Výměna těl

Díl č. 16 (3. série - 4. epizoda)

Všechny scénáře

ho trpaslíka

Záběr na divně se chovajícího robíka s dráty v ?puse?.



Laboratoř

Kryton a Rimmer jsou nahnutí nad počítačovým terminálem, který zobrazuje děsně složité obvody. Rimmer dává Krytonovy instrukce.

RIMMER: Dál. Tady je další. Obvod 14598 ypsilon, červená chodba 357.

KRYTON: Dráty zpřeházené.

RIMMER: Další stránka. Obvod theta 29555, modrá chodba 212.

Lister vstoupí a míchá karty.

LISTER: Co se děje? Je půl jedenáctý. Nedáme si poker?

RIMMER: Kde jsi byl? Ty jsi nedostal vzkaz?

LISTER: Jakej vzkaz?

RIMMER: Jeden z robíků se pomátl. Kompletně zpřeházel dráty na všech palubách. Máme přes dva tisíce chyb ve vedení. Nedýchej a hlavně se nikoho nedotýkej.

(S pohledem na Listra) Celá loď je jeden velký sud s prachem.

LISTER: Takže poker nebude. (vypadá velmi schlíple)

Rimmer se podívá na Listra jako by chtěl říct: ?Ty nechápeš závažnost téhle situace.?

RIMMER: Hledáme autodestrukční systém. Je na něco napojen ale nevíme na co. Řekni to Kocourovi.

LISTER: (odchází) Dalo to fušku poznačit ty karty.



Chodba

Lister vede Kocoura červeně osvětlenou chodbou.

KOCOUR: Takže nesmíme na nic sahat?

LISTER: Na žádnou elektriku dokud to nespraví.

KOCOUR: Jak dlouho to bude trvat?

LISTER: Bůh ví.

Lister přistoupí k prodejnímu automatu, skloní se aby mohl zadat objednávku.

LISTER: Koktejl a kávovou tyčinku. (otočí se ke Kocourovi) Večer jsme měli hrát poker a to je v háji.

AUTO DESTRUCT: Odpočet zahájen Loď bude zničena za patnáct minut. Čtrnáct minut a pětapadesát sekund. Odpočet pokračuje.

Oba se podívají na sebe ohromeni varovným signálem.

KOCOUR: ( s ledovou tváří) To byly pěkná volovina co jsi udělal.

LISTER: Nepřemejšlel jsem.

AUTO DESTRUCT: Do autostrukce červeného trpaslíka zbývá čtrnáct minut a padesát sekund.

Kocour vyděšeně odchází. Lister se obrátí zpátky k automatu.

LISTER: Zruš to! Zastav to!

AUTO DESTRUCT: Opusťte loď. Do detonace zbývá třináct minut a pětačtyřicet sekund.

LISTER: Zruš to! (mlátí pěstí do knoflíků)

AUTO DESTRUCT: Zbývá dvanáct minut a pětačtyřicet sekund.

LISTER: (kope do stoje) Zastav to!

AUTO DESTRUCT: Do detonace zbývá deset minut a pětačtyřicet sekund.

LISTER: (třese stojem) Zastav to!

AUTO DESTRUCT: Do detonace zbývá devět minut ?



V řídící jednotce

Nejdřív pohled na Kocoura a potom na rozzuřeného Rimmra.

RIMMER: Říkal jsem to. Na nic nesahat. Neříkal jsem to snad?

LISTER: Jenom jsem si poručil koktejl a tyčinku.

(prosebně, jako někdo kdo právě inicializoval destrukci celé vesmírné lodi)

KOCOUR: Ještě že jsi si nedal dvojtej čísburger.

AUTO DESTRUCT: Osm minut dvacet sekund. Odpočet pokračuje.

LISTER: Ale jak se to vypíná?

HOLLY: Jediný, kdo může zastavit autodestrukci je kapitán.

RIMMER: Mrtev.

HOLLY: Nebo některý z důstojníků.

RIMMER: Mrtvi.

HOLLY: Asi jsem měla systém v mnoha ohledech přeorganizovat.

LISTER: Nešlo by tu mašinu nějak oblafnout, aby si myslela, že jsem kapitán?

HOLLY: Ne. Porovnává otisk hlasu a mozku s databankou.

AUTO DESTRUCT: Do autodestrukce zbývá osm minut deset sekund. Pokračuje odpočet.

