Queeg

Díl č. 11 (2. série - 5. epizoda)

Všechny scénáře

esmír

HOLLY: Těžařská loď Červený trpaslík tři miliony let v kosmu. Její posádka: Dave Lister, poslední žijící člověk, Arnold Rimmer, hologram Listerova mrtvého kolegy, a tvor, který se na lodi vyvinul z kočky. Konec sdělení. (Zmizí a znovu se objeví) Dodatek: Samota v kosmu vás často dohání k šílenství. Jediné, co mně pomáhá udržet si smysl pro realitu je přátelství s mou sbírkou zpívajících brambor.



Ubikace

KOCOUR sedí na křesílku a poslouchá walkmana, LISTER leží na horní pryčně a vyplňuje kvíz v ženském časopise, RIMMER hraje s robíkem dámu.

LISTER: (Čte) ?19. Co máte na sobě, když jste sama v posteli? a) vůbec nic; b) flanelovou košili; c) černé sexy negližé.? C! ?20. Myslíš si, že máš ňadra a) moc malá; b) tak akorát; c) moc velká.? (Sáhne si pravou rukou na hruď) Rozhodně moc velká. Tak jak jsem na tom? Samý Céčka: ?Jste eroticky založená dáma, smyslná a náruživá a nebojíte se to dávat najevo.? Jóóó! Jsem pěkná samice!!!

KOCOUR: (Stále poslouchá walkmana) Jauu, waúúú, jaaa, úůůů!

RIMMER: Trochu tišeji!

KOCOUR: Auuu, jaaa, eaauu!

RIMMER: Potřebuju se soustředit!!!

KOCOUR: Eeee, já tě neslyyyšim. Uaua?

LISTER: Co posloucháš?

KOCOUR: Uááůůů, uauauaůůůů!

LISTER vezme KOCOUROVI z ruky obal CDčka.

LISTER: (Čte z obalu) ?Robbie Hardy čte Tess z D'Urbervilles? (čti Dárbrvilu)?!? Ukaž, dej to sem!

Poslouchá společně s KOCOUREM pár sekund a pak se připojuje ke KOCOUROVU slastnému vyluzování zvuků.

LISTER: Ten pásek se nějak zamotal. To je fakticky skvělý!

RIMMER: Dovolíte pánové?!! Právě vymýšlím důmyslnou taktiku, která by zvrátila průběh celé partie.

LISTER: Rimmere, už to máš prohraný.

Je vidět hrací pole a na něm je jedna černá figurka s vlaječkou a nápisem ?Rimmer?. Kolem ní je rozestaveno 11 červených figurek, z nichž už jsou dámy, a RIMMER má jedinou možnost, kam figurkou pohnout. Hned poté by ho robíkova horda zničila.

RIMMER: Hm, ještě zdaleka není konec!

LISTER: Zbejvá ti jeden tah a po něm tě sejme!

RIMMER: Připouštím, že na první pohled by se situace mohla takto jevit, nicméně je nutno vzít v úvahu, že tady robík musí odejít do práce (Koukne se na své hodinky) za 4 minuty, 32 sekund. A jestli odejde dřív, než hra skončí, tak vyhrávám já! (Znovu se podívá na hodinky) 4 minuty, 15. (Začne skandovat, po vzoru anglických fotbalových fanoušků, s rukama nad hlavou) Riiimmm-eerr! Riiimm-eerr!

Robík na něj ukáže neslušné gesto.

LISTER: Ty seš ale pěkně slizkej had a podrazák!

RIMMER: Naprosto přesně! A proto taky vyhraju. Dokážu přistupovat k problému tvůrčím způsobem, místo toho, abych se držel vyšlapaných cestiček. A proto jsou lidé lepší než stroje.

LISTER: Hm, já ti ani nevim. Nás měla na zemák slečna Fosterová. Jednou s náma byla na letním táboře v Ganwy. A já jsem měl stan hned vedle ní. A najednou mě v noci vzbudil takovej fakticky divnej zvuk. Ta si nemyslela, že lidi jsou lepší než stroje. HOLLY se objeví na obrazovce.

HOLLY: Jak se vede, chlapci?

LISTER: Hele, zmizni!

HOLLY: Teď nevim, co jsem vám to chtěl říct.

RIMMER: Takže to asi nebylo tak důležité.

Náhle se loď velkým nárazem otřese. Všichni a všechno popadá, včetně LISTERA z palandy.

HOLLY: To je ono, ano. Pozor, do lodi narazí meteor. Já věděl, že mi to dojde.

KOCOUR: Díky za varování!

HOLLY: Omlouvám se, ale mám toho moc.

LISTER: Copak je to s tebou, Holly?

RIMMER: Už na něj leze počítačová senilita.

LISTER: Poškodilo se něco?

HOLLY: Nevím, poškodilo to přístroj na hlášení škod.

LISTER: A kde to narazilo?

