Konec

Díl č. 1 (1. série - 1. epizoda)

Všechny scénáře

Chodba Červeného trpaslíka

Šedivé zdi, tu a tam přístroje, znáte to. RIMMER nese zápisník; za ním jde LISTER, tlačí vozík s nářadím a náhradními díly.

LISTER: (Zpívá) Na Ganymede a Titan i já letěl tam ...

RIMMER: Listere, už jsi někdy dostal po té své kebuli svářečkou?

LISTER vrtí hlavou, že ne.

RIMMER: Ne? Tak mlč a strkej vozík!

LISTER: (S posměšným zasalutováním) Rozkaz, pane Rimmere!

Přicházejí k jídelnímu automatu.

RIMMER: Takže, chodba 159.

LISTER si začne broukat tu samou píseň.

RIMMER: Listere, zmlkni!

LISTER: Jenom si broukám.

RIMMER: Tak přestaň!

LISTER přestane broukat a vyluzuje tóny tak, že má otevřená ústa a plácá se do tváří.

RIMMER: Listere, buď tak hodný a nezpívej, nebroukej a netvař se.

LISTER přestane klepat do svých tváří a rozhodne se pro interpretaci písně "Kdybych jen měl srdce" klapavými zvuky z krku.

RIMMER: Listere, ještě jeden zvuk, cokoli a půjdeš do hlášení. Jaké je číslo úkolu?

LISTER otvírá ústa, jako by mluvil, ale nevydá přitom hlásku.

RIMMER: Tak to by stačilo! (Začne psát do svého zápisníku a předříkává si) "Lister D., třetí technik. Přestupek: ruší nadřízeného důstojníka pobrukováním, mlaskáním a mlčením." Až to uvidí kapitán, jsi v koncích.

LISTER: Rimmere, já se nudim!

RIMMER: Bože?! Tohle je zásadní běžná údržba! Je naprosto nezbytná pro dobro této posádky, této mise a této lodi.

(Čte ze svého zápisníku) "Automat 172: ucpaná tryska na slepičí polévku."

Před obrazovkou projede robík.

RIMMER: Podej mi čtrnáctku B.

LISTER podá mu malý bílý čistič trubek.

RIMMER: Tohle je čtrnáctka B? Listere, vypadá to snad jako čtrnáctka B?

Sáhne mezi součástky na vozíku a vytáhne jiný malý bílý čistič trubek, nerozeznatelný od toho prvního.

RIMMER: Tohle je čtrnáctka B, zlatíčko! Tohle (Ukazuje ten předchozí) je čtrnáctka F. Jsi slepý?!?

LISTER: Komu to vadí?

RIMMER: Mně, drahý Listere!

RIMMER zkoumá oba čističe, uvědomí si, že čtrnáctka F je vlastně vhodnější a rychle vrátí na vozík čtrnáctku B.

RIMMER: Je to moje zaměstnání! To já si odskáču, jestli přijde důstojník, objedná si slepičí polévku a dostane rybízový likér s pudinkem, dvojitou šlehačkou a cukrem!

Mezitím RIMMER čistí trysku jídelního automatu. Když je hotov, naťuká něco do automatu.

RIMMER (K automatu): Slepičí!

Automat hučí a pak vydá červený šálek něčeho. RIMMER z něj usrkne, zatváří se znechuceně a vyplivne to.

RIMMER: Ano, funguje to.

LISTER: Stejně je to celý postavený na hlavu. Jedinej důvod, proč údržbu nedali servisním robotům je ten, že jsou líp sehraný než my.

LISTER vezme šálek s polévkou a usrkne. Jeho reakce je stejná jako RIMMEROVA, ale usrkne ještě jednou a položí šálek na vozík.

RIMMER: Listere, to je naprostý nesmysl. Tak, co máme dál? (Čte ze zápisníku) "Botanické zahrady: vadný propustný obvod. Chodba 147: zaseklé dveře."

LISTER: Stejně víš, že mám pravdu, Rimmere. Máš nižší hodnost, než všichni servisní roboti, dokonce i než ten, co se zbláznil.

RIMMER: Ne na dlouho, příteli. Výš, jen výš! Tam já mířím!

LISTER: Bez důstojnický zkoušky se nehneš a ty zas rupneš, protože budeš úúúplně dutej!

RIMMER: Hm, Listere, naposledy jsem to neudělal jen o ten nejslabší vláseček!

LISTER: Cože? Přišel jsi tam a napsal jsi "já jsem ryba" - čtyřistakrát, trochu jsi si zakřepčil a složil ses.

RIMMER: To je naprostá lež!

LISTER: No, to teda neni! Vím to od Petersona.

RIMMER: (Napodobuje LISTERA) "To teda není! Vím to od Petersona." Listere, abys věděl, napsal jsem pojednání o propustných obvodech, které bylo příliš odvážné, nepředstavitelné a rafinované, aby ho zkoušející pochopili.

LISTER: Jó, napsal jsi, že seš ryba.

LISTER si zapálí cigaretu a začne kouřit.

RIMMER: Ty kouříš cigaretu, viď, Listere?

LISTER: Ne, to je kuře.

RIMMER: Dobře, jsi v hlášení! Už dvakrát během chvilky, Listere. Tak nevím.