RIMMER: Vymysli něco, prosím tě! Máš IQ šest tisíc, tak se snaž, proboha!

HOLLY: Přemýšlím.

AUTO DESTRUCT: Do autodestrukce zbývá osm minut.

RIMMER: Tak co?

HOLLY: Prošla jme celou databází a zvážila všechny možnosti a máme tři reálné alternativy. Zaprvé: sedět tady až to vybouchne. Za druhé: stát tady až to vybouchne. Zatřetí: poskakovat a řvát na mně že jsem neschopná, dokud to nevybouchne.

LISTER: Nějak by to jít mělo.

KRYTON: Mohli bychom zkusit výměnu osobností.



Uvnitř laborky

Záběr na paži přivázanou ke křeslu, dále na Listra přivázaného ke křeslu, který vypadá všelijak ale šťastně rozhodně ne.

KRYTON: Jednou jsme se o to pokusili na Nově 5. Jde o stejný postup jako když chcete vytvořit hologram. Vymažeme celou vaši osobnost a uložíme ji na paměťový disk. Pak převedeme kapitánovu osobnost z jeho personálního disku do vašeho osobního prázdného mozku.

LISTER: A už jste to vyzkoušeli?

KRYTON: Ano jistě.

LISTER: A vyšlo to.

KRYTON: Ne. Ale jsem si jistý, že vím proč to nešlo.

AUTO DESTRUCT: Dvě minuty do autodestrukce.

LISTER: Takže ve mě bude kapitánova osobnost?

KRYTON: Ano. A pak si doufejme bude autodestrukčí mechanismus myslet, že jste kapitán a vy to budete moci zastavit.

LISTER: Kde bude moje osobnost?

KRATON: (drží malinkou kazetu) Tady na tomhle.

AUTO DESTRUCT: Jedna minuta padesát sekund. Odpočet pokračuje.

Rimmer a Kocour vejdou.

RIMMER: Kapitánův disk jsme nenašly. Ale máme jednoho z jeho zástupců.

HOLLY: Nevadí. Ti znali heslo.

LISTER: (vidí obrovskou injekční jehlu, kterou Kryton zvedl do výše) Krytone, k čemu je tohle?

KRYTON: To je mentální dávidlo.

LISTER: Cože?

KRYTON: Mentální klystýr. Tím vypláchneme váš mozek.

LISTER: Nikdo mi nebude vyplachovat mozek!

KRYTON: Potom ho zase vrátíme zpátky.

LISTER: Tohle si nenechám vrazit do hlavy!

Kocour srká šálek kávy v pozadí.

AUTO DESTRUCT: Jedna minuta čtyřicet sekund.

RIMMER: Musíš, jinak je po nás.

LISTER: Odprejskni!

KOCOUR: Nežádám abys to udělal jen kvůli mně! Žádám tě, apeluji na tebe a prosím tě ? udělej to kvůli mýmu šatstvu. Budeš jen přihlížet jak je můj šarlatový oblek z PVC s límečkem z imitace tučňáka rozcupovanej na cucky? (Lister přikývne)

Vezmeš si to na svědomí? (Lister znovu přikývne)

AUTO DESTRUCT: Jedna minuta třicet sekund. Odpočet pokračuje.

RIMMER: Ano Listre, souhlasím, je to hloupý nápad. Je to skoro jisté, že nevyjde. Ale co se ti může stát horšího? Co strašnějšího? Než že strávíš zbytek života jako bezduchý tvor. Jenže to bude stejně trvat jen třicet sekund. No tak co?

LISTER: Můžeš.

Kryton potře Listrův pravý spánek tampónem a zapíchne do něj jehlu. Když vycucává Listrovu osobnost jeho tvář nabývá prázdné výrazy dokud nevypadá kompletně jako idiot s vyplazeným jazykem. Kryton zmáčkne nějaké klávesy a uloží Listrovu osobnost na úložné médium.

KRYTON: Dávejte na to pozor. To je Listrova osobnost.

Podá malou kazetu Kocourovi. Jak si ji všichni prohlíží, upadne kazeta Kocourovi do kafe. Rimmer se s odporem odvrátí. Kocour zírá omluvně, ale s neskrývaným uculováním. Vytáhne kazetu z kafe a odplíží se. Kryton začíná umisťovat Brownovu osobnost do Listra. Jakmile skončí, Lister vypadá velmi udiven.