HOLLY: Těžko říct, monitory nefungují. Někde kolem ? 501. podlaží.

RIMMER: Jsi tak užitečný, jako automat na kondomy ve Vatikánu.



Chodba na podlaží 501

LISTER a KOCOUR stojí na chodbě u vozíku, na němž je monitor s obličejem HOLLYHO.

LISTER: Tady nic není, jdem do pětistýho druhýho.

Dveřmi vchází RIMMER, který pozbyl svých dolních končetin.

RIMMER: Áhh, pánové, neviděl jste někdo z vás moje nohy? Pod pasem, kde je normálně nosím, nejsou vidět.

LISTER: Holly, co se mu stalo s nohama?

Nohy najednou přiběhnou k vozíku z druhé strany, než stojí RIMMER a hodlají proběhnout dveřmi ven.

KOCOUR: Helééé, tady jsou!

RIMMER: Zastav je!

LISTER: Pojďte, nožky, tudy!

HOLLY: Je to v pětistém druhém, tam, kde je holografická simulační kabina.

RIMMER se snaží umístit nohy do středu svého těla, aby už neběhali po světě samy.

RIMMER: Co to má znamenat?

HOLLY: Nejspíš nic vážného, nepanikařte!

RIMMER: Tak podle tebe není vážné, když ti genitálie odpochodují, kam se jim zlíbí?

RIMMER se ujišťuje, že jeho nohy už drží na těle, ostatní odchází. RIMMER zabliká, podobně jako to dělají předválečné staré filmy a pospíchá za nimi.

RIMMER: Počkejte na (několikrát se zasekne) -mě- -mě- mě- -mě- -mě- -mě- -mě-!



Chodba na 502. podlaží

HOLLYHO vozík jede v čele skupinky.

HOLLY: Tady to je, pětisté druhé.

LISTER: Rimmere, není ti nic?

RIMMER přijde legrační chůzí do holografické simulační místnosti. Navíc ještě jednou zabliká.



Holografická simulační místnost

RIMMER: (Mluví vysokým hláskem) Vidíte, raketoplán se zpozdil. Trochu se zpozdil, ale bylo to tak úžasné, okouzlující, báječné!

KOCOUR: Co se mu stalo?

LISTER: Proměnil se v Branniganovou, lodní psycholožku.

HOLLY: Zase ho dáme do kupy.

Uvnitř místnosti je veliký nepořádek. Varovná světélka blikají, většina zařízení hoří a kouř stoupá ke stropu. LISTER a KOCOUR se snaží dostat oheň pod kontrolu. Hasí přístroje minimaxem.

HOLLY: Nebojte se, vím jak na to.

RIMMER: (Opakuje po HOLLYM s tupým výrazem ve tváři - je to součást jeho poruchy) Nebojte se prosím, vím jak na to.

HOLLY: (K LISTEROVI) Dej ten napájecí spínač na manuál.

RIMMER: (Opakuje) Dej ten napájecí spínač na manuál.

LISTER: Jak se to dělá, Holle?

RIMMER: (Teď opakuje po LISTEROVI) Jak se to dělá, Holle?

HOLLY: Odpoj hlavní okruh. Vypínač máš hned u ruky.

RIMMER: (Opakuje) Odpoj hlavní okruh. Vypínač máš hned u ruky.

LISTER: To je tenhleten?

RIMMER: To je tenhleten?

HOLLY: Ano, přesně ten.

RIMMER: Ano, přesně ten.

HOLLY: Teď spusť náhradní okruh.

RIMMER: Teď spusť náhradní okruh.

Jakmile to LISTER udělá, RIMMEREM projede proud energie.

RIMMER: Áááh! To bylo hrozný, tohle už nechci nikdy prožít!

Najednou jím opět projede paprsek a on začne dělat pohyby tak typické pro KOCOURA.

RIMMER: Aaaaaúúúúú! Jéééééááááááh! Aaaaaaóóóóúúúúúúhhhhháááá!

KOCOUR: Heléé! To jsem já!

HOLLY: Tu červenou hlavici strč do té modré zdířky.

LISTER to udělá a RIMMER je zase ?normální?.

RIMMER: Uáááh. Už je to spravené?

HOLLY: Ano.

LISTER drží volný žlutý kabel.

LISTER: A nepatří tohleto taky někam?

HOLLY: Tohle se musí spojit s tím bílým kabelem.

LISTER: Bílym kabelem?

HOLLY: Ano.

LISTER popadne oba kabely, které má spojit. Mezi oběma kabely se ale náhle zajiskří a LISTER dostane takovou ránu, že vyletí do výšky až přeletí před ním stojící zařízení. Zároveň se ozve veliká rána a KOCOUR s RIMMEREM začnou křičet. Jakmile výbuch odezní, za kouřem se zjeví HOLLYHO monitor.

HOLLY: ... nebo s tím žlutým kabelem? Ano, měl to být ten žlutý.

