nohy na ramena. Navrhuji pelášit tak rychle, jak to jen místní gravitace dovolí.
RIMMER: Proč?
KRYTON: Kvůli těmhle.

Vidíme dvě nerealistické příšery jak z béčkových hororů z 50.let, vypadají jako opeřené godzily se zobáky a křídly.

KRYTON: Pane?

RIMMER již dávno zdrhá, KRYTON ho následuje.



Kosmik

Bzzzt ? mokul se zhmotní v LISTEROVÝCH rukách.

LISTER: Tak to vyšlo. Jdeme.

Bzzzt ? zmizí.



Veliká místnost

Jsme ve velké místnosti s křišťálovým lustrem a velkou fašistickou vlajkou visící nad krbem. Kolem stolu, který je pokryt válečnými mapami a plány, stojí HITLER a dva jeho pobočníci.

HITLER: Blíží se konečný úder, meine Kamaraten! Jejich řady jsou prořídlé, morálka podlomená?

Bzzzt ? LISTER a KOCOUR se objeví v pozadí.

HITLER: ?my je rozdrtíme!!! Zašlapeme ty červy do země. Rozžvýkáme jejich těla a vyplivneme jako obyčejný Sauerkraut!

LISTER se zmateně snaží provést něco s mokulem.

HITLER: Vetřelci! Chyťte je!
LISTER: Sbohem?

Bzzzt ? LISTER a KOCOUR zmizí a objeví se na stole.

LISTER: ? kreténi!
HITLER: Dummkopfe, chyťte je!
KOCOUR: Dělej něco.
LISTER: Nevyšiluj! Dělám co můžu!



Někde ve tmě

Bzzzt ? LISTER a KOCOUR se objeví v malém stísněném prostoru.

KOCOUR: Kde jsme?
LISTER: Nevim.

LISTER si rozsvítí zapalovačem.

LISTER: Šutry. Budem asi v ňáký úzký kamenný chodbě.
KOCOUR: Co budeme dělat?
LISTER: (Kouká vzhůru) Vidim denní světlo. Nevim, počkáme zatim tady, než přijdeme na to, kde jsme.



Veliká místnost

HITLER s oběma muži civí do krbu, ve kterém jsou vidět 4 nohy.



Uvnitř krbu

LISTER: Aspoň je tu teplo.
KOCOUR: Co to bylo za chlapy?
LISTER: Ten prcek se stupidním knírem byl Hitler a ten praštěnej brejlatej prznitel dětí, to byl Goebbels. Takže bych řek´, že ten tlusťoch byl Göring. Na tuty! Šňupal kokain a byl transvestita. Za jinejch okolností by se stal slavnou filmovou hvězdou.
HITLER: (Hlas) Hände hoch, Sie Schweine!
LISTER: Asi už vim, kde teď jsme.



Veliká místnost

HITLER: Chci ten přístroj!

Fašisté vytahují LISTERA a KOCOURA z krbu a odvádějí je z místnosti.

KOCOUR: Tenhle chlap, že je transvestita?
LISTER: Jo.
KOCOUR: S takovým zadkem?



Lesní cesta

Dvě monstra podobná opeřeným godzilám s řevem kráčejí kamsi, zašlapávajíc cestou stožáry elektrického vedení. RIMMER a KRYTON jdou cestou lemovanou stromy.

RIMMER: Už jsme je setřásli.
KRYTON: To je k nevíře, jak vetché a nerealistické ty stvůry byly. Daleko věrnější dinosaury dávali zadarmo ke krabici ovesných vloček. Něco tu nesouhlasí...

Za nimi vyskočí ELVIS PRESLEY a míří na RIMMERA s KRYTONEM samopalem.
ELVIS: Ruce k nebi, pánové! Děkuju vám, děkuju.
Z druhé strany se za nimi objeví PAPEŽ ŘEHOŘ také se samopalem v ruce
PAPEŽ ŘEHOŘ: Koukejte sekat dobrotu a žádný voloviny, nebo bude z vašich vnitřností stříkat mešní víno.
ELVIS: No tak, hněte sebou! Děkuju vám.
RIMMER: Ale kudy?
ELVIS: (Podá svou zbraň PAPEŽI a předvede jedno ze svých jevištních gest, v jehož závěru ukáže kupředu) Tam se dej!