AUTO DESTRUCT: Pětapadesát sekund do detonace.

BROWNOVÁ: Co to je? Co to se mnou sakra je?

RIMMER: (v pozoru) Veliteli.. Zvláštní shodou okolností došlo ke spuštění autodestrukčního systému lodi a potřebujeme ho abyste ho deaktivovala.

BROWNOVÁ: Něco se stalo! Něco se mnou je! No jasně! Já přece nebyla chlap!

RIMMER: Ženská pitomá, na to teď není čas!

BROWNOVÁ: Proč mám mužské pohlavní orgány?

RIMMER: Jestli nezastavíte autodestrukční systém do dvaceti sekund, budou ty mužské pohlavní orgány obíhat kolem nejbližší planety. Společně s orgány jiných osob, pohlavními i jinými.

AUTO DESTRUCT: Patnáct sekund do detonace.

BROWNOVÁ: Zastavte program 1X!

AUTO DESTRUCT: Identifikujte se!

BROWNOVÁ: Důstojník Carol BROWNOVÁ, přístup k zaheslování počítače 0101.

AUTO DESTRUCT: Musím to ověřit. Totožnost nepotvrzena. Zastavení zamítnuto. Autodestrukční program pokračuje. Detonace za pět sekund.

Záběr na rozhozenýho Krytona. Rimmer a Kocour Krytonovi:

RIMMER: To se tedy povedlo!

AUTO DESTRUCT: Čtyři.

KOCOUR: Paráda vobludo!

AUTO DESTRUCT: Tři.

RIMMER: Přímo geniální plán!

AUTO DESTRUCT: Dvě:

KOCOUR: Fakt chytrý!

Brownová sebou mlátí v křesle.

AUTO DESTRUCT: Jedna. Začíná autodestrukce.

V dramatické pauze jsou všichni připraveni zemřít.

Pohled na automat, jak z něho vypadne koktejl a kávová tyčinka.

AUTO DESTRUCT: Děkuji, že používáte samoobslužné jídelní automaty. Špičková kvalita, špičková chuť.

KOCOUR: Co se stalo?

KRYTON: Je to napojeno na výstražný systém, ale né na bombu!

RIMMER: A kde je ta bomba?

HOLLY: Žádnou tady nemáme.

RIMMER: Cože?

HOLLY: Zbavila jsem si jí už dávno.

KOCOUR: Proč si nám to neřekla?

HOLLY: Neptali jste se.

KOCOUR: Bože. To se mi jen zdá. Ale pamatuj si. Ty spodky mi zaplatíš holčičko!



Ubikace

Rimmer a Lister leží na posteli.

RIMMER: Jsi vzhůru?

LISTER: Jo, nemůžu spát.

RIMMER: To budou ty uzenáči, cos večeřel.

LISTER: Na uzenáčích není nic špatnýho.

RIMMER: Ale uzenáči po indicku. To nemůže být zdravé. Tedy kari každý večer, to tě musí ubíjet. Mně to taky ubíjí. Asi si pořídím kanárka v kleci.

LISTER: Proč?

RIMMER: Abych měl kontrolu, jestli je bezpečné vstoupit.

LISTER: No tak, nejsem tak hroznej.

RIMMER: Ne milánku? Ty nepotíš pot, ale madráskou omáčku.

LISTER: Co ten náhlej zájem o mou stravu.

RIMMER: Nejde jen o tvou stravu. Ale o tvé zdraví vcelku. Přiznej si to. Jíš svinstvo. Vůbec necvičíš. Kouříš. Piješ. A popravdě začíná to být vidět.

LISTER: Mně je dobře.

RIMMER: Jsi obtloustlý.

LISTER: Máš vidiny.

RIMMER: Minulý týden, jak ve strojovně zhaslo světlo, se na zdi odrážela tvoje silueta. Vyděsila mně k smrti. Myslel jsem, že je to Alfred Hitchcock.

LISTER: Chceš říct, že mám panděro?

RIMMER: Máš na sobě víc sádla, než u řezníka za výlohou.

LISTER: Né, bez legrace. Fakt myslíš, že jsem přibral?

RIMMER: Už máš na to věk, Listy. Když jsi mladší tak si jíš co chceš, piješ co chceš a pořád oblíkneš své gatě číslo 26 a dopneš je bez problémů. Ale jak jsi už v tom věku, 24, 25, tvé svaly to vzdají, zamávají bílou vlajkou a bez varování je z tebe hnedle tlustý dědek.