Ostatní se zvedají ze země. LISTER je zcela otřesený a sedá si na nejbližší židli.

RIMMER: (Ukazuje na HOLLYHO) Ty jsi naprostý, naprostý ? to slovo ještě nevymysleli, aby vystihli to, co doopravdy jsi, ale to jsi! A to naprostý, naprostý... tři tečky.

HOLLY: No tak, neztrácej hlavu.

RIMMER: S tebou budu rád, když neztratím aspoň nohy!

KOCOUR: Jó, dneska je bez oběda!

RIMMER: Oběda, snídaně, večeře, svačiny, prostě bez jídla! Nedostane ani drobek, pokud jde o mě.

KOCOUR: Helé, kdo to je? (Ukáže směrem na monitor na protější zdi)

Na monitoru je nepřátelsky vypadající obličej. Je černý, s knírem a s velkýma ušima.

RIMMER: (Naprosto nadšeně s rukama vstříc monitoru) Mimozemšťan!

HOLLYHO reakce je ale úplně odlišná.Vypadá nevesele, je jasné, že ten obličej zná a že předpokládá problémy.

HOLLY: Queeg!

RIMMER: Jaký Queeg?

QUEEG: Jsem Queeg 500, záložní počítač Červeného trpaslíka. Všechny lodě Jupiterské důlní společnosti jsou povinny mít záložní počítač, který nahradí počítač hlavní, pokud hlavní počítač poruší článek 5! Tímto přebírám velení této lodi.

Z nějakého důvodu zní Queeg jako seržant americké armády.

HOLLY: To je ale vzpoura, pane Queegu. Za tohle vás nejspíš pověsím na nejvyšším jeřábu v titanských docích.

RIMMER: Co je v tom článku 5?

QUEEG: Hrubá nedbalost vedoucí k ohrožení posádky.

LISTER: (Už se probral ze šoku) Nemůžeš převzít velení. Holly má IQ šest tisíc!

HOLLY: Ano, přesně tak!

QUEEG: Tohle vám napovídal?

LISTER: No, a kolik teda?

QUEEG: Šestka tam je, ale šest tisíc to není.

KOCOUR: Tak kolik?

QUEEG: Šest.

HOLLY: Šest? Dej si voraz! To by bylo málo i na skleničku vody!

LISTER: Tak jak to, že zná všechny odpovědi na naše otázky z vědy a techniky?

QUEEG: Kouká se do knížky.

HOLLY: To je sviňucha!

QUEEG: Všechny informace z astrologie, fenomenologie a fyziky má z jedné knihy.

RIMMER: Z které knihy?

QUEEG: Z ?Dětské encyklopedie vesmíru?. To byla jediná, ve které byly obrázky.

HOLLY: To je ale pomluva! Měl by sis najít dobrého právníka.

KOCOUR: Tak proto je vždycky mimo!

HOLLY: Zásadně nejsem mimo, jsem chytrý jak opice.

LISTER: Ano, dokáže nás pilotovat zpátky na Zem.

QUEEG: Nedokáže! Posledních čtrnáct měsíců kroužíte pořád dokola.

LISTER: (Velice překvapeně) Cože?

HOLLY: Jenom kope jako Kohouti (přezdívka fot.klubu v Anglii - Tottenham Hotspur). Ubohý kopálisti z Tottenhamu. Tuhle hru chápu, snaží se vás proti mně poštvat a převzít velení.

QUEEG: Tady není o čem diskutovat. Rozhodnutí už padlo. Tvoje terminály jsou odpojeny, byl jsi odstaven.

HOLLY: Jsem v nejlepším stavu!

QUEEG: Budeš pracovat jako noční hlídač. (Zatváří se brutálně) Od teď je Červený trpaslík pod velením Queega 500!



Ubikace

LISTER leží na horní palandě. QUEEG je na monitoru vedle postele.

QUEEG: Queeg celé posádce: Provedena změna kurzu. Nový kurz 057-776. Konec sdělení. (Monitor se změní zpět v zrcadlo)

Do pokoje vchází RIMMER.

RIMMER: Áh, tedy Listere, to je jinčí káva, co? Viděls, jak robíci kmitají po chodbách, leští, opravují, čistí, zametají. Výtahy jezdí, hasící přístroje fungují. Což ovšem znamená, že fungují, když je spustíš, a ne, když jdeš kolem a náhodou zakašleš, jako to bylo za Hollyho vlády.

LISTER: (Zamyšleně) Jó, asi jó.

RIMMER: Ale, Listere, není proč se kvůli Hollymu rmoutit. Byla to laskavost. To je jako se starým slepým ovčákem, který už dosloužil. Vezmeš ho do stodoly s nabitou kulovnicí a odpráskneš ho. A to říkám jenom proto, že ho mám tak rád.

LISTER: Jak myslíš, že se Holly cejtí?!

RIMMER: Cítí? Nijak se necítí, Listere, je to počítač.