Vězení

LISTER a KOCOUR jsou ve vězeňské cele se zamřížovaným okýnkem, kavalcem a železnou skříní v rohu. LISTER se dívá z okna cely, KOCOUR sedí na kavalci.
KOCOUR: Co myslíš, že s náma budou dělat?
LISTER: Cokoli, aby z nás dostali, k čemu je mokul.
KOCOUR: Hele, jestli myslíš mučit, tak řekni slovo ?mučit?, já to unesu!
LISTER: Jo, možná nás budou mučit.
KOCOUR: (Zoufale) Ááá, budou nás mučit!
LISTER: No tak, asi nebudou. Ten mokul je nejspíš nezajímá. Normálka nás vyvedou ven... a popravěj.

KOCOUR: To říkáš, abys mě utěšil. Ale ti chlapi jsou ďáblové! Vyhmátnou tvé slabiny, a jak uviděj mě, tak si budu muset vzít odporné bufy a mrkváče a budu zpívat jako pěnkava.
LISTER: Nevim vůbec, co se zvrtlo. Kryton neříkal, že nás zaveze do jinýho času. Mělo nás to dopravit na planetu s dejchatelnou atmosférou. Bůh ví, proč jsme skončili ve Třetí říši.
LISTER kouká ven vězeňským okýnkem.

KOCOUR: Co to tam venku dělají?
LISTER: Něco stavěj.
KOCOUR: Co?
LISTER: (Evidentně v rozpacích) Ale nic, nic, jenom takovou sochu. Moderní umění, jaký dneska koupíš v obchoďáku.
KOCOUR: Z čeho tu sochu dělaj?
LISTER: Ze dřeva. Má to tvar takovýho obrácenýho eL. (Ukazuje písmenko i rukou)
KOCOUR: A není na tom provazový motiv?
LISTER: Něco jako smyčkový téma, jo.
KOCOUR: Je to šibenice, viď? Jestli je to šibenice, řekni ?šibenice?, já to unesu!

LISTER: Tak jo, je to šibenice.
KOCOUR: (Zoufale) Stavěj šibenici, ježiši!!!
LISTER: Sakra, nejanči tak. My jim utečeme!
KOCOUR: (Ubrečeně) Jak?
LISTER: No, prostě... přepadneme stráže, štípnem jim uniformy a vyjdeme ven.
KOCOUR: Hráblo ti? To si myslíš, že si oblíknu šedou mimo sezónu? To budu radši viset.
LISTER: Počkej, počkej! Něco se děje. Někam pochodujou, třeba cvičit, nebo...
KOCOUR: Nebo co?
LISTER: Počkej. Tyhle nejsou nacisti. Maj na sobě kostýmy z různejch dob. Jeden je jako Al Capone a další jako Mussolini, Richard III., Napoleon. Vypadá to, že svezli ty nejhorší lumpy z dějin na jedno místo. Panebože, to je James Last! Znám ho dobře z Rimmerovejch desek.
KOCOUR: Co tam dělaj?
LISTER: Teď se jenom řaděj... jakoby do popravčí čety. Jé, počkej, počkej, někoho vyváděj. Přivazujou ho ke kůlu. (Zcela zhrzeně) To je Medvídek Pú!
KOCOUR: Co!?!
LISTER: Medvídek Pú, fakticky! Odmítá pásku přes oči.
KOCOUR: Přivazujou Medvídka Pú ke kůlu?

Je slyšet salva.

LISTER: (Zoufale) Něčeho takovýho by se člověk neměl nikdy dožít.

Dveře se otevřou a do cely je přiváděn další vězeň ? je oblečen do smokingu a na hlavě má cylindr.

LINCOLN: Přísahám, pánové! Můžete nám zpřerážet kosti, ale našeho ducha nikdy nezlomíte! (K LISTEROVI s KOCOUREM) Buďte pozdraveni, jmenuji se Lincoln, Abraham Lincoln.