LISTER: Nejsem tlustej, jsem udělanej!

RIMMER: Ty jsi nikdy na přírodopise nedržel žábu za hlavu? (ukazuje Listrovi pohyby rukou) Víš, jak je to její bříško vyboulené nad hubenými nožičkami. To je obrázek, jenž vidím, když ráno seskakuješ z palandy. (lehne si zpátky)

LISTER: Možná máš pravdu. (prohlíží si svůj břich) Jo. Začnu trochu posilovat.

RIMMER: Ovšem, hmmmm, mohl bys ? Né, s tím bys nesouhlasil.

LISTER: S čím jako? (nakloní se k Rimmrovi)

RIMMER: Uděláme výměnu.

(Lister si lehne zpátky, kroutí a hlavou a směje se tomu uhozenýmu nápadu) Moje osobnost do tvého těla. A tvoje do mého. Viděls jak to šlo hladce s Brownovou? Půjč mi na pár týdnů svoje tělo a já ti ho vytrénuju. Budu hodně cvičit, zdravá výživa, žádný alkohol, žádné doutníky. A budeš mít figuru jako po garanční prohlídce.

LISTER: Během tý garančky budu jako hologram.

RIMMER: To snad přežiješ, když je to jen na pár týdnů.

LISTER: Mluvíš o tom, jako by šlo o nůžky na keře nebo o sekačku na trávu.

RIMMER: Já ti ho vrátím. A vrátím ti ho bez kazu. Víc než to! Bude trénované.

LISTER: Svoje tělo ti nepučím ani za zlatý prase.

RIMMER: Čeho se tak bojíš? Copak bych s ním mohl zacházet hůř než ty? Ty o něj nepečuješ, netrénuješ ho, správně ho neživíš. Já budu! Tak co říkáš?



Vesmír

Slyšíme zvuky injekční stříkačky.



Chodba v laborce

Lister a Rimmer se vynoří z laborky.

LISTER: (Listrův hlas, ale zní divně jak vychází z Rimmrových plic) A žádný podrazy!

RIMMER: Ovšem že né.

LISTER: Na čtrnáct dní.

RIMMER: Čtrnáct dní.

LISTER: (zvedne dva Rimmrovy prsty) Dva tejdny!

RIMMER: Rozumím pane RimmListre! (rozepne Listrovo sako a gesty naznačuje, že to moc nevoní)



Sprcha

Rimmer, v Listrově těle, stojí u záchodové mušle, má oblečené velmi tlusté červené plastické rukavice, sundává si čepici a nasadí si pár očních klapek. Brouká si The Grand Old Duke of York. Vytáhne kleště ze zadní kapsy. Pak rozepne poklopec a s použitím kleští vyjme bimbáska a začne si ulevovat. Náhle se zastaví, sejme oční klapky a podívá se dolů. Vypadá velmi šokovaně.



Chodba

Lister v Rimmrově těle míjí zrcadlo a mrkne na sebe.

LISTER: Tohle je pěkně uhozená čepice. Jsem jako četník ze Saint Tropaiz. Holly, můžeš s tím něco udělat?

HOLLY: Jistě Dejve.

Najednou je Lister oděn do černé kůže, tak jak ho normálně vídáme.

LISTER: Drsňák.



Koupelna.

Střih na Rimmra jak sprchuje Listrovo tělo.

RIMMER: Co to má za nechtama? Jéžiši.

Uloží lahvičku nějakého detergentu do výklenku ve zdi a vezme jinou láhev, ukáže se, že láhev Domestosu.

RIMMER: Musím to vydrbat.



Ubikace

Kryton nalévá nějaké červené víno do sklenice, která, jak se ukáže je součástí velké luxusní oslavy. Oblečen v županu vchází Rimmer a brouká si.

KRYTON: Mmm, oběd pane.

Rimmer vezme elektrický nůž a uřízne Listrovi dredy.

RIMMER: Ahh! Jídlo. Pravé jídlo. Jíst a vychutnávat každé sousto.

KRYTON: Je to přesně tak, jak jste si poručil, pane. Lahodná rybička vařená v páře. Čtyři tucty ústřic. Kachní nožičky v holandské omáčce.

RIMMER: Jaké blaho dotýkat se, ochutnávat. (nadšeně ochutnává)

KRYTON: Pečené selátko nadívané kaštany a lanýži.