LISTER: Stejně něco cejtí. Občas si říkám, že by sis stroje neměl polidšťovat. Peterson si jednou koupil boty s umělou inteligencí. Chytrý boty se jim říkalo. Byl to dobrej fór. I když jsi byl nadranej přímo jako dělo, vždycky tě dovedly domů. Jednou v Oslu ho ale podrazily a druhej den se probudil v Barmě. Ty boty pak nudilo chodit jenom z hospody každej večer. Prostě chtěly vidět kus světa. Nemohl se jich potom vůbec zbavit. Ať je prodal, komu chtěl, druhej den byly zase u něj. Pokoušel se je zamknout, ale vykoply prostě dveře.

RIMMER: Je to pravda?

LISTER: Jo! Naposled jsem o nich slyšel, když ukradly auto a spadly do řeky. Neuměly řídit, víš?

RIMMER: Vážně?!

LISTER: Jo. Petersona tenkrát ta jejich havárie fakt vzala. Šel s tim za farářem (LISTER seskočí z palandy) a ten mu řek`, ať, ať se uklidní, že ty boty jsou teď šťastný a že jsou v nebi. Vidíš, takže i boty mají duši.

Mezitím, co o tom RIMMER přemýšlí, LISTER odejde z pokoje.

RIMMER: (Velmi dojatě) To je ale tak smutný příběh.

Znovu zapřemýšlí a pak mu dojdou souvislosti.

RIMMER: Něco mi vysvětli. Jak si otevřely dvířka do auta?



Ubikace, ráno

LISTER a RIMMER spí na svých postelích. Na stolku vedle palandy stojí starý radiobudík z 20.století, doslova kousek z antikvy. Je na něm čas 5:59, který náhle přeblikne na 6:00 a začne pípat. RIMMER vyskočí z postele?

RIMMER: Vypnout!

Vybíhá ven z pokoje, když mu najednou dojde, kolik je hodin.

RIMMER: Ty, Queegu, jak to, že mi budík zvonil už v šest hodin?

QUEEG: Na šestou sis to objednal.

RIMMER: Aha, takže s Hollym jsme měli nepsanou dohodu. Já jsem mu řekl: ?Holly, vzbuď mě v šest a ani o vteřinu déle!? a Holly dělal, jako že zapomněl a vzbudil mě kolem desáté na snídani. Chápeš?

Předpokládaje, že QUEEG vše pochopil, opět uléhá. Po pár sekundách začne hlučet děsivý alarm.

RIMMER: Ááhh!

RIMMER se posadí na svou pryčnu, zatímco LISTER stále nerušeně spí.

RIMMER: Queegu, začínám rozumět, že jsme taky došli k určité dohodě: Já budu hodný na tebe a od tebe čekám ránu pěstí. Dobře, dej mi uniformu.

QUEEG: Nejdřív rozcvičku!

RIMMER: Ááha, ano. Tak ještě jednou: Holly a já, Bůh žehnej jeho čipům, jsme měli takovou dohodu?

QUEEG: Hoď sebou!!!

RIMMEROVI ruce a nohy začnou provádět obvyklé cvičební úkony - skáče a rozpažuje, stále dokola, což se děje zjevně bez RIMMEROVA vědomí.

RIMMER: Co to vyvádíš?!?

QUEEG: Tohle je, ty bažante líná, povinná rozcvička řady 500!!!

RIMMER: Ale, já jí nechci! Nech toho!

QUEEG: A za chvíli, srabe, poběžíš tři míle!

RIMMER: Nemůžeš přece jen tak převzít vládu nad mým tělem!

QUEEG: Společnost platí tvoje holografické přežití. A tady ve vesmíru jsem společnost já.

RIMMER: Listere, vstávej!! Pomóc! Listere!

LISTER se s šokem probouzí.

LISTER: Co se děje!?!

RIMMER: Queeg mě chce dostat do formy.

RIMMER přestává cvičit nohama a rukama, sedá si a začíná dělat nedobrovolně sedy-lehy.

RIMMER: Co blázníš? Tohle ne, ježiši! Na tohle je moje břicho moc zesláblé!

QUEEG: Raz!

RIMMER: Mami!

QUEEG: Dva!

RIMMER: Milost!

QUEEG: Tři!

RIMMER: Pomóc!

QUEEG: Čtyři!

RIMMER: Holly a já jsme měli dohodu!

QUEEG: Pět!

LISTER: No tak, snaž se, ty máslo!



Chodba na Červeném trpaslíkovi

RIMMER běží chodbou.

RIMMER: Chci zpátky vládu nad svým tělem! Tři míle mě zabijou! Omdlím!!!

RIMMER omdlí, což se projeví tím, že mu v běhu klesne hlava bezvládně na stranu.



Jiná chodba

KOCOUR stojí před automatem na jídlo a kope do něj.

KOCOUR: Povídám - jídlo! (Vstrčí hlavu do automatu) Je tam někdo?