Přichází k nim další člen posádky, Frank TODHUNTER.

TODHUNTER: Rimmere, Listere.

RIMMER: (Stojí v pozoru a salutuje) Ano, pane.

LISTER: (Posměšně) Hle, náš velitel! Už klušuuu?

TODHUNTER: Vskutku. (K RIMMEROVI) Zrovna procházím MacIntyreovy artefakty a vidím, že jste vyplnil 247 stížností ... tady na Listera.

RIMMER: (Tváří se hrdě) Ano, pane.

TODHUNTER: A z toho zde máme 123 urážek nadřízeného technika, 39 případů zanedbání povinností, 84 všeobecné neposlušnosti a jeden případ vzpoury.

RIMMER: Ano, pane!

TODHUNTER: Vzpoura, Listere?

LISTER: (Mezitím umístil cigaretu do ucha a začal jíst hamburger) Šláp´ jsem mu na palec.

RIMMER: Škodolibě, s úmyslem mě zranit.

LISTER: Šlo o nešťastnou náhodu!

RIMMER: A já se ptám, jak bylo možné stoupnout si na tak malý palec omylem? Tys mi vůbec nestál na palci! Stáls mi na celý noze! Čímž jsi bránil nadřízenému technikovi v plnění povinností.

LISTER: Ta jeho povinnost byla, že mi přerazil kytaru vejpůl!

RIMMER: Načež jsi skočil z horní pryčny na celou moji pravou nohu!

TODHUNTER: Dobře, to stač?

RIMMER: (Pokračuje aniž by bral ohled) Kdyby nastala krizová situace, tak bych byl nucen pracovat hopkaje, což je zřejmé ohrožení lodi a tudíž vzpoura!

TODHUNTER: Skončil jste?

RIMMER: (Stále si ho nevšímá) Ale já nejsem pomstychtivý člověk, takže nemíním žádat trest smrti.

TODHUNTER: Posádku tvoří 169 lidí. Ty, Rimmere, velíš jedinému člověku. Proč se nemůžete dohodnout?

LISTER: Já se fakt snažim. Nejsem od přírody neposlušnej člověk. Rád bych s nim vycházel, jenže to neni snadný, protože on je takovej magor!

RIMMER: (K TODHUNTEROVI) Slyšel jste to, pane? (K LISTEROVI) Listere, máš vůbec představu, jaký je trest za nazvání nadřízeného technika magorem?!?

TODHUNTER: (Směje se) Ale Rimmere. (Plácá ho po rameni) Ty jsi fakt magor!

TODHUNTER odchází. LISTER se neskutečně řehní.

RIMMER: (K LISTEROVI) Slyšels to? (Volá za TODHUNTEREM) Se vší úctou, pane, Vaše kariéra skončila! Seš vyřízenej, ty flákači!



Řídící centrum

Malá skupinka lidí stojí na jedné straně místnosti čelem k malému stolu, na kterém je kovová urna. Kapitán HOLLISTER je zhruba uprostřed skupinky a začíná mluvit.

HOLLISTER: Dnes jsme se tu všichni sešli, abychom vzdali poslední poctu Georgei MacIntyrovi. George byl vynikající důstojník a tak dobrý přítel, jak jen si lze přát. A jeho ztráta nás zasáhla mnohem víc, než by kdo tušil. Nyní svěřím jeho popel hvězdám, které tolik miloval. (Jde ke stolu, zvedne urnu a láskyplně ji pohladí) Sbohem, Georgei, budeš nám chybět. (Vloží urnu do otvoru ve stole a zmáčkne tlačítko pro vypuštění urny do vesmíru) A teď píseň, kterou si výslovně přál. Prosil bych nahrávku, Holly.

Veselé tóny písně "See you later aligator" se linou vzduchem, skupina důstojníků sklání hlavy.



Vesmír

Urna s MACINTYREEM letí vesmírem.



Ubikace

LISTER leží na horní palandě, poslouchá smuteční obřad a dívá se z okna.

LISTER: (Pozoruje urnu) Támhle letí MacIntyre! Sbohem, Georgei.

RIMMER sedí na dolní posteli a píše si na ruku. Monitor ukazuje kapitána a ostatní na pohřbu.

LISTER: To byl George!

RIMMER: Opravdu? Já myslel, že Marie Stuartovna.

HOLLISTER: (Na obrazovce) Děkuju, že jste přišli.

RIMMER: Vypnout!

Obrazovka zhasne.

LISTER: Helé, já to sledoval!

RIMMER: To sotva!

LISTER se natahuje dolů z palandy pro svou akustickou kytaru.

RIMMER: Dotkni se jí a já sundám éčkovou strunu a uškrtím tě s ní.

LISTER: Můžu vůbec něco? Smim dejchat!?! Smim dejchat? (Zafuní, RIMMEROVI přímo do obličeje)

RIMMER: Ehh, Listere, zítra mám zkoušku, kterou bych rád udělal.

LISTER: Jo, já vím. Podfukem!

RIMMER: (Natáhne paži pokrytou písmem) Tohle není podvádění! Je to jen opora paměti, pomáhá mi to utřídit si fakta, která už znám.