RIMMER: Mmmmmmm.

KRYTON: (pokládá velmi velký tác bramborové kaše) Bramborová kaše.

RIMMER: Je se smetanou?

KRYTON: Je v ní půl litru smetany a půl litru másla, pane.

RIMMER: A orgie můžou začít.

Začne si cpát jídlo a pití do pusu a pak vrazí obličej do bramborové kaše. Nakonec si poleje hlavu šťávou z masa.

Listr vstoupí a zůstane ohromen stát.

LISTER: A jak ti svědčí moje strava?

Rimmer zvedne palec ruky nahoru, hlavu stále zabořenou v kaši.





Ubikace. Noc

Rimmer je stále v županu a kouří doutníka.

RIMMER: Tak to pochop. Asi šlo o chvilkový záchvat šílenství. Bylo to na mně moc. Nedotkl jsem se jídla tři milióny a dva roky. Toho jídla. Byl jsem jako zvíře.

LISTER: Já chci zpátky svoje tělo.

Lister leží na pravém boku, podpírá si hlavu rukou v kontrastu s Rimmrem, který nevypadá odpočinutě.

RIMMER: Už se to víckrát nestane. Ale tohle jsem musel dostat z hlavy.

LISTER: Z mý hlavy. Proč kouříš?

RIMMER: Jeden doutníček.

LISTER: Ale měl jsi mě dát do pucu.

RIMMER: Začnu zítra.

LISTER: A jestli ne tak uvidíš.



Vnitřní chodba.

Vidíme Listra oblečeného v Rimmrově zeleném obleku a čepici jak nese malý kufřík. Kocour ho míjí, ale pak ho to trkne.

KOCOUR: Héj. Jak to, že ses takhle vyfik? Proč chceš vypadat jako dutohlav? Jsi normální? Chceš bejt kopie chlápka co má uši tak velký, že na ně chytí satelitní televizi? Proč se oblíkáš jako ten paznecht Rimrák?

RIMMER: Protože (píchne Kocoura do oka) já jsem ten pazneht Rimrák.

Se samolibým pohledem do jeho tváře Rimmer odchází.



Velká lázeňská vana.

Rimmer si čte v pánském časopise.

RIMMER: Né. Tohle mají být ženy? Né. Hnus! (listuje v magazínu a my vidíme obrázek, který Rimmra zaujmul) Tahle by docela ušla.



Ubikace

Kocour je zády k nám a má rozvázané vlasy. Hraje s Listrem scrabble.

LISTER: (ukazuje na svá písmenka) Tohle písmenko, tohle a tohle. A tohle.

KOCOUR: Héééé, už to mám kamaráde. Jé, ou, zet, iks, ypsilon, qé, ká.

LISTER: To není slovo.

KOCOUR: To je kočičinou.

LISTER: Jozxyqk?

KOCOUR: Takhle se to nevyslovuje!

LISTER: A co to znamená?

KOCOUR: To je zvuk, co vydáš. Když ti něco přiskřípne pohlavní orgány.

Kocour předvádí rukama jakoby zavřel knihu a vydává ten zvuk.

LISTER: Je to ve slovníku?

KOCOUR: Mohlo by, kdyby jsis čet nahej a zavřel knížku moc rychle.

Opět to předvádí.

RIMMER: (vchází a vypadá jakoby se vypracoval) Cvičeníčko, mučeníčko. Bez práce nejsou koláče.

LISTER: Na váhu! Chci tě zvážit.

RIMMER: To není nutné. Koukni na to břicho. Ploché jako prkno. Takové nebylo už léta.

LISTER: Na váhu prosím!

RIMMER: To fakt není nutné

LISTER: NA VÁHU!

Rimmer vstoupí na váhu.

LISTER: Ty jsi přibral kilo!

RIMMER: Ovšem, že jsem přibral kilo. Ten kvasnicový extrakt. Abys měl pěknou figuru.

LISTER: Sundej župan!

RIMMER: A proč?

LISTER: Svlíkni ho!

RIMMER: Nebudu ti ukazovat svoje nahé tělo.

LISTER: To není tvoje tělo ale je moje!

KOCOUR: Ty se schováváš.

LISTER: Župan dolu!

RIMMER: Chci ti jen říct ?

LISTER: Shoď to.

RIMMER: (sundá župan a odhalí pěkně červené podvazky) Co je? Jo tohle. To je můj kýlní pás. Úplně jsem na něj zapomněl.