Velitelství

V tmavší místnosti jsou čtyři lidé ? MARILYN MONROE, ALBERT EINSTEIN, PYTHAGORAS a STAN LAUREL. MARILYN si pudruje nos, EINSTEIN sedí u stolu, PYTHAGORAS stojí před tabulí s velkým dřevěným pravítkem v ruce, LAUREL prostě jen stojí.

EINSTEIN: Musíme se s tím smířit, válka je prohraná.
STAN LAUREL: (Plačtivým hlasem a s typickou grimasou) Ale co budeme dělat? Já.... (Brečí)
PYTHAGORAS: Tak to bych netvrdil. Cítím, že by se tu našlo řešení za pomoci trojúhelníků.
EINSTEIN: Pythagore, co to máš pořád s těmi trojúhelníky? Myslíš, že vše vyřeší trojúhelníky? V životě jsou problémy, na které jsou trojúhelníky krátké.

Vstupuje PAPEŽ ŘEHOŘ a ELVIS PRESLEY s RIMMEREM a KRYTONEM.

PAPEŽ ŘEHOŘ: Pánové, máme dva zajatce.
ELVIS: Má někdo hamburgera? Nejedl jsem pět minut. Děkuju mockrát.
RIMMER: Eh, mohl by mi někdo říct, co se to tu děje?
PYTHAGORAS: Co je to za lidi? To přece nejsou parafíni.
RIMMER: Parafíni!?
KRYTON: Ovšem! Celá tato planeta, tento komplex, je zábavní park s voskovými androidy. (Dívá se na mapu) Vidíte? Prehistorický svět - tady jsme se zhmotnilli. A jeho dvě stránky - Svět padouchů a Svět hrdinů.
RIMMER: Já myslel, že parafíni jsou naprogramovaní tak, aby opakovali stejnou sekvenci rutin.
KRYTON: Zřejmě přerušili své programy a teď je posedl amok.
STAN LAUREL: Víte, jsme tu úplně sami milióny let a... a?a? (Brečí)
PYTHAGORAS: Naučili jsme se přerušit své programy.
EINSTEIN: A od té doby vedeme tuhle marnou, bláznivou válku.
KRYTON: Jakou válku?
MARILYN MONROE: Dobro versus zlo, Sugare.
RIMMER: Kde je zbytek armády?
STAN LAUREL: Všichni byli zabiti a... a... a? (Brečí)
ELVIS: Naši nejlepší muži padli: John Wayne, sir Lancellot, Johanka z Arku, Nelson, Wellington, jo, baby? Doris Dayová. Ti všichni zahynuli v boji.
RIMMER: A zbyla jen pouhá hrstka intelektuálů, pacifistů a celebrit?
EINSTEIN: Není nás tady ani dvacet, hm.
PYTHAGORAS: Kdyby nás jen bylo jedenadvacet. Aspoň bychom vytvořili rovnostranný trojúhelník.
EINSTEIN: Dáš už pokoj s těmi trojúhelníky! Pořád samé trojúhelníky, já se z tebe zblázním!
RIMMER: A kdo jsou vaši nepřátelé?
PYTHAGORAS: Výkvět zla: Hitler, Napoleon, Messalina (V originále Mussolini), Caligula, Bostonský škrtič... jsou jich tucty!
STAN LAUREL: A my nemáme ani vůdce ... opravdu nemáme naději... (Brečí)
RIMMER: Můj bože, Krytone, tohle je můj osud! Jsem zrozen pro tento okamžik!
KRYTON: Nejsem si jist, že Vám rozumím, pane.
RIMMER: Za tím údolím táboří armáda zloduchů, jakou lidstvo nikdy nevidělo. Jediné, co je dělí od vítězství, je tahle ubohá skupinka odbojářů, bez vůdce a strategie. A do této arény vstupuje muž; muž pro tento okamžik.
KRYTON: Kdo?
RIMMER: Já! Cos myslel, David Hasselhoff!? Pánové, dámy! Dejte nástup na inspekci v 15:00. Společně s mým pobočníkem Krytonem z vás udělám nejbojovnější, nejlépe vycvičenou armádu, která kdy? poctila bojiště. Pojď, Krytone.
STAN LAUREL: Ale já nechci bojovat, můžou mě zabít... (Brečí)