LISTER: Cože? Opsáním celý tý učebnice na tělo? Proč tam teda nepošleš svý tělo, ať si ho oznámkujou!

RIMMER: Domníváš se, že je pro mě snadné stát se důstojníkem? Pro někoho bez středoškolského vzdělání, kdo se nepohyboval v nóbl prostředí!?! Pro někoho, kdo neměl ty pravé rodiče?

LISTER: Ty jsi neměl pravý rodiče? A čí rodiče jsi teda měl?

RIMMER: Své rodiče! Své špatné rodiče!!!

LISTER: No, já si jenom myslim, že když to nemůžeš udělat poctivě, tak proč se mučit?

RIMMER: To jsi celý ty! Nemáš ctižádost, hnací motor, jsi spokojený s nejnižší hodností na téhle lodi!

LISTER: A co naše laboratorní myši? Rozkážu jim něco a ony mě vždycky poslechnou. (Pisklavým hláskem) "Ano, pane Lister, rozkaz! Ííí, ííí, ííí, ííí..."

RIMMER: Ty jsi skutečná nula!

LISTER: Já nejsem nula! Já mám svůj plán.

RIMMER: Jakýpak? Plánuješ stát se nejpodřadnějším tvorem ve vesmíru?

LISTER: Ne. Mám pětiletej plán. Odbydu si ještě dvě cesty a šetřím si celej svůj plat.

RIMMER: Odkdy?

LISTER: No, odjakživa. Proto si nikdy nekupuju mejdlo a deodoranty nebo ponožky. Nic takovýho! Koupim si totiž malou farmu na Fidži a budu chovat ovce a krávu a křížit koně.

RIMMER: S ovcemi a krávou?

LISTER: Ale néé, koně s koňma.

RIMMER: A na Fidži?

LISTER: No, jasně! Maj tam neuvěřitelný ceny.

RIMMER: Aby né, došlo tam k sopečnému výbuchu a většina Fidži je teď metr pod mořskou hladinou!

LISTER: Je to jenom metřík, můžem se brodit.

RIMMER: A co chudinky ovce? Koupíš jim snad plovací vesty? Nebo jim nasadíš chůdy? Ještě lepší, kdybys je zkřížil s delfíny na ovce hopkavé! (Ukazuje, jak by to vypadalo, ovčího delfína představuje jeho pero) Béé, plesk, béé, plesk.

LISTER: V dnešní době můžeš provést odvodnění.

RIMMER: Proč se obtěžovat? Budeš první výrobce vlny se zvlhlou úpravou.

LISTER: Přestaň, tobě něco vykládat je zbytečný, protože pak plácáš tyhle hovadiny.

RIMMER: Listere, zato ty máš mozek sýrové topinky. (Předvádí plavce a napodobuje Mummersetův hlas) "Brýtro, farmáři Listere! Jen si skáknu nakoupit do ponorky, nepotřebujete taky něco?"

Ozve se cinkavý zvuk a na monitoru se objeví HOLLYHO tvář.

HOLLY: Uvítací recepce pro George MacIntyrea právě začíná v jídelně. Teď, když je mrtvý, doufá, že se všichni zúčastní, aby mohl poděkovat za všechny květiny, které jste poslali na jeho pohřeb. Proč mám tohle hlásit, když mám IQ 6000, to nevím. Je to tak ponižující. Místo toho bych moh` vytvořit novou teorii kvantové mechaniky. To není spravedlivé! Vážně ne. RIMMER a LISTER vstávají. RIMMER vezme z věšáku LISTEROVU bundu a dělá, že mu ji chce podat, pak ji ale pustí na zem.



Vesmír

HOLLY: (Hlas) Nebo jsem místo řečí o kvantové mechanice mohl přepsat Hamleta a de-facto ho vylepšit! To zkrátka není normální!



Jídelna

Vidíme MacIntyreovu oslavu. V místnosti sedí lidé, včetně RIMMERA, který sedí u stolu a stále si píše po paži. PETERSON si toho všimne, když kolem něj jde ke stolu, kde sedí LISTER se SELBYM a CHENEM.

PETERSON: Hele, viděli jste Rimmerovu ruku?

CHEN: Ne, já si počkám až jí vydá knižně!

Skupinka se začne smát.

SELBY: To bude fakt trhák!

LISTER: Hele, Petersone, nemáš drobák?

PETERSON sáhne do kapsy a podá LISTEROVI čtvrťák.

LISTER: Zrovna mi ukázali ten novej inteligenční test. (Demonstruje) Dívej se, jo? To si tu minci zatlačíš do čela a čim dýl se dokážeš tlouct do hlavy, aniž by ti vypadla, tim seš prej inteligentnější. Tak co? Zkusíš to?

PETERSON si sundavá klobouk a připravuje se na úkol.

LISTER: Jó, zkusí to!

JEHO PŘÁTELÉ: Jasně, že jóó!

LISTER položí minci PETERSONOVI na hlavu.

LISTER: Cejtíš jí? Připraven?

PETERSON: Jo.

LISTER: Cejtíš jí?

PETERSON: Jo.

LISTER sundá ruku z PETERSENOVA čela. Aniž by si to PETERSON uvědomil, sundá zároveň i čtvrťák.

LISTER: Furt jí cejtíš?