RIMMER v bezvědomí proběhne kolem. KOCOUR ho překvapeně sleduje.



Ubikace

LISTER si čistí zuby tak, že vystřikuje pastu do výšky a snaží se ji ústy zachytit. Pak si utře ústa ručníkem. Přibíhá omámený RIMMER. Hlava mu stále leží na rameni, jazyk má vyplazený a oči zavřené. Běží na místě.

LISTER: Co to s nim je?

QUEEG: Po prvních pěti stech metrech omdlel.

LISTER: Tos ho nechal běžet dvě a půl míle v bezvědomí?

QUEEG: To je předpis!

LISTER: (S nadšením) Jóó, to se ti povedlo!

QUEEG: Tak, 7:00, čas na opakování nouzového přistání. Měl bych ho vzbudit.

RIMMEROVA hlava sebou hodí doprava, pak doleva a znovu doprava a s patřičnými plácavými zvuky. QUEEG ho holograficky profackoval. RIMMER se probere.

QUEEG: Zopakuj si stránky 25 až 59, pak si napíšeš test. Když ho zvoráš, tak zejtra, padavko, poběžíš pět mil. A teď přebíráš kontrolu nad svým tělem.

RIMMER jen stěží udrží stabilitu na nohách. Směrem ke QUEEGOVU monitoru ukáže neslušné gesto, načež zasedne k sešitu, jenž leží na stole a počne se doslova drtit. Vstupuje KOCOUR.

KOCOUR: Helé, já nemůžu sehnat žádný jídlo!

LISTER: Zkus jinej automat.

KOCOUR: Zkoušel jsem je všechny! (Imituje hlas automatů) Je mi líto, vyčerpal jste kredit! (Normálně) Všechny se zbláznili!

LISTER: Queegu, co je s automatama?

QUEEG: Odkazuji vás na článek 597. Pokud někdo vyčerpá kredit, bude mu odepřeno jídlo i pití, dokud účet nevyrovná.

LISTER: Ale, néé. S Hollym jsme měli takovou nepsanou dohodu, víš...

QUEEG: Kdo chce jíst, musí pracovat.

LISTER: Pracovat?

KOCOUR: (K LISTEROVI) A koukej sebou hodit, protože tvůj Kocourek už šilhá hlady.

QUEEG: Oba dva!

KOCOUR: Tak pozor, zabrzdi! To slovo s ?P? přede mnou ani neříkej. Kočky nikdy nepracujou. Učili nás to i ve škole.

QUEEG: (Fatálně) A od teď ? budou pracovat všichni!!!

KOCOUR: Kocourek tedy ne!



Chodba

KOCOUR s LISTEREM klečí a drhnou podlahu.

KOCOUR: U všech koček, to se mi snad zdá! Vypadám přímo žalostně?asi jako ty v nejlepších šatech.

LISTER: O nic nejde, představ si, že ta podlaha je Queegův ksicht!

Oba se podívají na zem a plivnou na podlahu. Potom ji začnou znovu drhnout. Po chvilce KOCOUR znovu přestane.

KOCOUR: Ah, chudinky ručičky! Měl jsem je tak hezounké!

LISTER: Tak si vem sakra rukavice.

KOCOUR: (Popadne svítivě žluté rukavice) Měsíčková žluť s modrou? Zbláznil ses? (Zahodí je) A vůbec, jak dlouho to máme dělat?

LISTER: Děláme to teprv deset minut!

KOCOUR: Deset je víc než dost.

LISTER: Máme to dělat celej den.

KOCOUR: Cože!?! Celý den? Úplně celý den? A co můj spánek? Já sem Kocour, musím si zdřímnout. Když si neschrupnu aspoň desetkrát za den, tak nemám dost energie na hlavní spánek dne.

Náhle z vedlejší chodby přijede vozík s HOLLYHO monitorem. HOLLY má na sobě čepici a šálu.

HOLLY: Stát! Kdo je? Přítel nebo nepřítel?

LISTER: Holly!

KOCOUR: Jak se máš? Vypadáš skvěle! Ukaž, utřu ti obrazovku.

Jak KOCOUR řekne, tak udělá.

LISTER: Tak co, jak to jde?

KOCOUR: No a co pořád děláš?

HOLLY: Práce nočního hlídače mě vyčerpává. Rozsvěcovat světla na chodbách, vypínat je a zase je rozsvěcet. Je to honička, fakt.

LISTER: Musíš nám pomoct, Holle.

KOCOUR: Jó, ten Queeg musí zmizet. Podívej, jak mi zničil pleť! Ten chlap je šílenec!

V tu chvíli kolem proběhne notně udýchaný RIMMER.

RIMMER: (Sotva schopen mluvy) Souhlasím!

LISTER: Nutí nás makat, jinak nám nedá jíst!