LISTER: To jsou podvazky.

RIMER: Ovšem že nejsou.

LISTER: Tak proč to má ty přezky na připevnění punčoch.

RIMMER: Na ty se zavěšují závaží abys moh posilovat i při chůzi. Je to dobré na stehna. (kýve se když předvádí připojená závaží)

LISTER: Já chci zpátky svoje tělo.

RIMMER: Poslyš máš pravdu. Trošku mi z toho v prvních dnech přeskočilo. Ale přísahám, že už je to všechno pryč. Nechápeš, že je v mé zájmu dostat tě do formy? Mohli bychom to dělat pravidelně. Čtrnáct dní v roce bych měl tvoje tělo. A napřesrok, jestli souhlasíš, bych si rád zamluvil poslední dva týdny v červenci.

LISTER: Chci ho zpátky.

RIMMER: Ještě jeden pokus.

LISTER: Už žádný přežírání.

RIMMER: Slibuju.

LISTER: A sundej si ten pás. Nesluší mi.



Ubikace

Slyšíme chlemtání.

LISTER: Holly! Světlo!

Lister seskočí z postele nachází Rimmra sedícího na posteli přikrytého prostěradlem.

LISTER: Tak už dost! Už toho mám až po krk!

RIMMER: MM-mph? Mph mmph mph? To jsi ty?

LISTER: To je konec!

RIMMER: (sundá prostěradlo a utře si ruce) Čeho je konec?

(všude má zbytky jídla)

LISTER: Zase ses cpal, co?

RIMMER: Vůbec ne?

LISTER: Chci zpátky svoje tělo. A hned!

RIMMER: Měl jsem ho jen tejden.

LISTER: Tohle jsme si nedomluvili. Seš podrazák. (odchází a mrkne do koše) A co je v tom koši? Moje vlasy. Moje dredy sou v koši! Mohl jsis je jenom sepnout.

RIMMER: Taky ano. Bohužel, upadly mi.

LISTER: Upadly? Tak honem do laborky. Deme!

RIMMER: Je hluboká noc. Kryton je teď vypnutý.

LISTER: Hned!



Ubikace. Později

Vejdou.

LISTER: (škrábe si prsa) Kolik doutníků jsi to vyhulil, Rimmre? Pajšl mně bolí jako bys ho nastrouhal na struhadle.

RIMMER: Máš zase svoje tělo. Nech mně být!

LISTER: Já vykouřím jenom pár cigaret za den. Je mi jako bys vyhulil celou sklizeň kubánskýho tabáku.

RIMMER: Měl jsem jeden jediný.

LISTER: Žádné ohledy, to jo! Zacházel si s mým tělem jako s kusem hadru. Jako by to byla vonuce. Hele. Narostly mi prsa. Tady je jasná rejha. Jenom se podívej. Tejden v mým těle a je ze mě prsoun.

Lister jde k váze a Rimmer vypadá velmi nešťastně.

LISTER: Ta váha se plete. Ta váha se musí plíst!

RIMMER: Odpovídá to tvé výšce.

LISTER: Rimmre. Ano. Odpovídalo by to mé vejšce, ale kdybych byl těhotnej hroch.

RIMMER: Předtím jsi taky nebyl žádný kulturista, co?

LISTER: Nepečoval si o moje atletický nohy. Že ne?

RIMMER: Upřímně řečeno. Bál jsem se jich dotknout.

LISTER: Rimmre, říkal jsem ti. Musíš mý nohy umejt a zasypat třikrát denně. A jednou je dobře vydrbat pemzou.

RIMMER: Nenašel jsem odvahu abych se jich třikrát denně dotknul.

Vrcholem statečnosti bylo, že jsem jednou sundal ponožky.

LISTER: Koukej na můj bachor. Koukej na něj. Můžeš na něj nakreslit reklamu a vypustit ho.

RIMMER: Podívej se. Za tohle na mně neházej odpovědnost. Ano, přidal jsem několik kilo k té tvé mastné kouli, ale přiznej si, že to byla ruina než jsem se k ní jen přiblížil.

LISTER: Ruina?

RIMMER: Kdyby to bylo auto, nikdo na světě by ho nepojistil. Nic nefunguje. Tvé chuťové buňky jsou zcela otupělé. Za těch pětadvacet let jsi je doslova vypálil tunami kari. A co všechny ty bolístky, o kterých nikdy nemluvíš? Bolest v zádech, ztuhlý krk. Jo, a něco ti poradím. Zelenou moč si může dovolit jedině urolog!