PETERSON: Jo.

LISTER: Teď!

SKUPINKA: Do toho! Jedem! Paráda!

Skupinka začne PETERSONA povzbuzovat, zatímco se mlátí neúspěšně už poněkolikáté do hlavy.



V čele místnosti sedí u stolu TODHUNTER, kapitán HOLLISTER a hologram George MACINTYREA. HOLLISTER se postaví a místnost ztichne.

HOLLISTER: Přátelé, dnešek je dnem smutku i radosti zároveň. Smutku, protože nás George opustil a radosti, protože je George zase s námi, i když jen jako hologram. Ty, kteří se s ním ještě nesetkali, žádám, aby se k němu chovali jako k normálnímu člověku, protože on je v každém ohledu jako George. Ano, má Georgeovu osobnost, jeho vědomosti i zkušenosti. Ovšem nemůže nic zvedat, ani se ničeho dotýkat, takže vás žádám, abyste plnili jeho prosby a prosím vás, dávejte si pozor, ať nechodíte skrz něj a to ani ve spěchu! Děkuju vám.

Všeobecný potlesk a volání: "Výborně!!! Ať žije hologram George!!!"

MACINTYRE: Jak víte, Holly dokáže podržet v paměti jen jeden hologram, takže upozorňuju všechny, co jsou víc naživu než já, že jestli umřou, zabiju je!

Všeobecný smích následovaný potleskem

TODHUNTER: Prosím, postavme se k nakrojení dortu.

Všichni povstanou a kapitán HOLLISTER rozřízne dort.

TODHUNTER: (Pozvedá sklenici) Na koordinátora George MacIntyrea!

VŠICHNI: Na George! Ať žije George!

HOLLISTER: A teď ještě maličkost před diskotékou. Holly tvrdí, že na palubě vycítil jinou než lidskou formu života.

LISTER: (Hlásí se) To je Rimmer, pane!

HOLLISTER: Nevím, co to je, Listere. Dávejte si pozor.

LISTER: Já tě prásknu, Rimmere.

RIMMER vytáhne svůj zápisník a ostentativně začne zapisovat další stížnost.

LISTER: (S přáteli) Úůůůůhh!



Ubikace

RIMMER má na sobě bílé trenýrky a tričko, každá obnažená část jeho těla je pokryta poznámkami a taháky psanými tmavým fixem.

RIMMER: Takže, musí mi položit otázku z pravého stehna, což je 10 %. Budou se muset zeptat na levé stehno a to už je 20 %. Taky dojde na jedno z předloktí, což znamená, že jsem prošel! Mám to v kapse, cokoliv z levé holeně na bonus! (Dívá se na jednu paži) Zkouška. Šikulko, podpětí proudu je ... cože je? Podpětí proudu je stejné?!? Podpětí proudu je svízelné? Podpětí proudu je sporné!?! Co je to za hrůzu!?! (Začíná panikařit) Co má tohle všechno znamenat? Pokryl jsem si tělo naprostým a kardinálním a přímo neuvěřitelným blábolem v hatmatilce! (Dá si hlavu do dlaní) Ááách! Bože, Bože, Bože?

LISTER spí na horní palandě, probudí ho však RIMMEROVO vztekání. LISTER zakašle. RIMMER si toho všimne a snaží se vypadat klidně.

RIMMER: Ehh, plus 20 % kursu mínus Pythagorova věta, to znamená? násobeno dvěma, děleno osou X mínus jedna rovná se celková rychlost Červeného trpaslíka, což znamená, že vím všechno o vesmírném inženýrství. Naposledy dobré ráno, Listere!

LISTER: Máš všechno na háku, Rimmere?

RIMMER: Pár mezer (Plácne se přes zadek), ale myslím, že to vyjde.

LISTER: Takže si nic nepamatuješ!?

RIMMER: Mysli si co chceš, Listere.

RIMMER si začne oblékat kombinézu.

LISTER: Jó, R-Y-B-A, takhle odhláskuješ "rybu". A pak sebou sekneš! Už to mám před očima přímo jako živý!

RIMMER: Sklapni, Listere.

HOLLY: Bim, bam! Účastníci důstojnických zkoušek, nechť se dostaví do místnosti 14 v jednadvacátém podlaží. Všem připomínáme, že drogy na učení jsou nepřípustné a mohlo by dojít i na vyšetření moči. Veškerá moč přistižená při podvádění bude vyloučena!

LISTER: Držim ti palce, Rimmere.

RIMMER: Netřeba, Listere. Odcházím v klidu a s hlavou vztyčenou.

RIMMER zvedne kufřík a opustí kabinu, odejde směrem vpravo. Po krátké pauze pospíchá chodbou kolem vchodu druhým směrem.

LISTER: Zavřít! (Nic se nestane) Zavřít!!! (Dveře se zavřou)

LISTER sleze z palandy. Otevře skříňku, vytáhne láhev mléka a misku a jde ke krytu klimatizace ve zdi.

LISTER: (Volá do krytu) Frankensteine! Čičí! No, poď se napít, Frankensteine!

LISTER položí misku na zem a nalije do ní trochu mléka, zbytek ho rozlije na podlahu. Pak otevře kryt a vytáhne velkou černou kočku.