HOLLY: No, on určitě ví, co dělá. Na rozdíl od některých neschopných senilních počítačových vraků. I tak bylo hezké, jak se všichni mohli přerazit, aby se mě zastali. To bylo něco, viďte?

LISTER: Já jsem se tě zastal.

HOLLY: Na to si dobře vzpomínám. Když Queeg řekl, že mám IQ šest, tak jsi vyrazil na moji obranu se slovy: ? No jasně, tak teď už to chápu.?

LISTER: Néé, to byl Rimmer!

HOLLY: To už je jedno. Pravdou zůstává, že na lodi jsou osoby, co nevěří, že moje IQ je šest tisíc.

LISTER: Já ti věřim.

HOLLY: Dokážu vám to, jestli chcete.

LISTER: To není nutný.

HOLLY: Já to chci dokázat.

LISTER: Kolik je druhá odmocnina z 2 049?

HOLLY: Chceš, abych vám to dokázal, co?

LISTER: Néé, vůbec!

HOLLY: Ale jistě, že chceš! Takže jestli znám druhou odmocninu z 2 049, bude to důkaz?

KOCOUR: Tak kolik to je?

HOLLY: Nechcete radši otázku ze sportu, co?

LISTER: Kašli na to, tohle není důležitý.

HOLLY: Pro mě ano! Byl jsem nařčen.Chci si očistit jméno.

KOCOUR: Tak kolik je druhá odmocnina z 2 049?

HOLLY: A co otázku z astronomie?

LISTER: Jakou třeba?

HOLLY: Já nevim, třeba ? která planeta je nejblíž Slunci?

LISTER: Která planeta je nejblíž Slunci?

HOLLY: Jó, to je lehké, jako pár facek. Zrovna v téhle oblasti se moc dobře vyznám. Planeta, která se nachází nejblíže Slunci je... (HOLLY se zadrhne. Na jeho monitoru se najednou v jeho rukou objeví kniha s nápisem ?Dětská encyklopedie vesmíru? do které chvilku nahlíží) ?Merkur.

LISTER: (Pokyvuje) Jo, správně.

HOLLY: Ach, vy malověrní.

LISTER: Néé, mě si přesvědčil, Holle.

KOCOUR: Mě taky. Takže jak se zbavíme toho Queega?

HOLLY: Takže mi zase zcela důvěřujete, natolik, abych to provedl?

LISTER se podívá na KOCOURA. Oba nastejno kývnou.

OBA: Jo!

HOLLY: Já se ozvu.

HOLLY odjíždí se svým vozíkem a píská si. LISTER a KOCOUR si taktéž začnou pískat a vrací se k drhnutí.



Ubikace, večer

RIMMER sedí na své dolní pryčně a vypadá notně utahaně. LISTER sedí u stolu a před sebou má přiklopenou mísu s jídlem. Odklopí ji? a vidí svůj příděl ? toast a jediný malinký hrášek.

LISTER: To už fakt přehání!

RIMMER: A kdo?

LISTER: Queeg! Podívej, co mi dal k večeři: toast s hráškem! S jednim hráškem! Ještě kousek a já se složim. (Vyndá toast z talíře a chce rozříznout hrášek, ten mu ale z talíře vyletí) Ztratil jsem hrášek! To je konec! Já se skládám! (Položí hlavu do talíře)

RIMMER: Dělá to jen proto, aby ti naboural morálku.

LISTER: No jo, ale ? já chci svůj hrášek! (Hystericky) Je to můj hrášek! Vydřel jsem si ho! Kde je? Je mi fuk, jestli je na zemi obalenej prachem nebo pod postelí mezi mejma nehtama. Kde je? Je to můj hrášek, je vydřenej a já si ho sním, ať už je, kde je!

RIMMER: Je v koši s tvými špinavými ponožkami.

LISTER chvilku přemýšlí.

LISTER: Asi mi bude stačit toast.

Vezme toast do ruky.

LISTER: Proč jsme se Hollyho nezastali?

RIMMER: Já se ho zastal.

LISTER: Jó, fakt? A kdy?

RIMMER: Dobře, tak ne.

LISTER: Nikdo z nás, to je hrůza.

RIMMER: Mysleli jsme, že nás čeká něco lepšího.

LISTER: Kam se ztratila důvěra? Kam věrnost? Kam úplně prostý, normální, poctivý přátelství?

RIMMER: Přátelství? Víš, kolik lidí, které jsem v životě potkal, můžu nazvat opravdovými přáteli?

LISTER: No, jestli se dá počítat tvoje nafukovací panna, tak jednoho.

RIMMER: Já ti to řeknu. (Vstane a chvilku přemýšlí) Nikoho. Jednou jsem se spálil a poučil se z toho. Nikdy nikomu nevěř! Měl jsem kamaráda, Smithe Wessena. Znal jsem ho deset let. Byli jsme jako bratři. Jeho táta tajně brousil moji mámu. Prostě jedna rodina. A spolu jsme byli u vesmírných skautů.