LISTER: S mým tělem máš utrum. Už ti ho nikdy nepučím.

RIMMER: A co příští rok? Měli jsme dohodu. Dva týdny v červenci a víkend před Vánocemi.

LISTER: Proč si ho chceš zase pučit? Je to přece ruina!

RIMMER: Bohužel lepší tělo není k mání. Když nemáš na dovolenou v Karibiku spokojíš se i s Bulharskem. S toho se nevykroutíš. Slíbils mi ho.

LISTER: Ale to jsem jenom tak plácnul, aby jsi mi ho vrátil. Moje tělo už nikdy, nikdy do svejch pařátů nedostaneš. Nikdy!

RIMMER: Radši si schrupni. Ráno to budeš vidět jinak.



Chodba

Kryton tlačí vozík s Listrem v bezvědomí.

KRYTON: Opravdu nevím, jestli bychom měli.

RIMMER: Jsi naprogramovaný, abys poslouchal. Tak dělej!

KRYTON: Ale mělibychom se ho nejdříve zeptat.

RIMMER: Říkal jsem ti, že souhlasil. Je šťastný, že mu to umožníme.

KRYTON: Proč jsem mu měl dát chloroform. A proč se tak zoufale bránil?

RIMMER: Tady velím já. A beru na sebe plnou odpovědnost.

KRYTON: Ale pane?

RIMMER: Do laboratoře. Pronto!

KRYTON: Oh!

RIMMER: Jestli se prober, prašť ho znovu!



Ubikace. Ráno

Vypadá to, že se Rimmer probouzí, ale brzy vidíme, že je oblečen do Listrových šatů.

LISTER: Jseš vzhůru? Rimmre? (seskočí z postele a všimne si své ruky) Né, prosím tě né. (všimne si, že má zanechanou zprávu) Přehraj zprávu!

Je to Rimmer v Listrově těle, znovu.

RIMMER: Ahoj! To jsem já. Říkal jsem ti, že to ráno budeš vidět jinak. Víš, tenhle týden jsem byl fakt v sedmém nebi. A ničilo mně jak si ve svém těle přímo lebedíš. Proto jsem vzal Kosmika a uprchl. Neboj se. Asi tak za měsíc jsem zpátky a vrátím ti ho. A neopovaž se mně pronásledovat! Jinak, (přiloží si pistoli ke skráni) to tvé tělo schytá.

LISTER: Kocoure! Kocoure!



Někde v lodi

KOCOUR: Cože to chceš?

LISTER: Bude to jenom na pár hodin.

KOCOUR: Ty chceš půjčit moje tělo?

LISTER: Potřebuju tvoje tělo abych dostal zpátky svoje tělo.

KOCOUR: Už jsi jedno tělo ztratil.

LISTER: No ták.

KOCOUR: Ty jsi vtipálek. Myslíš, že ti teď půjčím svoje?

LISTER: Jsem hologram. Abych ho mohl pronásledovat, potřebuju tvoje tělo.

KOCOUR: Odpověz mi na tohle. Dovolil bys popeláři aby jel tvým Rolls Roycem?

LISTER: Jak mám pilotovat Modrýho skrčka?

KOCOUR: To nech na mně!



Vesmír

Vidíme Modrýho skrčka jak opouští Červeného trpaslíka.



Vesmír

Střih na Kosmika jak sviští vesmírem, za ním zní jakási symfonie.



Kokpit Kosmika

Rimmer pochoduje za zvuku orchestru a troubí jakoby na trumpetu, zbraň v pravé ruce. Otevře truhlu a vytáhne koblih. Jakmile muzika skončí, strčí koblihu do pusy. Lister se objeví na monitoru.

LISTER: Rimmre! Rimmre! Prchat nemá cenu. Máme tě na dohled. Otoč Kosmika a vrať se na loď!

RIMMER: Já jsem tě varoval Listy! (namíří zbraň na Listrův obraz. Přiblíží se k panelu a by ho viděl) Nech mně být! Nebo víš, co se s tebou stane. (znova si namíří zbraň na pravou skráň)

KOCOUR: Blafuje.

RIMMER: Já neblafuju!

LISTER: Řek bych, že to myslí vážně. Zcvoknul se. Přiotrávil se koblihama.