LISTER: Áhh, tebe už je pěknej kus, víš to? Snad nečekáš dvojčata, víc mlíka mi tady nepřidělej. Ale neva, až se narodí, můžeme mu dávat vodu a předstírat, že je to mlíko. Je to jenom kotě, nepozná to. (Vytahuje z kapsy fotografii) Hele, chceš zase vidět mojí fotku Fidži, Franku? Bude se ti tam líbit. Koukni!

LISTER drží fotku před kočkou, ta se ale s klidem dívá jinam.



Učebna

RIMMER a pár dalších je u zkoušek. TODHUNTER dělá dozor.

TODHUNTER: Tak začneme. Máte na to tři hodiny. Žádné modemy ani mluvení a porušování pravidel. Otočte list, hodně štěstí.

RIMMER si prohlédne svůj papír, vypadá stále víc a víc zmateně.Podívá se po ostatních, ale zdá se, že ti jsou v pořádku. Nakonec, když se přesvědčí, že se TODHUNTER nedívá, si vyhrne rukáv. Zjistí ale, že si všechny poznámky rozetřel a jsou nečitelné! Chvíli nehybně sedí ve smrtelné hrůze, pak prostě obtiskne svou ruku pokrytou inkoustem na papír a zanechá tak otisk dlaně. Ten podepíše, postaví se, předvede zaraženému TODHUNTEROVI trojité rimmerosvké zasalutování a omdlí. TODHUNTERA to zjevně vůbec nepřekvapuje a pokračuje si v psaní.



Řídící centrum

Různí lidé provádějí obvyklé technické věci, které je zapotřebí dělat při řízení mohutného vesmírného korábu. LISTER vejde a přistoupí ke stolu Christine KOCHANSKÉ.

LISTER: Chrissie, kde je kapitánova kancelář?

KOCHANSKÁ: Támhle, jak je napsáno: "Kapitánova kancelář". Ta cedulka tam visí odjakživa.

LISTER: Tak to je kapitánův kancl! A jak se pořád máš?

KOCHANSKÁ: Dobře.

LISTER: A nevíš, proč se mnou chce mluvit?

KOCHANSKÁ: Ano, myslím, že tě chtějí povýšit na admirála.

LISTER: Vážně!?

KOCHANSKÁ: Jo, za tvoji píli a za tvou obecně známou lásku k povinnostem.

LISTER: No, neke!

Kapitán HOLLISTER vyjde ze své kanceláře.

HOLLISTER: Listere!

Naznačí LISTEROVI, aby šel za ním do kanceláře, což udělá.



Kapitánova kancelář

LISTER: Chtěl jste se mnou mluvit, pane?

HOLLISTER: Kde je ta kočka?

LISTER: Cože? Jaká kočka?

HOLLISTER: Listere, nejen, že jste tak strašně hloupý, že jste vzal na palubu zvíře bez karantény a ohrozil všechny muže a ženy na téhle lodi, nejenom to, ale Vy jste se taky s tou kočkou vyfotil a poslal to vyvolat do laboratoře na naší lodi! Teď se Vás zeptám ještě jednou: máte kočku?

LISTER: Ne.

HOLLISTER: (Ukáže mu fotku LISTERA a Frankensteina) Nemáte nějakou kočku?

LISTER: (Otráveně) Anooo, tuhletu.

HOLLISTER: Kde jste ji vzal? Na Titanu?

LISTER: Jo.

HOLLISTER: Nenapadlo vás, že by ten tvor mohl něco přenášet!? Nepamatujete si, co se stalo s králíky na Oregonu!? Listere, volné zvíře na palubě se může dostat kamkoliv. Třeba do vzduchového potrubí, mohlo by zalézt do Hollyho! Víte, uždibne něco tady a potom zase támhle, Listere, a než se nadějeme, letíme zpátky. A teď chci tu kočku a chci ji hned!!!

LISTER: Pane, za předpokladu, že bych tu kočku měl. Je to jenom předpoklad?ea, co byste s Frankensteinem udělal?

HOLLISTER: Poslal bych ho našim lékařům, aby ho rozřezali a analyzovali.

LISTER: Aaa, pak by ho dali zase dohromady?

HOLLISTER: Listere, ta kočka by byla mrtvá.

LISTER: Ale, se vší úctou, co z toho má ta kočka?

HOLLISTER: Listere, dejte mi tu kočku!!!

LISTER: Když to neni tak jednoduchý, pane. Já a ta kočka budeme mít koťátko a koupíme si farmu na Fidži a? budeme chovat ovce a krávu a tři koně, to je můj plán a nikdo mi nebude stát v cestě, ani Vy ne, a to si vás vážím, pane!

HOLLISTER: Ehh, to chcete, abych vás dal na zbytek cesty do stáze a propadl vám osmnáctiměsíční plat?

LISTER: Né!

HOLLISTER: A chcete vydat tu kočku?

LISTER: Ne!!!

HOLLISTER: Jak libo.



Chodba

LISTER a TODHUNTER jdou chodbou ke kabině stáze.

TODHUNTER: Víš, Dave, nikomu se tam zvlášť nechce.

LISTER: To je dobrý, já se nebojim.