LISTER: (S pousmáním): Ty jsi byl u vesmírnejch skautů?

RIMMER: Ale jistě. (Předvede pozdrav skautíků) Kvarky, škvarky, bim, bam, bum. Bylo nám patnáct a byli jsme na kurzu, kde se hrálo na přežití dnem i nocí v divočině. Spaní pod širákem, k jídlu jenom bobule a kořínky.

LISTER: To byla cizinecká legie?

RIMMER: Měli jsme nože švýcarské armády. Jíst jsi mohl jenom to, co jsi sám zabil. (Lehne si na svou postel) Vzpomínám si, jak se deset kluků domluvilo, že prý snědí mě! Svázali mě do kozelce, zapálili oheň a polili mě grilovací omáčkou. Jak mě tak otáčeli, tak jsem si říkal: ?Smithák mě zachrání, je to nejlepší kamarád!? Ukázalo se, že Smithák je vede a že má spadeno na mou pravou hýždi. Nebýt Jekatakatuly, naší vedoucí, tak jsem si naprosto jistý, že by mě snědli.

LISTER: Ale běž, jenom tě tak pošťuchovali. Určitě by tě nesnědli. Víš, jaký jsou děti.

LISTER vyskočí na svou horní palandu.

RIMMER: Vtip je v tom, že kamarádi jsou kamarádi jen, když se jim to hodí.

LISTER: Světlo.

Světla v pokoji zhasnou.

RIMMER: Listere?

LISTER: No?

RIMMER: Jak víš o té nafukovací panně?

LISTER: Tajně jsem tě sledoval.



Řídící místnost

RIMMER má hodinu astronavigace. KOCOUR a LISTER zametají.

QUEEG: Kalkulace.

RIMMER: Kalkulace.

QUEEG: Korelační koeficient podílu VX a DY minus P, to celé děleno R, kde R je poměr mezi T a S, při konstantě K a proměnné S.

RIMMER: Jenom malou otázku...

QUEEG: Ano?

RIMMER: Co je to ?kalkulace??

QUEEG: Koukej počítat! (K LISTEROVI a KOCOUROVI, kteří se v polospánku opírají o svá košťata) A vy dva smradi, konec flákání a makat!



Chodba

HOLLY jede chodbou na svém vozíčku. Má vážný výraz. K tomu mu hraje píseň Franka Sinatry?:

Do not forsake me, oh my darling.

I only go, I must be brave.

For I must face the man who hates me,

Or I will cower in my grave.



Řídící místnost

HOLLY vjíždí do místnosti.

HOLLY: Queegu!

QUEEG: Co otravuješ?

HOLLY: Chci zpátky svou loď.

QUEEG: To máš blbý.

HOLLY: Jestli chceš loď, tak o ni musíš bojovat.

LISTER: Dej bacha, Holle, ten chlap je šílenec.

HOLLY: Vyzývám tě ke hře dle tvého výběru. Nechť zvítězí ten lepší.

RIMMER: Ježišmarjá!

HOLLY: Vítěz nechť je velitelem lodi.

QUEEG: A ten, co prohraje?

HOLLY: Poražený bude vymazán, zlikvidován, zapomenut.

KOCOUR: (K HOLLYMU) Tak čau, plešoune.

HOLLY: Zvol si hru.

QUEEG: Šachy.

HOLLY: Jakoukoliv hru, jen si vyber.

QUEEG: Šachy.

HOLLY: Dáma, poker, cokoliv?

QUEEG: Šachy.

HOLLY: Halma, člověče nezlob se?

QUEEG: Šachy.

HOLLY: Monopoly. Třeba tě nechám i začít.

QUEEG: Šachy!!!

HOLLY: Asi chceš hrát šachy. Převeď mě na svůj monitor.

HOLLY zmizí z pojízdného monitoru a objeví se vedle QUEEGA na hlavní obrazovce.

LISTER: Holly, nehraj si s nim, klidně tě vymaže.

HOLLY: Počítač musí vždy vykonat svou povinnost. Nechť bitva začne.

QUEEG: Pěšec na E4.

HOLLY: Hřebec na C3.

RIMMER: Většinou se tomu říká ?jezdec?, Holly.

QUEEG: Střelec na F4.

HOLLY: Dáma na H8. Šach-mat!

QUEEG: To je tah proti pravidlům.

HOLLY: Jé, pardon, takhle dáma nejezdí, splet jsem si to s pokerem.

RIMMER si jednou rukou zakryje obličej v předtuše předpokládané katastrofy.

HOLLY: Mariáš? Označil by sis karty!

KOCOUR: (Šeptá HOLLYMU) Psst, jestli ti to pomůže, studoval jsem jeho taktiku a je v ní jistá pravidelnost. Pokaždé, když táhneš ty, tak on táhne taky. (Mrkne na HOLLYHO)

HOLLY: (Mrkne zpět) Díky, Kocoure.