Vězeňská cela

LINCOLN: (Mluví k LISTEROVI a KOCOUROVI) ...a od té doby vedeme svou Voskovou válku!
LISTER: A jakej má ta válka smysl?
LINCOLN: Jde jim o náš vosk, aby nás roztavili, nově naprogramovali a udělali z nás své lidi. A proto nás také tak zoufale ubývá.

Do cely vstupují dva muži.

CALIGULA: Vstávat, vy chátro!
KOCOUR: Ale kamaráde, my jen...
CALIGULA: Ticho, ty smrade! (Dá LISTEROVI facku) Nepadneš na kolena a neukloníš se v přítomnosti císaře?
KOCOUR: Kdo je ten chlap?
LISTER: Slavnej římskej císař Caligula. Spal s mámou, se ségrama a nakonec sněd´ svýho syna.
KOCOUR: Hele, něco ti poradim: všichni jsme po souloži hladoví, ale musí nám stačit pizza.
CALIGULA: (Ukáže na KOCOURA) Jsi nestydatý blázen! (Znovu však dá facku LISTEROVI)
LISTER: Nevim, kdo je ten druhej.
LINCOLN: To je Rasputin, nejvíce nenáviděný a zavrhovaný muž své éry.
CALIGULA: Ten váš stroj - jak funguje?
LISTER: Kdybych věděl, tak tady nejsem.
CALIGULA: Jak chceš! Když to nepude po dobrém... Rasputine, přines vědro slizkých žab a sundej mu kalhoty!
LISTER: Eee, má to něco společnýho s cestováním v podprostoru.
CALIGULA: Předveď nám to.
LISTER: No, jak jsem říkal, vlastně nevim.
CALIGULA: Jak je libo. Rasputine, přines neoprénový oblek v rozkroku vystřižený a vypusť ty zuřivé, divoké bestie.
LISTER: Počkejte, třeba si vzpomenu, třeba si vzpomenu! Jenom, jenom mi ho dejte.

CALIGULA: Á, myslíš, že jsem blázen?
KOCOUR: Budeme hlasovat?
CALIGULA: Ticho, ty spratku!!! (Opět pohlavkuje LISTERA místo KOCOURA)
LISTER: (Ke KOCOUROVI) Drž hubu!
CALIGULA: Budeme se ho držet všichni.

Všichni se chopí mokulu, LISTER, KOCOUR a LINCOLN si vymění pohledy.
LISTER: Teď!
Bzzzt ? LISTER, KOCOUR a LINCOLN v poslední chvíli mokul pustí a zmizí pouze CALIGULA a RASPUTIN.
LISTER: A rychle pryč!
Všichni tři utíkají z cely. Když odběhnou, otevřou se dveře kovové skříně a vyběhne z nich CALIGULA a RASPUTIN.

CALIGULA: Rasputine, moc se na tebe zlobím! Stráže!



Pole

LISTER, KOCOUR a LINCOLN běží přes pole.

LINCOLN: Tudy! Když si pospíšíme, budeme do soumraku zpátky na velitelství.



Velitelství

RIMMER: To je výzva! Největší postavy vojenské historie proti mně! Jen se modlím, aby na to měli.
KRYTON: Není Váš čip normality povolený, pane? Máte vůbec představu, kdo se to tam venku řadí na inspekci?
RIMMER: Já je brzo postavím do latě! Smůla, že mě nevidí muži ze Svazu hráčů válečných her a Spolku pro rekonstrukci bitvy u Waterloo. Udusili by se střenkou své píky!

Vstupuje ELVIS PRESLEY.