Dva ošetřovatelé vezou kolem nich RIMMERA na nosítkách.

LISTER: (Starostlivě) Rimmere, copak je s tebou?

RIMMER: (Bezvládně) Nevzpomínám si, ale myslím si, že jsem si vedl dobře.

Ošetřovatelé s bezvládným RIMMEREM pokračují dál.

LISTER: Nebude to bolet?

TODHUNTER: Tys nikdy necestoval galaxií?

LISTER: Né.

TODHUNTER: Nic neucítíš. Stázová komora vytváří časové stázové pole. Tak, jako rentgenové paprsky neprojdou olovem, čas neprojde stázovým polem. Takže?, i když existuješ, neexistuješ dál v čase a pro tebe osobně neexistuje čas. A i když jsi pořád hmota, už nejsi nic v časoprostoru. Jsi nevýznamná hmota s kvantovou pravděpodobností nula.

LISTER: Oh. To je takhle jednoduchý?

TODHUNTER otevře dveře a LISTER vstoupí do stáze.

LISTER: Tak jo, připraven.

TODHUNTER: Tak za 18 měsíců.

TODHUNTER zavře dveře.

TODHUNTER (K HOLLYMU): Holly, aktivuj stázové pole.

HOLLY: Dobře, Franku.

Skrz okno ve dveřích vidíme LISTERA mávat. Náhle se přestane hýbat.



Vesmír

Vidíme Červeného trpaslíka, jak si plave vesmírem, při tom nám hraje romantická hudba.



Stázová komora mnohem, mnohem později

LISTER, ve stejné pozici jako předtím, začne znovu mávat. Dveře se otevřou a on vystoupí.

HOLLY: Dobré ráno, Dave. Teď je pro tebe bezpečné vyjít ze stáze.

LISTER: Právě jsem tam vlezl!?

HOLLY: Přejdi prosím do řídícího centra vyslechnout hlášení.

LISTER prochází chodbou, rozhlíží se. Když vejde do jídelny, všimne si na některých stolech malých hromádek bílého prášku.

LISTER: Kde jsou všichni, Holle?

LISTER nabere na prst prášek z jedné hromádky a ochutná.

HOLLY: Jsou mrtví, Dave.

LISTER: Ale kdo?

HOLLY: Všichni, Dave.

LISTER: Co, i kapitán Hollister?

HOLLY: Všichni jsou mrtví, Dave.

LISTER: A co Todhunter?

HOLLY: Všichni jsou mrtví, Dave.

LISTER: A co Selby?

HOLLY: Je mrtvý. Všichni jsou mrtví, Dave.



Chodba

LISTER se stále snaží pochopit, co mu HOLLY říká.

LISTER: Peterson ale ne, že jo?

HOLLY: Všichni jsou mrtví, Dave.

LISTER: Chen snad ne?

HOLLY: Gordon, Bennett, ano i Chen, všichni. Všichni jsou mrtví, Dave!

LISTER: Rimmer?

HOLLY: Je mrtvý, Dave. Všichni jsou mrtví. Všichni jsou už mrtví, Dave!!!

LISTER: Počkej. Snažíš se mi říct, že jsou všichni mrtví?

HOLLY: Kéž bych ho nikdy nenechal uniknout.



Řídící centrum

LISTER vejde. Všude kolem jsou další hromádky bílého prášku.

LISTER: Cože?

HOLLY: Tepelný štít byl nedostatečně opravený. Vybuchl, a než jsem mohl prostor uzavřít, byla celá posádka vystavena smrtelné dávce kadmia 2.

LISTER smete prášek ze židle a sedne si.

LISTER: Áh, to je katastrofa. A proč je tu všude takovej sajrajt!? Co je tohleto?

LISTER nabere na prst trochu prášku z jiné hromádky a ochutná.

HOLLY: To je zásobovací důstojník Olaf Peterson.

LISTER: (Rychle to vyplivuje) Aaaah! Sněd´ jsem půlku posádky! A kdo je tohle? (Ukazuje na hromádku, která je před ním na zemi)

HOLLY: To je kapitán Hollister.

LISTER: A támhleto je Todhunter?

HOLLY: Ne, to je druhý technik Rimmer.

LISTER: No jo, já ho bez notesu nepoznal. A co dělal Rimmer v řídícím centru?

HOLLY: Vysvětloval kapitánovi, proč neutěsnil tepelný štít.

Smete Petersonovy ostatky na zem a dá si nohy na stůl.

LISTER: Teď vážně. Jak dlouho jsem byl v tý stázi?

HOLLY: No, nemohl jsem tě pustit, dokud radiace nedosáhla bezpečné úrovně.

LISTER: Jak dlouho!?!

HOLLY: Tři miliony let.

LISTER: Tři miliony let!?! (Dramatická pauza) Mám furt knížku z knihovny. A co Chrissie? Co je s Chrissie Kochanskou?

HOLLY: Je mrtvá, Dave.

LISTER: Ale néé!

HOLLY: Asi ti to moc nepomůže, ale i kdyby ještě žila, věkový rozdíl by byl nepřekonatelný.

LISTER: Byla součástí mýho plánu. Nestačil jsem jí to říct, ale měla se mnou odjet na Fidži. Nosila by bílý šaty a jezdila na koních a já bych se staral o všechno ostatní. To byl můj plán. Moje všechno!!!