KOCOUR: Jenom blafuje. Letím za ním.

KRYTON: Určitě blafuje.

LISTER: A co když mně zabije?

KOCOUR: To je gastronomický terorismus. Nemůžeme nečinně přihlížet.

RIMMER: Do toho vrazi! Zábava začíná.

LISTER: Máš pravdu. Blafuje.

RIMMER: Kruci!

KOCOUR: Za ním. (položí nohy na zem a loď se rozjíždí)

Rimmer jde do kokpitu. Řídí špatně a nabere pár šutrů.

LISTER: Přestává se mi to líbit. Otoč to, nech ho bejt!

KOCOUR: Už ho skoro máme.

LISTER: Je to strašně nebezpečný. Kašli na něj!

Modrý skrček se odvrátí a Rimmer se otočí aby se popásl zrakem, zapomínaje na zle vypadající skály blížící se vpředu.

RIMMER: Ha! Ha! Ha! Srabi! (otočí se aby se podíval kam letí)



Vesmír

Vidíme Kosmika jak narazí do skály a padá k zemi. Vracíme se k Modrému skrčkovi a vidíme Listův totálně šokovaný obličej.

LISTER: Krucinál. Jak jen hergot krucipísek mohl? On mně zabil!



Zadní část Kosmika

Všude visí spousty drátů. Vstoupí Lister, Kocour a Kryton. Šoupací dveře do kokpitu jsou otevřeny.

RIMMER: (vyjukne zpoza rohu) Čaues!

LISTER: Nic ti není?

RIMMER: Budeš hrozně zuřit.

LISTER: Co? Co je?

RIMMER: Budeš fakt příšerně zuřit.

Postaví se do dveří, jeho vršek je utržen nad ramenem.

LISTER: Né, ztratil jsi mojí ruku.

RIMMER: Ztratil jsem i tvoje hodinky.

LISTER: Ty všiváku.

RIMMER: Jó. Máš pravdu. Dávám ruce vzhůru. Tedy ruku vzhůru. Eeeee. (směje se)

LISTER: Myslíš, že to je legrace? (snaží se vypadat naštvaně jako někdo kdo právě ztratil svojí ruku)

RIMMER: Eeeee, ale tohle jo!

Vytáhne chybějící ruku ze zadu a vztyčí dva prsty na ní a ukáže ji Listrovi. Směje se a padá dopředu. Jak se na něj Lister podívá, smějí se Kocour a Kryton také.



Uvnitř Modrého skrčka

Krátký pohled na odlet.



Ubikace

Lister sedí na palandě s bílou, krví smáčenou bandáží na hlavě. Připíná si své dredy nějakým plastem na bandáž na hlavě.

LISTER: Kohopak tu máme? Kapitána chloroforma?

KRYTON: Prosím vás pane Dejvide. Nezlobte se. Můj čip svědomí se přehřívá. Áááááá, je mi opravdu hrozně!

LISTER: Tak tobě je hrozně. A co moje hlava do háje?

KRYTON: Já jsem ho musel poslechnout. Jsem naprogramován abych poslouchal všechny lidi, ať jsou jakkoli šílení.

Odstraní bílou plachetku z vozíku, který dotlačil a ukáže malou porci jídla na tácu.

KRYTON: Večeře je na stole, pane.

LISTER: Strouhaná mrkev v lístečku salátu. To budu jíst příštího půl roku.

Vchází Rimmer, divně se dívá.

LISTER: Co si tak vyjevenej. Jakobys viděl strašidlo?

KOCOUR: Klidně jsem spal, chápeš? A pak už si jen vzpomínám jak mi ten chodící preservativ dal houbu na obličej a světlo zhaslo.

Kocour/Rimmer jde toporně ke stolu a trhaně si sedne.

KRYTON: Byl to rozkaz. Eéééé.

Rimmer/Kocour vstoupí, nese plato bramborové kaše s dalším jídlem a sedne si ke stolu.

RIMMER: Jen jednu noc. Slibuju. Vrátím ti ho zítra hned po ránu. Možná ve čtvrtek.

Vrazí tvář do kaše a začne se v tom rochňat jak prase.


---
Autoři přepisu: Tomáš Kučera (Kohy) + Jiří Charvát (Rimmer)
E-mail: kohy@cervenytrpaslik.cz + rimmer@cervenytrpaslik.cz

0.00336