ELVIS: Děkuju Vám, pane, díky.
RIMMER: Pohov, seržante Presley!
ELVIS: Vojáci čekají na inspekci, pane. Děkuju mockrát.
RIMMER: Výborně, Presley.
ELVIS: Áhh! (Udělá další své typické gesto) Až po Vás, pane...
RIMMER: Krytone, podíváme se, jak jsme na tom.



Venku

?Vojáci? jsou nastoupeni v řadě. Na jejím začátku stojí EINSTEIN, PYTHAGORAS, LAUREL, PAPEŽ a MARILYN MONROE. RIMMER s přísným pohledem prochází kolem nich a zastaví se u prvního neznámého vojína.

RIMMER: Jak se jmenuješ, vojáku?
KRYTON: Jmenuje se Gándhí, pane. Mahátma Gándhí.
RIMMER: Tak mu svleč tu plínu a do uniformy s ním! Ty nemáš žádnou hrdost!?! Nechceš vyhrát tuhle válku?! Nevejrej na mě, Gándhí!!! K zemi a padesát kliků. Hned!!!

GÁNDHÍ začne klikovat.

RIMMER a KRYTON postupují dál.

KRYTON: Tereza, pane. Matka Tereza.
KRYTON: Assisi, pane. Svatý František z Assisi.
RIMMER: Odtud pocházejí jen dva druhy lidí. Kleštěnci a teplouši, ke kterému patříš?
KRYTON: Pojďte rychle dál, pane.

Přijdou před SANTA CLAUSE.

RIMMER: Co tady dělá tenhle?
KRYTON: Byl sem převelen z fiktivní sekce.

Postupují dál.

KRYTON: Dalajláma.
Další v řadě je KRÁLOVNA VIKTORIE, vedle ní jakýsi elegán s cigárkem v ruce.

KRYTON: Pan Noel Coward, pane.
NOEL COWARD: Těší mě, že Vás poznávám.
RIMMER: Sklapni!
KRYTON: Pan Jean Sartre, pane.
RIMMER: Kdo?
KRYTON: To je filozof, existencialista.
RIMMER: Víš, Sartre, existencialisty tady nemáme v lásce. A vůbec nestojíme o to, aby nám tu filozofové honili vodu v černých rolácích a blbli lidem hlavu teoriemi o bezúspěšnosti bytí a absurdnosti kosmu, rozuměls? (Ke všem) Tak. Jste ten nejhorší spolek slavných historických parafínů, na kterých musel, žel Bohu, spočinout můj zrak! Jste banda ztroskotanců a jestli máme válku vyhrát, tak z vás někdo musí udělat řádné vojáky. A ten někdo, dámy a pánové, jsem já!!! Začni Krytone.

Odchází.
RIMMER: (Ke GÁNDHÍMU) Já tě vidím, Gándhí.



Bahnitá cesta

Arnieho armáda kluše v úhledném útvaru po rozbahněné cestě a zpívá.

ELVIS: My jsme parta drsňáků!
OSTATNÍ: Arnieho sbor mazáků.
ELVIS: Zabíjení je náš hit!
OSTATNÍ: Náš cíl život položit!

VŠICHNI: Hej, hou, hej, há, hů, hej, há, hej, há, hů!
ELVIS: Arnieho sbor mazáků! Hej, hej!!!!!!! (Všichni se zastaví a ELVIS provede další své typické gesto)



Velitelství

RIMMER je v generálské uniformě a má na hlavě helmu.

KRYTON: Dáváte jim příliš do těla, pane.
RIMMER: To je moje práce dávat jim do těla!
KRYTON: Tři už se roztekli vyčerpáním.
RIMMER: Možná jsem trochu tvrdý, ale je to pro jejich dobro.
KRYTON: Chcete je zabít pro jejich dobro?
RIMMER: Až budou na bojišti, myslíš, že je nepřítel nebude chtít zabít?
KRYTON: Nebude muset - zahubíte je všechny sám.
RIMMER: Já vím, co dělám, Krytone. Zaútočíme zítra - pod rouškou denního světla.
KRYTON: Denního světla?
RIMMER: To je to poslední, co by čekali - útok za dne přes minové pole.
KRYTON: Přes jaké pole?
RIMMER: Samozřejmě, já budu všechno řídit odtud. A teď strategie?