HOLLY: No, teď by ti na Fidži nebyla moc platná. Pokud tam nesněží a nepotřebují posypat chodníky.

LISTER: Holly?!

HOLLY: Promiň. Omlouvám se za to. Jsem sám už tři miliony let a jsem zvyklý říkat, co si myslím. Taky mi to přišlo zvláštní, říct ti pravdu.

LISTER: Takže všichni jsou mrtví? Jsem tady úplně sám?!

HOLLY: Tedy, prakticky řečeno, ano.

LISTER: (Zapaluje si cigaretu) Co myslíš tim - prakticky řečeno?

Vstoupí RIMMER. Je to hologram.

RIMMER: Ahoj, Listere. Dlouho jsme se neviděli.

LISTER: Rimmere! Ty seš hologram?!

RIMMER: Ano, to proto, že jsem mrtvý - jako konzerva lunchmeatu. A to všechno kvůli tobě.

LISTER: Mně? Co jsem udělal?

RIMMER: Kdybys neschovával tu pitomou kočku a neposlali tě do stáze, mohls mi pomoct, když jsem opravoval ten štít a já bych nebyl mrtvý.

LISTER: (Zvědavě) Jaký to je?

RIMMER: Smrt? Je to jako být na dovolené s partou Němců.

LISTER: Ale ne, já myslím bejt hologram.

LISTER mávne rukou skrz RIMMEROVO břicho. RIMMERA to naštve a LISTER se s úžasem dívá na svou ruku.

RIMMER: Eha! No dovol? Být hologramem je príma. Pořád mám stejné touhy, stejné pocity, stejné emoce, ale nemůžu se ničeho dotknout. Už nikdy si nebudu moct přejet růží po tváři, pochovat rozesmáté dítě nebo se pomilovat se ženou. (Zatváří se bezmocně)

LISTER: (Kroutí hlavou) Rimmere, stejně jsi z toho nic nikdy nedělal!

RIMMER: Ale jednou bych to dělal, ty vrahu!!!

LISTER: Hele, hele, já jsem nic neudělal! To ty, ty jsi zfušoval opravu tepelnýho štítu!

RIMMER (Přistoupí k jedné hromádce bílého prášku) Tady to jsem fakt já?

LISTER: Jo.

RIMMER: Já?

LISTER: Neblbni, dyť to má i svoje klady.

RIMMER: Jak to myslíš!? Jaké to má klady? Jsem mrtvý, celého mě tvoří jen světlo a jsem sám ve vesmíru s chlapem, který má mozek jako vycpaný leguán. Co je na tom tak krásného?

LISTER: Co je to leguán? Ale, podívej se, ty přece nejseš mrtvej. Eh, vlastně seš, ale taky zase nejseš, protože seš pořád tady.

RIMMER: Listere, já tu ve skutečnosti nejsem! Já totiž nejsem já! Copak to nevidíš? Já jsem svoje počítačová simulace. Támhleto jsem já (Ukazuje na svou kopičku prášku), ta hromádka trusu z myšího albína.

LISTER: Ale prosimtě, umřela už fůra lidí. Fůra lidí umřela a dali si na tom fakt záležet. Ty seš hologram. No a co?

RIMMER: Nejspíš máš pravdu, Listere. Musím se dát zase dohromady. Ale musíš mi pomoct. Budeš mýma rukama a mým hmatem.

LISTER: Já znám ten druh věcí, na který rád šaháš! Nic takovýho!

RIMMER: (Pohlédne na LISTERA): Ty kouříš, Listere, v řídícím centru?

LISTER: Jo, na pár let jsem přestal, ale teď jsem se k tomu vrátil.

RIMMER: Jsi v hlášení, panoši! (Chce si sáhnout pro zápisník, ale ten tam není) Nemůžu to zapsat. Budu si to pamatovat!

LISTER: Ježiš! Rimmere, já vim, že o mrtvejch jenom dobře, ale bohužel, ty seš furt stejnej magor!

RIMMER: Co jsi to řekl?

LISTER: (Opouští místnost) Že seš furt stejnej magor!!!

RIMMER: Listere, máš vůbec představu, jaký je trest za nazvání zesnulého nadřízeného magorem!?!?!



Chodba

Ze zdi spadne kryt ventilace a z roury se vysouká chlapík v růžovém obleku. Je to KOCOUR. Udělá kotrmelec a dvě otočky.

KOCOUR: Aááááá, úůůůůůů, ííí! Jak vypadám? (Vytáhne malé zrcadlo) Vypadám dobře. Nebuď tak skromnej, vypadáš líp než dobře. Vypadáš nebezpečně!!! Aaaááůů, jééé, střežte seee! Aaaůůůů! Hele, co je tohle? Ááh, to je můj stín. Éhh, dokonce i můj stín vypadá hezky. Já vypadám pěkně, můj stín vypadá pěkně ? parádní dvojka! Oba jsme k zulíbání! Tak, parťáku, tudy. (Ukáže jedním směrem a pak si to rozmyslí) Néé, tudy. Aaaááůůůůůů!!!



Jiná chodba

RIMMER stále jde za LISTEREM.