Hra pokračuje. Uprostřed obrazovky se střídají tváře obou soků, které hlásí pohyby svých figur. LISTER, RIMMER a KOCOUR sledují partii se znatelnou nervozitou, která se minutu od minuty stupňuje.

QUEEG: Střelec na C5.

HOLLY: Střelec bere bigoše.

QUEEG: Pěšec na D5.

HOLLY: Kobyla na F3.

QUEEG: Střelec B?

HOLLY: ?na F3?

QUEEG: ?bere pěšce?

Oba se střídají stále rychleji.

HOLLY: Bigoš na E4. ?kobyla na?

OBA: (Společně) ?na F3!

HOLLY: Bigoš bere kobylu.

QUEEG: Střelec na B5. Šach-mat! A máš to, srabe!!!

HOLLY: A jé, to jsem přehlíd`.

LISTER: Holly, cos to udělal?

RIMMER: (Zklamaně) Prohrál.

QUEEG: A proto bude vymazán!

HOLLY: A co piškvorky?



Ubikace

KOCOUR, LISTER a RIMMER sedí na palandách. KOCOUR a LISTER na horní, RIMMER na spodní. Všichni vypadají velice smutně, až depresivně.

RIMMER: Co tohle bylo za plán?

KOCOUR: To nebyl plán, ale normální hovadina.

LISTER: Proč jsme je nezastavili?

RIMMER: Myslel jsem, že má nějaké eso v rukávu.

KOCOUR: Teď se Queega už nezbavíme. Máme se na co těšit.

HOLLYHO obličej se objeví na monitoru na zdi.

HOLLY: No, chlapi, přišel jsem se rozloučit.

LISTER: Teď tě definitivně zlikviduje?

HOLLY: Vypadá to tak.

RIMMER: Teď tady bude peklo!

HOLLY: Tak, ahoj Dave, doufám, že ti to s tou Kochanskou vyjde.

LISTER: Díky, Holle.

HOLLY: Čau, Kocoure. Doufám, že jednou, a nebude to trvat dlouho, se ti splní ten tvůj sen a vrzneš si.

KOCOUR: (Velmi smutně) Díky, Holle.

HOLLY: A ty, Arnolde. Doufám, že jednou potkáš mimozemšťany a že ti vrátí tělo a budeš důstojníkem a taky pohlavně žít a přeju ti všechno, o čem si myslíš, že ti chybí ke štěstí.

RIMMER: Díky, Holle.

HOLLY: No, nesnáším dlouhý loučení. Třeba až si jednou půjdete trsnout na dýzu, tak si připijete na starýho Hollyho a řeknete si: ?No, nebylo to tak zlý, když s náma byl. Možná to nebyl ten nejlepší počítač, co vynalezli, ale byl prima.? Jo a poslední věc ? 45,265881.

LISTER: Co?

HOLLY: Druhá odmocnina z 2 049. Nejsem rychlý, ale nakonec to dám dohromady. No, končit se má s písní na rtech.

(Začne celkem falešně zpívat) Já teď jsem sám, jen sám. Volba zemřít, či s vámi žít, co dál? Komu, komu jen se svěřit mám, jen sám. Jsem sám?

Jakmile zpívá svou poslední větu, na monitoru se místo jeho obličeje objeví nápis ?Vymazává se?. Když zpěv ustane, objeví se nápis ?Vymazání dokončeno? Za pár sekund se na monitoru objeví QUEEG.

QUEEG: Tak, vy smradi, tohle si dobře zapamatujte ? řeknu vám jenom jednu věc?

LISTER: Jakou?

QUEEG: (HOLLYHO hlasem) Co je nového, chlapci?

Portrét QUEEGA na monitoru se změní na HOLLYHO. Ten se potutelně směje.

HOLLY: Zažili jste taškařici století. (Pauza) Užili jste si apríl v dubnu, květnu, červnu, červenci a srpnu. (Pauza) No jo, je to tak, já jsem Queeg!

VŠICHNI: Cože?!?

HOLLY: Queeg nikdy neexistoval, to jsem byl já.

VŠICHNI: Cože?!?

Všichni seskočí z palandy.

HOLLY: Kameňák, viďte, hoši?

KOCOUR: To byl vtip?!?

HOLLY: Že čtrnáct měsíců kroužíme pořád dokola. Že všechny informace mám z ilustrované dětské encyklopedie. Chováte ke mně nezměrnou úctu, že?

LISTER: Tak tys to všechno na nás ušil?

HOLLY: (Hlasem QUEEGA) No jasně, smradi! (Normálně) A vemte si z toho ponaučení: Važte si toho, co máte, protože v zásadě jsem fantastickej!

---
Autoři přepisu: Tomáš Kučera (Kohy) + Jiří Charvát (Rimmer)
E-mail: kohy@cervenytrpaslik.cz + rimmer@cervenytrpaslik.cz

0.00192