PRESLEY přivádí LISTERA a KOCOURA.

ELVIS: Děkuji Vám, pane. Říkají, že Vás znají. Děkuju Vám moc.
RIMMER: Listy, vítej na velitelství!
LISTER: Rimmere, co se to tady děje? Neni to Mahátma Gándhí tam venku? Jak to, že cvičí boj zblízka s jeptiškou?
RIMMER: To není jeptiška, Listy. To je podplukovník Matka Tereza. Teď je z ní voják.
KOCOUR: Co děláš, ty cvoku?
RIMMER: Chci vyhrát tuhle válku, toť vše, ty pako. Netušili byste, jaký to byl spolek povalečů a pseudoliberálů, než jsem jim vtloukl do hlavy kapku bojového ducha a krvelačnosti.
LISTER: Ty ses zmocnil několika světců a pacifistů a chceš z nich udělat tucet špinavců?
RIMMER: Tohle není jen moje zásluha, víš? Bez Krytona bych to nikdy nedokázal.
KRYTON: Eh, nezlobte se, ale jsem naprogramovaný, abych plnil i bláznivé a zvrácené příkazy.
LISTER: Rimmere, dyť ty lidi vybiješ, to nejsou vojáci!
KOCOUR: (Šeptá LISTEROVI) Hráblo mu.

LISTER: Jo.
KRYTON: Při vší úctě, má pravdu. Žádám Vás, zvažte to.
RIMMER: Jsou to jen parafíni.
LISTER: Přece přerušili svý programy. Jsou schopný samostatně myslet! To z nich dělá lidi! Jsou to prostě normální lidi - já ti to nedovolim.
RIMMER: Cos říkal?
LISTER: Slyšel jsi mě! Když tys je ukecal, tak já jim to zase rozmluvim.
RIMMER: Ahá! Seržante Presley?
ELVIS: Děkuju mnohokrát.
RIMMER: Strč tyto pány za mříže do odvolání. Když se budou vzpírat, zastřel je.
ELVIS: Ruce k nebi, hoši! Ukažte, jak se potíte.
RIMMER: Pojď, Krytone!
KRYTON: (K LISTEROVI s KOCOUREM) Ea, chová se divně už od té doby, co jsme tu přistáli. Asi mu přeskočilo z toho, jak jste cucal holosrdíčko.
LISTER: Udělám mu něco mnohem horšího, až se vodsaď dostanem.
RIMMER: (Hlas) Krytoneeeeeeee!
ELVIS: Děkuju srdečně! (Dá LISTEROVI kolem krku svůj šátek) Byli jste ohromní zajatci, vážně.



Minové pole

Arnieho armáda je rozptýlena před bojištěm. RIMMER projíždí kolem na motocyklu.

RIMMER: No... nevím jak nepřítele, ale mě byste opravdu vyděsili k smrti! Tak to rozjedeme, přátelé.
ELVIS: Četo! Vpřed!

Arnieho armáda vyběhne do bitevního (minového) pole a ocitá se pod křížovou palbou. Slyšíme bojové výkřiky jako ?Na ně!? ?Dopředu!? a ?Smrt nepříteli!?.
RIMMER: Krytone, víš co máš udělat.
KRYTON přikývne a cosi šeptá KRÁLOVNĚ VIKTORII.
RIMMER: Jedem, Holly.
HOLLY se promítne v reflektoru motorky.
HOLLY: Rozkaz veliteli.

Za prudké palby GÁNDHÍ se slovy ?Počkejte na mě!? vběhne na nášlapnou minu a exploduje. Zůstane po něm jen pár kouřících bot. Podplukovník MATKA TEREZA s křikem vyráží do boje, ale také vběhne na minu a exploduje. DALAJLÁMA taktéž exploduje a k zemi se snese jen jeho šerpa. JEAN-PAUL SARTER je střelen do hrudi. SVATÝ FRANTIŠEK Z ASSISI nápodobně, NOEL COWARD je zasažen do nohy se slovy ?Á, zásah!?. Ze všech ran vytéká bílý vosk. Vidíme jak jsou postupně všichni z Arnieho armády zastřeleni nebo vybuchnou.