RIMMER: Listere, zpomal trochu, poslouchej mě?

LISTER: Nee?

Je přerušen KOCOUREM, který se točí v dohledu.

KOCOUR: Aaáááůůůů! (Všimne si LISTERA a RIMMERA) O-ou, a sakra, radši se trochu zvětším.

KOCOUR zvedne tlapy, prská kolem sebe a tváří se divoce. LISTER a RIMMER se otočí na podpatku a utečou.

KOCOUR: He che! Báli se mě! Byl jsem hrůzostrašný! (Zpívá) Ííí, já a můj stín, áááéé! No tak hochu, padáme vodsaď...



Jídelna

LISTER a RIMMER couvají od dveří, až LISTER narazí zády do stolu a málem vyskočí z kůže.

LISTER: Aáááá! Holly, co to bylo?

HOLLY: Během radioaktivní krize byly kočka a její koťata bezpečně zavřeny ve skladišti a tam se tři miliony let rozmnožovaly, až se vyvinuly do životní formy, kterou jste právě viděli na chodbě.

LISTER: To je na mě moc!

HOLLY: Víš přece, že se lidstvo vyvinulo z opic?

LISTER: Jo, to vim.

HOLLY: On se vyvinul z koček. (Na monitoru sledujeme obraz vývoje rodu Felis Sapiens, od původních koček až po současnost) Jeho předchůdci byly kočky. Pochází z koček. Je to kocour!

Náhle do místnosti vejde KOCOUR, točí se a skučí.

KOCOUR: Jééééé, ůůůůůů? (Jakmile si všimne ostatních, ztuhne)

LISTER: Ahojjjjj ... Kocoure?

KOCOUR (Všimne si něčeho na rukávu): Jééé, faldík!

KOCOUR vytáhne malou napařovací žehličku a přejede s ní přes rukáv.

RIMMER: Drž se zpátky, Listere.

S neartikulovaným výkřikem zaujme RIMMER kung-fu postavení a skočí na KOCOURA. Proletí skrz něj a zmizí za dveřmi, neboť, jak sám zapomněl, je tvořen jen světlem. KOCOUR je vysmátý.



Ubikace

LISTER vyndává ze skříňky mléko, misku a trochu vloček, nalije trochu mléka do misky.

LISTER: Tumáš, Kocoure.

KOCOUR: Á, mňam, cornflakey!

LISTER: Holly říká, že je máš rád.

KOCOUR: Mmmm!

LISTER položí misku na zem, na místo, kde byl zvyklý krmit Frankensteina.

KOCOUR: Hele, vy opice jíte ze země? To nemáte žádný styl ani vychování?!

LISTER: Á, omlouvám se, Kocoure, promiň.

LISTER zvedne misku a položí ji na stůl před KOCOURA.

KOCOUR: Tedy, vy lidi jste neuvěřitelní.

KOCOUR začne jazykem nechutně vylizovat cornflakey a mléko. Uznale pokyvuje hlavou.

LISTER: Kde sou všichni tvý kočičí přátelé?

KOCOUR: Výýýborné cornflakey!!!

LISTER: Tak kde jsou všechny další kočičky? Jsou pryč? Jsou mrtvý? Opustily tě?

RIMMER: Vždyť je to jedno!!! Na téhle lodi ho nechci!!!

LISTER: Ne! Vrátí se s náma domů, že jo, Kocoure?

RIMMER: Domů? A kde přesně ten domov má být?

LISTER: Na Zemi.

RIMMER: Na Zemi!? Proč si myslíš, že Země existuje? A i kdyby, podívej se, co to udělalo s kočkou za tři miliony let.

KOCOUR vytáhne kartáček na zuby a začne si česat obočí.

RIMMER: Umíš si představit v co se vyvinula lidská rasa? Pro lidi budeš něco jako sliz, který na počátku vyplavilo moře.

LISTER: Můžu se trochu vyšvihnout.

RIMMER: Néé, ty jsi dinosaurus. Vyhynul jsi! Nemáš nic.

LISTER: Hele, brzdi, jo! Já mám svůj plán! A taky mám kočku. Sice to není Frankenstein, ale kočka to je.

KOCOUR: Frankenstein? Jóó, tohle si pamatuju z kočičí školy: Matka Boží, zachráněná Kloisterem hlupákem, který byl dlouho u ledu a jenž se obětoval, abychom my mohli žít!

LISTER: Néé! To, to není Kloister, to jsem já, je to Lister! Je to Lister ? hlupák!!!? (Zatváří se kysele)

KOCOUR: ?který se vrátí, aby nás odvedl na Fušál, do země zaslíbené.

LISTER: Né, to neni Fušál, je to Fidži! Taky že jo, já vás tam odvedu!!! (K RIMMEROVI) Právě tam poletíme. Holly!?!

HOLLY: Ano, Bože?

LISTER: Změň kurz na Fidži! Dej si pozor, Země, - sliz se vrací domů!!!

Objeví se nápis: ZAČÁTEK

---
Autoři přepisu: Tomáš Kučera (Kohy) + Jiří Charvát (Rimmer)

E-mail: kohy@cervenytrpaslik.cz + rimmer@cervenytrpaslik.cz

0.00285