Velitelství nepřátel

U oken stojí HITLER, GÖRING a GOEBBELS, několik členů Ku-klux-klanu v kápích a další padouši. Všichni stojí zády ke dveřím a střílí z oken.
HITLER: Nedejte se! No tak střílejte! Nešetřte je! Do nich!
Do místnosti vejde KRÁLOVNA VIKTORIE se samopalem a všechny padouchy postřílí. Zasažený HITLER však stačí VIKTORII též zastřelit. Všichni umírají a z úst jim vytéká proužek bílého vosku. Chvilku po té vstoupí KRYTON, rozhlíží se a zapne vysílačku.

KRYTON: Železný vévodo, ohlaste se. Tady... obětovaný pěšák. Ohlaste se, prosím.
RIMMER: (Hlas z vysílačky) Krytone - jak to jde?
KRYTON: Jsem v budově Třetí říše. Odpor minimální - přesně, jak jste to naplánoval. Klamný útok odvedl jejich pozornost.
RIMMER: Dobře, teď najdi kotelnu a vypni termostat. Všichni se roztečou, jakmile teplota vyleze nad sto stupňů.
KRYTON: Už tam jdu, pane.



Velitelství
LISTER a KOCOUR sedí se spoutanýma rukama, vchází RIMMER a KRYTON.

RIMMER: Vítězství, pánové! Fašisty jsme rozdrtili!
KRYTON: Mohu je už rozvázat, pane?
RIMMER: Radujte se z vítězství! Z vítězství ve Voskovém světě! To je den VV!
LISTER: Vzal jsi je útokem? Všechnys je pobil?
RIMMER: Do posledního!
KRYTON: Ano, všichni se roztavili.
LISTER: A co Arnieho armáda?
KOCOUR: No, kolik se jich vrátilo?
RIMMER: Ve válce jsou vždycky ztráty, pánové. Jinak by nešlo o válku, ale jen o ostřejší při se šťouchanci a strkanci.
LISTER: A kolik jich přežilo?
RIMMER: Zatím jsme neměli čas spočítat ztráty přesně, ale podle hrubého odhadu, jež se změní, až dostaneme preciznější údaje, zřejmě žádný z nich.
LISTER: Ty jsi vyhladil celou populaci týhle planety?
RIMMER: V tvém podání to vyznívá tak nepříznivě. Nechápeš? Ta šílená hrozba, která sužovala tento svět je minulostí!
LISTER: Ne, neni kamaráde. Ty seš tady furt.
RIMMER: Já jim přinesl mír. Mír, svobodu a demokracii!
LISTER: Jo, Rimmere, jasně, máš pravdu. Ty mrtvoly roztroušený po bojišti jsou celý šťastný. Celý šťastný, že šly do věčnejch lovišť pod praporem míru a můžou si vesele tlít ve svobodný zemi. Ty magore!
RIMMER: Některým lidem se člověk nezavděčí.
KRYTON: No, aspoň se nám zase vrátil náš mokul.
LISTER: Nemáme proč tu zůstávat. Vrátíme se.
RIMMER: Neměli bychom zajít na bojiště a vyhřívat se na slunci slávy?
LISTER: Holly, dej mi holosrdíčko.

RIMMEROVO holosrdce teď drží LISTER.

LISTER: Nashle, Rimmere!

LISTER dává holosrdce do úst a hlasitě ho polyká.

KRYTON: Pane! Co vás to jen napadlo?
LISTER: Neboj se, za pár dnů vyjde ven. Až projde tim peklem, co nám připravil. Nedal, nedal by si někdo kuře vindaloo?

---
Autor přepisu: Tomáš Kučera (Kohy) + Kateřina Sýkorová (Kačka) + Jiří Charvát (Rimmer)
E-mail: kohy@cervenytrpaslik.cz + kacka.syk@seznam.cz + rimmer@cervenytrpaslik.cz

0.00794